Wikipedie

Miloslav Vojtěchovský (odbojář)

český odbojář

Miloslav (někdy též Miroslav[pozn. 1]) Vojtěchovský (10. února 1906 Praha – 30. června 1942 Praha - Kobyliská střelnice) byl český odbojář a spolupracovník škpt. Václava Morávka ze skupiny Tři Králové, podporovatel výsadkářů Anthropoid a Silver A z období druhé světové války popravený nacisty.

Miloslav Vojtěchovský
Jiná jménaMiroslav Vojtěchovský
Narození10. února 1906
Praha
Úmrtí30. června 1942 (ve věku 36 let)
Kobyliská střelnice
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Povoláníodbojář a zámečník
PříbuzníJiří Vojtěchovský (bratr), Miroslav Vojtěchovský (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Miloslav Vojtěchovský se narodil 10. února 1906 v Praze do rodiny Josefa Vojtěchovského, majitele statku ve Strašnicích a jednoho ze zakladatelů prvního evangelického sboru v Praze. Měl dva mladší bratry. Od roku 1924 byl aktivní v Sokole, členem pořadatelského odboru jednoty Strašnice a župy Středočeské.[1] Vyučil se zámečníkem a v roce 1935 se oženil. Jeho manželka Marianne, rozená Schlafová (* 1914) byla židovského původu,[2][3] měli spolu syna Josefa. Na statku si Miloslav Vojtěchovský zřídil zámečnickou dílnu. Rodina Vojtěchovských na statku v Katteho ulici (dnes Ke Strašnické 1210/13) rovněž vyráběla a opravovala nákladní přívěsy a valníky.[4][2]

Odboj

editovat

Vojtěchovský se za německé okupace aktivně zapojil do sokolského odboje v rámci organizace „Jindra“.[4] Na statku ukryl a tím zachránil archiv strašnické jednoty.[1] Přes pplk. Václava Nováka z Uhříněvsi a bratří Miroslava a Otakara Šrámkových se zapojil do odboje kolem pplk. Josefa Mašína a škpt. Václava Morávka.

Spolupracoval rovněž s radisty Jindřichem Klečkou a Otto Linhartem. V červenci až září roku 1941 vysílala ze statku Vojtěchovských vysílačka SPARTA I. V zimě a na jaře roku 1942 se zde konaly schůzky Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše (oba operace Anthropoid) a Josefa Valčíka (operace Silver A), ale i Oldřicha Dvořáka (operace Steel) s podporovateli parašutistů, např. s Ladislavem Vaňkem, Oldřichem Frolíkem, Karlem Pavlíkem, pplk. Václavem Novákem a s dalšími z řad ilegální odbojové organizace „Jindra“.[3][4][5] Několikrát zde přespal škpt. Václav Morávek. V zahradním altánu u statku přespávali Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík.

Zatčení, smrt

editovat

Miloslav Vojtěchovský byl zatčen 15. května 1942 na základě udání, že přechovává zbraně a vysílačku. Gestapo zatklo i jeho mladšího bratr Jiřího Vojtěchovského,[pozn. 2] pozdějšího evangelického faráře.[6] Ten byl po několika dnech propuštěn pro nedostatek důkazů.[4]

Miloslav Vojtěchovský byl odsouzen k trestu smrti a 30. června 1942 zastřelen na Kobyliské střelnici v Praze. Jeho žena Marianne byla deportována do Malé pevnosti Terezín, odtud putovala do Osvětimi, kde 11. listopadu 1942 zahynula v plynové komoře.

Připomínka

editovat
  • Jeho jméno (Miroslav Vojtěchovský, 36) je uvedeno na pamětní desce popravených na Kobyliské střelnici.[7]
  • Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětem 2. světové války na průčelí budovy strašnické sokolovny, na adrese Saratovská 400/4, 100 00 Praha 10 - Strašnice.[8]

Galerie

editovat
  •  
    Statek bratří Vojtěchovských na dobové fotografii
  •  
    Pamětní desky se jmény popravených na Kobyliské střelnici
  •  
    Detail desek se jmény popravených dne 30. června 1942, Kobyliská střelnice
  •  
    Pamětní deska ve strašnické sokolovně se jménem M. Vojtěchovského

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Jako Miroslav je uveden na pamětní desce na Kobyliské střelnici, tuto variantu uvádí např. i Jiří Padevět v průvodci Tři králové, v ostatních průvodcích se však drží varianty Miloslav, která převažuje ve vícero zdrojích.
  2. ↑ Jiří Vojtěchovský (1917–2001) po válce dostudoval teologii a působil jako evangelický farář. V noci ze 26. na 27. června 1950 byl povolán do pankrácké věznice k Dr. Miladě Horákové, jen několik hodin před její popravou. Byl tak poslední, kdo s ní mluvil. Jeden z jeho synů, prof. Miroslav Vojtěchovský (1947–2024) byl známým fotografem skla a vysokoškolským pedagogem.

Reference

editovat
  1. ↑ a b Padlí bratři. www.sokol-strasnice.cz [online]. [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. vyd. Praha: Centrum české historie, o.p.s 374 s. ISBN 978-80-88162-22-3. 
  3. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Tři králové: odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II = The Three Kings and the transmission locations of the Sparta I and Sparta II radio stations = Drei Könige und die Sendeorte der Funksender Sparta I und Sparta II. První vydání. vyd. Praha: Academia 168 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2677-4. 
  4. ↑ a b c d ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  5. ↑ Anthropoid UH - historie. Mysite [online]. [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČAPEK, Jan. Rozhovor Jana Čapka s Jiřím Vojtěchovským o jeho setkání s Dr. Miladou Horákovou před její popravou. Protestant, nezávislý evangelický měsíčník. 1998-06. Dostupné online. 
  7. ↑ Památník protifašistického odboje Kobyliská střelnice. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pamětní desky Obětem 2. světové války. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Praha: Centrum české historie, 2021. ISBN 978-80-88162-22-3
  • PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: Místa – události – lidé. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2256-1
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • ŠMEJKAL, Pavel. Padevět, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2753-5
  • ŠMEJKAL, Pavel. Silver A. Praha: Academia, 2018. ISBN 978-80-200-2808-2
  • PADEVĚT, Jiří. Tři králové. Odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2677-4
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloslav_Vojtěchovský_(odbojář)&oldid=24705841“