Microcar M19
Microcar M19 je malý nákladní automobil vyráběný v Bánovcích nad Bebravou v rámci holdingu Sipox (Tatra Sipox / VAB Sipox). Výroba mezi lety 1993 – 1999, smontováno bylo zhruba 600 kusů Microcarů. Existovala i verze s elektrickým pohonem.[1]
| VAB Microcar M19 | |
|---|---|
 | |
| Výrobce |  Tatra Sipox / VAB Sipox, Bánovce nad Bebravou |
| Roky produkce | 1993 - 1999 |
| Místa výroby | VAB Bánovce nad Bebravou, TAZ Trnava |
| Předchůdce | TAZ 1500 valník (nepřímý) |
| Konkurence | Multicar, Praktis, Magma, Destacar, Avia Terrier, STAS Pony |
| Karoserie | Valník, skříňový, sklápěcí, izotermický |
| Druh pohonu | Diesel / elektro |
| Technické údaje | |
| Výška rámu | Žebřinový |
| Maximální rychlost | 80 km/h |
| Převodovky | |
| Druh | Převodovka mechanická pětistupňová Škoda 776.14 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Technické údaje
editovatZdroj:[2]
- Převodovka mechanická pětistupňová Škoda 776.14.
- Spojka typu S190 suchá, třecí, jednokotoučová s membránovou pružinou, ovládaná hydraulicky. Lamela 190 GSZ je torzně a axiálně odpružená.
- Rozměry: Rozvor náprav 1900 mm, rozchod kol 1215/1225 mm, vnější rozměry: délka 3620 mm, šířka 1470 mm, výška 1840 mm, pohotovostní hmotnost 1125 kg (se čtyřválcovým motorem 1040 kg).
- Maximální rychlost 80 km/h.
- Vpředu i vzadu tuhá náprava a podélná listová pera.
- Brzdy kapalinové, dvouokruhové. Přední kotoučové s dvojitým třmenem, zadní bubnové. Ruční mechanická působící na zadní kola.
- Motory
Motor je umístěn pod sklopnou trambusovou kabinou. Byly montovány dva typy italských motorů.
- Lombardini Diesel LDW 903 FOCS, řadový tříválec (R3), objem 916 cm³, rozvod OHV, vrtání 72,0 mm, zdvih 75,0 mm, komprese 22,8, dva ventily na válec, vstřikování, bez přeplňování, výkon 15,0 kW (21 koní) při 3600 ot/min, točivý moment 56 Nm při 2000 ot/min.
- Lombardini Diesel LDW 1204 FOCS, řadový čtyřválec (R4), objem 1222 cm³, rozvod OHV, vrtání 72,0 mm, zdvih 75,0 mm, komprese 22,8, dva ventily na válec, vstřikování, bez přeplňování, výkon 22 kW (30 koní) při 3600 ot/min, točivý moment 70 Nm při 2000 ot/min.
Microcar byl prodáván zejména na Slovensku, v České republice a v Německu.
Mezi lety 1996 až 1999 bylo podle SAPu smontováno 166 kusů včetně 14 elektromobilů. Statistika z let 1993 až 1996 není dostupná.
Microeco Již v roce 1993 začal z pověření inženýra Urbana inženýr Ján Krnáč pracovat na elektrické verzi Microcaru. Jak celý projekt dopadl, popsal pan Krnáč ve článku „V našom meste vznikl prvý slovenský elektromobil", který vyšel v novinách Tajms č. 14, 13. 4. 2015[3] a také na internetových stránkách Elektromobily.sk[nedostupný zdroj].
Podle SAPu bylo roku 1997 vyrobeno 7 elektromobilů Microeco, roku 1998 1 kusů a 1999 6 kusů, tj. celkem 14 kusů, z nichž více než polovina byla určena na export.
Konkurencí byly lehké užitkové vozy Multicar, Praktis, Magma, Destacar, Avia Terrier či STAS Pony.
Reference
editovat- ↑ Elektrický Microcar - Microeko. vab-microcar-m19.webnode.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Návod na obsluhu a údržbu Microcar, Tatra Sipox, Bánovce nad Bebravou.
- ↑ JEŽO, Ľuboslav. Žijú medzi námi. V našom meste vznikol prvý slovenský elektromobil. Tajms [online]. TEOTIHUACAN s.r.o., 13.4.2015 [cit. 2019-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-03.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Microcar M19 na Wikimedia Commons
