Milan Matějček
Milan Matějček (* 11. prosince 1935 Praha) je český spisovatel žijící od roku 1984 v Kanadě.
Milan Matějček | |
---|---|
Milan Matějček na řece Yukon v roce 2005. | |
Narození | 11. prosince 1935 (88 let) Praha |
Povolání | spisovatel |
Národnost | česká |
Vzdělání | Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad |
Alma mater | ČVUT (architektura a pozemní stavby) |
Žánr | román |
Manžel(ka) | Jarmila Matějčková (rozená Pohlová) |
Děti | Jan (1963; z předchozího manželství), Petr (1975) a Adéla (1983) |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve svém literárním debutu Umírat se má na lačno (2008) popisuje očima dítěte, chlapce a dospělého, proč měl cejch nevhodného rodinného původu, ačkoliv nepocházel z žádné kapitalistické rodiny, proč se nestal horníkem a proč se nakonec rozhodl emigrovat.
K napsání jeho příběhu ho inspirovaly debaty se žáky na gymnáziích, která navštěvoval jako pamětník. Knihu Umírat se má na lačno považuje Josef Skála za jedno z nejsilnějších svědectví o životě v Československu v 2. pol. 20. století.[1]
Život
editovatPochází z rodiny celníků. Jeho dědeček byl ředitelem zemské celnice. Jeho otec byl tajemníkem tamtéž a zemřel v roce 1966. Jeho matka vystudovala obchodní akademii a zemřela, když mu bylo 10 let.[2]
Skauting a Slavoj Praha
editovatPo válce šel jako desetiletý ke skautům do 3. vodního oddílu, jehož klubovna sídlila ve věži u Jiráskova mostu. Byl také dlouholetým členem sportovního oddílu Slavoj Praha.[3]
Studium
editovatNavštěvoval Nerudovo gymnázium v Praze a byl přijat do elitní Středočeské koleje krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech (studovali zde Václav Havel, Miloš Forman nebo bratři Mašínové). Po ukončení povinné základní školní docházky byl z důvodů politické perzekuce (bez ohledů na přání studovat) poslán závěrečnou komisí do hornického učiliště.[4]
Vyučil se ale tesařem a měl zakázáno řádné studium. Dál tedy využíval jedinou možnost, která tehdy zbývala – studovat večerně a dálkově. Po maturitě absolvoval pedagogický kurz. Přesto, že chtěl studovat filozofii, dostal od zaměstnavatele doporučení pouze ke studiu na ČVUT, jež vystudoval s titulem inženýr.[5]
Zaměstnání
editovatZa svůj život vystřídal řadu různorodých zaměstnání. Byl tesařem a po dvouleté základní vojenské službě se stal učitelem polytechnické výchovy na střední škole. Ve své autobiografii popisuje, že životním zlomem pro něj bylo členství v souboru Černého divadla, se kterým ve volnějších šedesátých letech začal cestovat po světě krátkou dobu jako šéf techniky a řadu let jako herec.[2]
Řidičský průkaz, opravňující řídit autobusy a nákladní auta, nevyužil a pracoval až do emigrace manuálně jako polosoukromý podnikatel v přidružené výrobě Jednotného zemědělského družstva ve výtvarném směru heraldika a pod Místním národním výborem.[2]
Emigrace
editovatEmigroval ilegálně v roce 1984 do Kanady se ženou Jarmilou (kádrově stejně postiženou; z rodiny perzekvovaného podnikatele Oktaviana Pohla), synem Petrem (9 let) a dcerou Adélou (10 měsíců).
V Kanadě pracoval jako tesař, projektant a později jako podnikatel. Usadil se ve Vancouveru. Po revoluci se na čas vrátil do Čech, a při pozdějších návštěvách používá svůj pražský byt. Ve volných chvílích rád sportuje (lyže, kanoe, motorová loď) a kempuje v odlehlých místech bez signálu.[6]
Kulturní aktivity
editovat- Člen Umělecké besedy
- Člen PEN klubu
Literární činnost
editovat- Publikoval v československém časopise Domov - bytová kultura[7]
- Jeho povídky ze šedesátých let byly uveřejněny v exilovém časopise Zpravodaj[8]
- Publikoval v exilovém časopise Nový domov[9]
- Publikoval v českém zahraničním časopise Nový Polygon[10]
- Publikuje také na serverech Neviditelný pes[11] a Přítomnost[12]
Dílo
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b SKÁLA, Josef. Kniha: Umírat se má na lačno. Neviditelný pes [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c MATĚJČEK, Milan. Umírat se má na lačno. Praha: Mate, 2008. 211 s. ISBN 978-80-254-3301-0.
- ↑ MATĚJČEK, Milan. Umírat se má na lačno. Praha: Mate, 2008. 211 s. S. 77.
- ↑ České kořeny ve Vancouveru – o vzniku nového dokumentu - Český dialog. cesky-dialog.net [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-26.
- ↑ Kanadský exulant Milan Matějček, autor knihy Umírat se má na lačno. Radio Prague International [online]. 2013-04-27 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Česká kultura před Sametem a po Sametu / s Milanem Matějčkem. Místní kultura [online]. 2020-05-06 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Exilová periodika 1948–1989 – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Nový domov (Toronto). scriptum.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Čecho- kanaïan Josef Skála byl poctěn nejprestižnější cenou kanadské medicíny - Český dialog. cesky-dialog.net [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-26.
- ↑ Milan Matějček. iDNES.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Milan Matějček | Přítomnost.cz [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Milan Matějček – Umírat se má na lačno - Český dialog. www.cesky-dialog.net [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-26.
- ↑ Mít pozůstalost pod kontrolou | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2009-03-16 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ KNIHA: Cesta za svobodou - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2018-03-28 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.