Elektronika

(přesměrováno z Mikroelektronika)
Další významy jsou uvedeny na stránce Elektronika (rozcestník).

Elektronika je elektrotechnický obor, který studuje a využívá přístrojů fungujících na principu řízení toku elektronů nebo jiných elektricky nabitých částic, zejména pomocí polovodičů. Toho se dosahuje pomocí různých elektronických součástek. Podle výkonu se dělí na slaboproudou a silnoproudou (výkonovou) elektroniku.

Pájení elektronické součástky
Třížílový vodič

Přeneseně se tímto slovem označují spotřební elektronické přístroje, například televize, videa, přehrávače atd., zejména slaboproudé, rovněž zkratkovitě označované za „technologie“, např. „technologické firmy“.

Elektronické součástky

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Elektronická součástka.

Elektronickou součástkou se rozumí samotný činný prvek (prvky) uzavřený v pouzdru s připojovacími prvky (kontakty). Elektronických součástek je celá řada typů a lze je dělit podle mnoha různých kritérií.

Součástky rozdělujeme na pasivní a aktivní:

Podle počtu prvků v pouzdru může součástka být:

Elektronické obvody

editovat

Existuje velké množství elektronických obvodů od velmi primitivních sestavených pouze z několika diskrétních součástek (například jeden z nejstarších radiopřijímačů tzv. krystalka) až po obvody velmi komplexní obsahující milióny součástek (například počítač).

Elektronické obvody nejčastěji dělíme podle toho, zda zpracovávají spojitý nebo diskrétní signál. Obvodům zpracovávajícím spojitý signál říkáme analogové obvody. Zpracování a přenos spojitých signálů je ovšem velmi náchylné na rušení a zkreslení, a proto se čím dál tím víc setkáváme s převodem spojitých signálů do číslicové (digitální) podoby a jejich následným zpracováním v číslicových obvodech. Obvody, které částečně zpracovávají analogový a částečně digitální signál nazýváme obvody smíšené. Příkladem takových obvodů jsou analogově digitální a digitálně analogové převodníky.

Vývoj elektroniky

editovat

Elektronika prodělala a prodělává obrovský a velmi prudký vývoj. Na jeho začátku stály primitivní obvody sestavené z jednoduchých často elektromechanických součástí, jako například sluchátko, různé typy mikrofonů, elektrický zvonek, koherer, jiskřiště atd. Mnohé z nich se již v současnosti zdají být exotické, ale principy, které používaly se v elektronice využívají v nezměněné podobě dodnes.

Elektromechanická relé

editovat

Později bylo vynalezeno elektromagnetické relé a to ovlivnilo na mnoho let další vývoj elektroniky. Byl to hlavní spínací prvek komplikovaných telefonních ústředen, ale dokonce byly postaveny i reléové počítače.

Vakuové elektronky

editovat

Dalším významným prvkem, na kterém stála celá jedna éra elektroniky byla elektronka. Jev dnes známý jako termoemise elektronů objevil už Thomas Alva Edison v roce 1883, ačkoliv v té době se ještě o elektronech jako takových nevědělo. První elektronky byly zkonstruovány až na začátku 20. století. Elektronky mají sice výborné vlastnosti, co se týká fungování v elektronických obvodech, ale jsou velké, ke své činnosti potřebují značné množství energie a výrazně hřejí. Také jejich životnost je poměrně malá.

Polovodiče

editovat

Polovodičové zařízení bylo známo již na počátku 20. století, kdy se používala hrotová elektroda (anglicky cat's-whisker), avšak cílená výroba polovodičových (germaniových) diod byla uskutečněna až v roce 1940.

Tranzistory

editovat

Výrazným mezníkem v historii elektroniky byl vynález tranzistoru v Bellových laboratořích 16. prosince 1947.

Přechod od elektronek k tranzistorům znamenal obrovskou miniaturizaci, větší možnost zařízení napájet z baterií a podstatné zvýšení spolehlivosti elektronických obvodů.

Integrované obvody

editovat

Integrovaný obvod vyrobil v roce 1958 Jack Kilby. Obsahoval v jednom pouzdře čtyři[zdroj?] tranzistory a byl dalším zlomem v rozvoji elektroniky. Dnes dokážeme na polovodičové destičce jediného integrovaného obvodu realizovat až desítky milionů součástek. Jejich velikost se již dostala pod hranici mikrometru, u procesorů se jejich velikost pohybuje v desítkách nanometrů. Takovým součástkám s komplexním integrovaným obvodem se říká mikroprocesory.

Se zvyšující se miniaturizací se také stále snižuje napájecí napětí obvodů, čímž se dále snižují jejich ztráty. Zvyšuje se ale jejich chybovost.[1]

Mikroelektronika

editovat
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Mikroelektronika.

Zvláštním podoborem elektroniky je mikroelektronika (resp. nanoelektronika), která se zabývá fyzikálními a technologickými otázkami miniaturizace elektronických obvodů, tj. návrhem a výrobou polovodičových součástek na bázi submikronových technologií od nejjednodušších diod, přes tranzistory až po integrované obvody (tzv. čipy) s velmi vysokou hustotou integrace. Jde o jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících technických oborů na světě.[2]

Reference

editovat
  1. http://www.osel.cz/9272-stice-kosmick-ho-z-en-vyvol-vaj-poruchy-elektroniky.html - Částice kosmického záření vyvolávají poruchy elektroniky
  2. Mikroelektronika - Ústav mikroelektroniky, FEKT, VUT v Brně. www.umel.feec.vutbr.cz [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat