Mihály Károlyi

maďarský prezident

Hrabě Mihály Károlyi (4. března 1875 Budapešť19. března 1955 Vence) byl první a jediný prezident První Maďarské republiky a zároveň první premiér novodobého Maďarska.

Károlyi Mihály
1. prezident Maďarské republiky
Ve funkci:
11. ledna 1919 – 21. března 1919
Předchůdce-
NástupceSándor Garbai
1. premiér Maďarské republiky
Ve funkci:
31. října 1918 – 8. ledna 1919
Předchůdce-
NástupceDénes Berinkey
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana nezávistlosti a strana '48
Independence and '48 Party (Károlyi) (od 1916)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ115627561

Rodné jménoKárolyi Mihály Ádám György Miklós
Narození4. března 1875
Budapešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. března 1955 (ve věku 80 let)
Vence
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
ChoťKatalin Károlyi (od 1914)
RodičeJulius Karolyi z Nagykaroly a Georgina Károlyiová z Nagy-Károly
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse v Budapešti (od 1893)
Profeseekonom, politik, diplomat a spisovatel
Náboženstvíkatolicismus
OceněníČestný občan Pécs (1947)
CommonsMihály Károlyi
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

editovat

Dne 30. října 1918 došlo v Budapešti k „Astrové revoluci“ a o den později byl Károlyi jmenován předsedou nové uherské vlády. Ještě téhož dne v Budapešti rozvášněný dav zabil nenáviděného Istvána Tiszu. Nová vláda nejprve vyčkávala s očekáváním dalšího vývoje, ovšem po vyhlášení Německé republiky a Rakouské republiky, vyhlásila i ona dne 16. listopadu 1918 Maďarskou republiku. Jejím prvním prezidentem se stal Mihály Károlyi. Ve funkci prezidenta byl jen krátce od 11. ledna do 21. března 1919, kdy se moci chopili komunisté a vyhlásili Maďarskou republiku rad. Po nastolení Maďarské republiky rad emigroval do Francie, později do USA a Spojeného království. V letech 1920–44 zejména svou publikační činností vystupoval proti Horthyho režimu a fašismu. Po skončení 2. světové války se 1946 vrátil do Maďarska. Od roku 1947 působil jako velvyslanec v Paříži, roku 1949 však na protest proti stalinským represáliím v Maďarsku na svůj post rezignoval a zůstal v emigraci ve Francii.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat