Mihael Hermann
Mihael Hermann (24. září 1822 Gersdorf an der Feistritz[1] – 15.[2][1] nebo 16. prosince[3] 1883 Štýrský Hradec[1][2]) byl rakouský politik ze Štýrska německého původu, který se ale přiklonil k slovinské národnosti. V 2. polovině 19. století působil jako poslanec Říšské rady.
| Dr. Mihael Hermann | |
|---|---|
 Mihael Hermann | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1883 | |
| Poslanec Štýrského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1883 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hohenwartův klub (Staroslovinci) |
| Narození | 24. září 1822 Gersdorf an der Feistritz  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. nebo 16. prosince 1883 Štýrský Hradec  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Univerzita Štýrský Hradec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatVystudoval práva na Univerzitě ve Štýrském Hradci a v letech 1848–1849 pak působil jako soudce na panství Thannhausen. V letech 1850–1870 byl soudním adjunktem, soudcem a soudním radou na různých místech ve Štýrsku. Roku 1870 se usadil ve Štýrském Hradci. Ačkoliv byl rodem německého původu, během působení v Ptuji se stal stoupencem slovinského národního hnutí, naučil se slovinsky a zapojil se do slovinských spolků. Byl tajemníkem ptujského slovinského čtenářského spolku.[1]
Byl aktivní i politicky. Zasedal jako poslanec Štýrského zemského sněmu.[2] Poprvé sem byl zvolen již ve volbách roku 1861. Zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Ptuj, Rogatec, Ljutomer. Od roku 1870 zasedal i v zemském výboru. Byl kandidátem slovinských a německých konzervativců. Na sněmu přeložil v roce 1863 návrh na zavedení slovinštiny do úřadů a škol.[1] Zemským poslancem byl až do své smrti.[3]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí ve Štýrsku, obvod Ptuj, Rogaška Slatina, Ljutomer atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879. Poslancem byl až do své smrti v roce 1883.[4] V roce 1873 se uvádí jako Michael Herman, c. k. okresní soudce a člen zemského výboru, bytem Štýrský Hradec.[5] V parlamentu zastupoval opoziční blok.[6] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu, který byl konzervativně a federalisticky orientován.[7] Patřil do konzervativní staroslovinské strany.[2][3] Dlouhodobě se zasazoval o federalistické uspořádání Rakouska. Podporoval práva církve, odmítal liberální zákonodárství a brojil proti židovským liberálním novinářům.[1] Pro dlouhodobé zdravotní problémy se v závěru svého působení v Říšské radě jen zřídka účastnil sněmovních schůzí.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f Hermann, Mihael [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2015-06-25]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b c d e f Ze Štýr. Hradce. Moravská orlice. Prosinec 1883, roč. 21, čís. 289, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c d Politische Rundschau. Steyrer Zeitung. Prosinec 1883, roč. 8, čís. 101, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=184
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
