Michail Vrubel
Michail Alexandrovič Vrubel (Михаил Александрович Врубель, 17. března 1856, Omsk — 14. dubna 1910, Petrohrad) byl ruský malíř.
| Michail Alexandrovič Vrubel | |
|---|---|
.jpg) M. A. Vrubel (autoportrét, 1904) | |
| Narození | 5.jul. / 17. března 1856greg. nebo 17. března 1856 Omsk |
| Úmrtí | 1.jul. / 14. dubna 1910greg. (ve věku 54 let) nebo 14. dubna 1910 (ve věku 54 let) Petrohrad |
| Příčina úmrtí | syfilis |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Imperátorská akademie umění |
| Povolání | malíř, sochař, grafik a výtvarník |
| Manžel(ka) | Naděžda Zabela-Vrubelová |
| Významná díla | Bohatýr Letící démon Portrét Konstantina Arcybuševa |
| Mecenáš | Adrian Prachov |
| Ovlivněný | Pavel Petrovič Čisťakov |
| Podpis |  |
| Webová stránka | vrubel-world |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVrubelův otec byl vojenský prokurátor polského původu (Wróbel). Michail Vrubel vystudoval práva na petrohradské univerzitě a absolvoval uměleckou akademii. Zpočátku se věnoval převážně duchovnímu umění, studoval zejména byzantské malířství, zároveň však vstřebával vlivy symbolismu a secese. Jeho návrhy na výzdobu kyjevské Katedrály sv. Vladimíra byly proto církví odmítnuty jako příliš avantgardní.
Vrubel se ve své tvorbě často inspiroval literárními díly, ilustroval Tolstého, Shakespeara, Goetha i ruské legendy. Zajímal se o psychologii, měl blízko k nihilismu i mysticismu. Velký vliv na umělce měla návštěva Benátek. Na svých obrazech často užíval bronzový prášek, který míchal do barev, aby dosáhl kovového efektu.[1] Věnoval se také užitnému umění, tvořil sochy a reliéfy, navrhoval nábytek i nádobí. Jeho manželkou byla od roku 1896 operní pěvkyně Naděžda Ivanovna Zabelová, který byla modelem k řadě umělcových obrazů (známý je portrét v kostýmu Labutě z opery Rimského-Korsakova Pohádka o caru Saltánovi).
Od roku 1902 se u Vrubela objevily příznaky duševní choroby, kterou patrně způsobila nedoléčená syfilis.[2] Jeho série obrazů na motivy Lermontovových básní (Sedící démon, Letící démon, Svržený démon) vykazuje příznaky postupného rozpadu osobnosti.[3] V roce 1906 Vrubel oslepl a nemohl dál malovat. Zemřel o čtyři roky později.
Tvorba
editovat-
Mojžíš -
Hamlet a Ofélie -
Labutí princezna -
Pan -
Letící démon -
Perlorodka
.jpg)
.jpg){kind=small}
Reference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Alexandrovič Vrubel na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20140402221620/http://www.artonline.ru/encyclopedia/148
- http://vrubel-world.ru/
- https://web.archive.org/web/20151029072048/http://zpravy.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-michail-alexandrovic-vrubel--228933
- http://leccos.com/index.php/clanky/vrubel-michail-alexandrovic Archivováno 4. 4. 2014 na Wayback Machine.
- http://www.artcyclopedia.com/artists/vrubel_mikhail.html
