Mihailo Lalić

černohorský spisovatel

Mihailo Lalić (v srbské cyrilici Миxаило Лалић, Trepča 7. října 191430. prosince 1992) byl srbský spisovatel.[1]

Mihailo Lalić
Narození7. října 1914
Trepča
Úmrtí30. prosince 1992 (ve věku 78 let)
Bělehrad
Povoláníspisovatel, novinář a prozaik
Alma materBělehradská univerzita
Panto Mališić Gymnasium, Berane
OceněníNjegošova cena (1963)
Literární cena NIN (1973)
Řád hrdiny socialistické práce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

editovat

Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody (Staze Slobode, 1948[2]), Průzkumný oddíl (Izvidnica, 1949), První sníh (Prvi snijeg, 1951) a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch.

Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba (Svadba; přeložena do mnoha jazyků včetně češtiny), Štvanice (Hajka), Zlé jaro (Zlo proljeće), Válečné štěstí (Ratna sreća) a Nad hlavou jen stromy (Lelejska gora). Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla[3] byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

Reference

editovat
  1. DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. Kapitola Pregled književnosti druge polovine XX veka, s. 1192. (srbština) 
  2. Profil autora na znanje.org (srbsky)
  3. profil autora na IMDb

Externí odkazy

editovat