Milujte svého zabijáka

americký film z roku 2002

Milujte svého zabijáka (anglicky Confessions of a Dangerous Mind) je špionážní životopisné drama v americko-britsko-německé koprodukci z roku 2002. Scénář na motivy stejnojmenné knihy napsal Charlie Kaufman a režijní debut v něm zaznamenal George Clooney.

Milujte svého zabijáka
Původní názevConfessions of a Dangerous Mind
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
NěmeckoNěmecko Německo
Jazykangličtina
Délka113 minut[1]
Žánrživotopisný / špionážní
NámětChuck Barris
Confessions of a Dangerous Mind
ScénářCharlie Kaufman
RežieGeorge Clooney
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleSam Rockwell
Drew Barrymoreová
George Clooney
Julia Robertsová
ProdukceAndrew Lazar
HudbaAlex Wurman
KameraNewton Thomas Sigel
KostýmyRenée April
StřihStephen Mirrione
Výroba a distribuce
Premiéra31. prosince 2002
Produkční společnostSection Eight Productions
DistribuceMiramax Films
Rozpočet30 000 000 dolarů
Tržby33 013 805 dolarů
Milujte svého zabijáka na ČSFD, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příběh popisuje skutečný, nebo možná pouze „přibarvený“, životní příběh populárního amerického moderátora televizních show a producenta Chucka Barrise, jehož autobiografická kniha a řada dalších materiálů, včetně nahrávek, se staly zdrojem scénáře. Barris prohlásil, že byl tajně naverbován CIA na práci zabijáka, žil dvojím životem, a podle rozkazů vraždil odpůrce režimu.

Titulní postavu moderátora a nájemného vraha Barrise ztvárnil Sam Rockwell. Jeho kontakt do Ústřední zpravodajské služby si v podobě agenta Jima Byrda zahrál George Clooney. Osudovou ženu Penny Pacino, s níž navázal dlouhodobý vztah, představovala Drew Barrymoreová. V roli chladnokrevné vraždící a záhadné kolegyně, která pracovala pro CIA, se objevila Julia Robertsová.

Vznik filmu

editovat

Na sklonku 80. let uvažovala o zfilmování Barrisových pamětí společnost Columbia Pictures. Poté, co filmová práva odkoupil producent Andrew Lazar, bylo přepsání scénáře zadáno Charliemu Kaufmanovi.[2] Do projektu se zapojili světoznámí herci a filmaři. Snímek měl původně natáčet Bryan Singer s úmyslem do titulní role obsadit Johnnyho Deppa.[3] Produkce však byla zrušena a k jejímu obnovení došlo až při zapojení Clooneyho do projektu, jenž se poprvé ujal režijního vedení.[4] Na produkčních pracích se intenzivně podílel také Barris, aby se film pokusil zachytit životní příběh co nejvíce z jeho úhlu pohledu.

Vzhledem k celkovému rozpočtu 30 miliónů dolarů Clooney přesvědčil herečky Drew Barrymorovou a Julii Robertsovou[5] k nižším finančním nárokům, než představují jejich obvyklé odměny. Postava Robertsové byla původně psána pro Nicole Kidmanovou, která však v době natáčení měla již závazek na drama Hodiny.[6] Podpis smlouvy ze strany Robertsové pomohl realizaci filmu, když až poté začali producenti Miramax Films projektu důvěřovat a pozdržený projekt obnovili.[7] Clooney k tomu uvedl: „Julia mi skutečně pomohla. Její souhlas s rolí mně umožnil, abych do titulní postavy obsadil Sama Rockwella. On totiž nemohl táhnout 28miliónový film, ale Julia samozřejmě ano.[5] Pro úlohu Penny Pacino byly zvažovány Renée Zellweger a Gwyneth Paltrow, než role připadla Barrymorové.[8]

Přestože se drama Milujte svého zabijáka setkalo s příznivými kritikami recenzentů,[9][10] z hlediska finančních zisků propadlo.

Sam Rockwell obdržel za svůj výkon Stříbrného medvěda pro nejlepšího herce na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu v roce 2003.[11]

Obsazení

editovat
Sam Rockwell Chuck Barris, moderátor, producent, zabiják pro CIA žijící dvojím životem
Drew Barrymoreová Penny Pacino, která se s Barrisem seznámila v 60. letech
George Clooney Jim Byrd, agent CIA, který Barrise naverboval
Julia Robertsová Patricia Watson, atraktivní a záhadná agentka
Rutger Hauer Keeler, německo-americký špion, veterán druhé světové války, Barrisův přítel
Jerry Weintraub Larry Goldberg, prezident American Broadcasting Company (ABC)
Robert John Burke instruktor Jenks, excentrický zaměstnanec FCC
Michael Ensign Simon Oliver, britský supervizor CIA, první oběť Watsonové
Maggie Gyllenhaal Debbie, pracující v zákulisí televizní show, která se s Barrisem vyspala
Michael Cera mladý Chuck Barris
Rachelle Lefevre Tuvia
Kristen Wilson Loretta
Daniel Zacapa Renda
Emilio Rivera Benitez
Carlos Carrasco Brazioni
Richard Kind manažer castingu
Brad Pitt cameo, soutěžící Brad v The Dating Game[12]
Matt Damon cameo, soutěžící Matt v The Dating Game[12]
Akiva Goldsman host na party Playboye (neuveden v titulcích)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Confessions of a Dangerous Mind na anglické Wikipedii.

  1. CONFESSIONS OF A DANGEROUS MIND (15) [online]. 2003-01-22 [cit. 2012-12-15]. Dostupné online. 
  2. Michael Fleming. '60s revivals spur rivals. Variety. 1997-06-05. Dostupné online [cit. 2009-03-02]. 
  3. Dana Harris. Depp, Clooney game for Barris biopic. Variety. 2001-01-10. Dostupné online [cit. 2009-03-02]. 
  4. Nev Pierce. George Clooney: Confessions of a Dangerous Mind. BBC Online. Dostupné online [cit. 2009-03-02]. 
  5. a b Lynn Hirschberg. The Way We Live Now: Questions For George Clooney; True Confessions. The New York Times. 2002-11-03. Dostupné online [cit. 2013-09-08]. 
  6. Stax. Kidman Gets Dangerous Again with Clooney. IGN. 2001-09-11. Dostupné online [cit. 2009-03-03]. 
  7. Rebecca Murray; Fred Topel. Sam Rockwell Talks About Confessions of a Dangerous Mind. About.com. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-27. 
  8. Stax. Rockwell in Mind for Barris Role. IGN. 2001-09-13. Dostupné online [cit. 2009-03-03]. 
  9. Roger Ebert. Confessions of a Dangerous Mind. Chicago Sun-Times. 2003-01-24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-03-10. 
  10. Peter Travers. Confessions of a Dangerous Mind. Rolling Stone. 2003-01-16. Dostupné v archivu pořízeném dne May 28, 2008. 
  11. Staff. Refugees' plight tops Berlin film festival. BBC Online. 2003-02-16. Dostupné online [cit. 2009-03-03]. 
  12. a b Nev Pierce. George Clooney: Confessions of a Dangerous Mind. BBC Online. Dostupné online [cit. 2009-03-02]. 

Externí odkazy

editovat