Michal Pražský

Michal Pražský
Michal Pražský
Narození	14. století
Úmrtí	27. září 1401
Povolání	mnich a spisovatel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Michal Pražský OCart (latinsky Michael Pragensis, nebo také Michael de Praga, německy Michael von Prag; † 27. září 1401) byl převorem kartuziánských domů v Praze, Aggsbach a slovinském Lašku,^[1] tehdy součásti Dolnoštýrského vévodství a vizitátor hornoněmecké provincie řádu. Byl autorem několika latinských spisů.

Život

Není znám Michaelův přesný rok narození a ani původ není jistý, mohl být český, polský nebo německý.

Poprvé je písemně zmiňován roku 1356 jako převor pražské kartouzy Zahrada Panny Marie na Újezdě, kde je později v roce 1382 doložen jako vikář. Zároveň byl druhým vizitátorem hornoněmecké provincie řádu. V letech 1385–1387 byl převorem kartouzy v rakouském Aggsbachu.

V roce 1387 dokončil v Praze své nejslavnější dílo De quatuor virtutibus cardinalibus per erudicione principum, známé jako tzv. Knížecí zrcadlo. To je psáno formou dialogu a je věnováno falckraběti a pozdějšímu římsko-německému králi Ruprechtovi III. z domu Wittelsbachů.^[2] Dílo bylo dříve mylně připisováno Matyáši Krakovskému.

Od roku 1391 byl Michael prvním vizitátorem hornoněmecké provincie a převorem kartouzy „Domus Vallis sancti Maurittii“ v Geirachu, kde také 27. září roku 1401 zemřel.

Spisy

1386: Remediarium abiecti prioris (věnováno jeho předchůdci v kartouze Aggsbach)
1387: De quatuor virtutibus cardinalibus per erudicione principum (také známý jako De regimine principum, Fürstenspiegel ; geschichtsquellen.de )
mezi 1387 a 1391: Dialogus de custodia virginitatis

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael von Prag na německé Wikipedii.

↑ Reiner Puschnig: Zur Geschichte des untersteirischen Klosters Geirach. Fünf bisher unbekannte Urkunden. In: Zeitschrift des Historischen Vereins für Steiermark. Band 34, 1941, S. 13–32 (historischerverein-stmk.at, Eintrag auf Regesta Imperii).
↑ Die Angaben hierzu sind widersprüchlich. Nach Wojciech Iwańczak: Der Kartäuser Michael aus Prag. In: Sönke Lorenz (Hrsg.): Bücher, Bibliotheken und Schriftkultur der Kartäuser. ISBN 3-515-08093-7, S. 89 widmete es Michael dem Pfalzgrafen Ruprecht II.

Literatura

Franz Josef Worstbrock: Michael von Prag. In: Verfasserlexikon. Teil 6, 1987, Sp. 509–513.
Jana Nechutová: Die lateinische Literatur des Mittelalters in Böhmen. Böhlau Verlag, Köln 2007, ISBN 978-3-412-20070-1, S. 249f.
Franz Machilek: Kirchliche Reformen des 14./15. Jahrhunderts. In: Winfried Eberhard und Franz Machilek (Hrsg.): Kirchliche Reformimpulse des 14./14. Jahrhunderts in Ostmitteleuropa. Böhlau-Verlag, 2006, ISBN 978-3-412-26105-4, S. 29.
Wojciech Iwańczak: Der Kartäuser Michael aus Prag. In: Sönke Lorenz (Hrsg.): Bücher, Bibliotheken und Schriftkultur der Kartäuser. ISBN 3-515-08093-7, S. 83–92.
Josef Hrabák Josef Hrabák. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Externí odkazy

Michael Pragensis im Repertorium „Geschichtsquellen des deutschen Mittelalters“
Michael de Praga OCarth (Memento vom 18. Januar 2016 im Internet Archive) Infothek der Scholastik.

[1] Reiner Puschnig: Zur Geschichte des untersteirischen Klosters Geirach. Fünf bisher unbekannte Urkunden. In: Zeitschrift des Historischen Vereins für Steiermark. Band 34, 1941, S. 13–32 (historischerverein-stmk.at, Eintrag auf Regesta Imperii).

[2] Die Angaben hierzu sind widersprüchlich. Nach Wojciech Iwańczak: Der Kartäuser Michael aus Prag. In: Sönke Lorenz (Hrsg.): Bücher, Bibliotheken und Schriftkultur der Kartäuser. ISBN 3-515-08093-7, S. 89 widmete es Michael dem Pfalzgrafen Ruprecht II.

[1]

[2]