Michael Collins (astronaut)

americký astronaut

Michael Collins (31. října 1930 Řím, Itálie28. dubna 2021 Naples, Florida)[1] byl americký pilot a astronaut z projektů Gemini a Apollo. Ve vesmíru byl dvakrát. Na jeho počest je pojmenován malý kráter Collins na jihozápadním okraji Mare Tranquillitatis (Moře klidu) na přivrácené straně Měsíce (nedaleko místa přistání mise Apollo 11).[2][3]

Michael Collins
portrét Michaela Collinse ve skafandru
portrét Michaela Collinse ve skafandru
Astronaut NASA
Státní příslušnostSpojené státy
Datum narození31. října 1930
Místo narozeníŘím, Itálie
Datum úmrtí28. dubna 2021 (ve věku 90 let)
Místo úmrtíNaples, Florida, Spojené státy americké
Předchozí
zaměstnání
zkušební pilot
Čas ve vesmíru11d 02h 04m
Kosmonaut od1963
MiseGemini 10, Apollo 11
Znaky misí
Kosmonaut do1970
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a výcvik

editovat

Michaelův otec generál James Collins (1882–1963) byl zámožný člověk a v době narození syna byl vojenským přidělencem velvyslanectví USAŘímě.

Po vystudování vojenské akademie ve West Pointu se stal Michael Collins plukovníkem letectva Spojených států amerických. Na Edwardsově vojenské základně absolvoval školu zkušebních pilotů a pracoval jako vojenský zkušební pilot. Před vstupem do NASA v roce 1963 měl nalétáno 3 500 letových hodin v USA i zahraničí. Stal se členem třetí skupiny kosmonautů.[4]

V roce 1957 se oženil Patriciou Mary Finneganovou. Měli spolu tři děti, dvě dcery a syna.

Lety do vesmíru

editovat

Poprvé letěl na palubě kosmické lodi Gemini 10 v létě roku 1966 pod velitelem Johnem Youngem. Startovali z mysu Canaveral a přistáli na hladině Atlantského oceánu po 70hodinovém letu s 44 oblety Země. Na oběžné dráze se spojili s tělesy Agena TV-10 a Agena TV-8. Collins také absolvoval výstup do volného vesmíru (tzv. EVA) s připoutáním na laně.

Po tomto letu byl jmenován do posádky Apolla 8 v prosinci 1968, jenže místo toho šel na operaci s páteří.

Podruhé odstartoval z Floridy v létě roku 1969 na Apollu 11 s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem. Byl to let na Měsíc. Zatímco jeho kolegové na Měsíci přistáli a Armstrong jako první člověk vstoupil na povrch, on zůstal ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. Po 30 obězích se lunární modul s ostatními astronauty spojil s velitelským modulem a posádka odletěla na Zemi. Po 195 hodinách ve vesmíru přistáli na hladině Tichého oceánu.[5]

Po obou letech měl na kontě 11 dní ve vesmíru.

Po konci kosmonautické kariéry

editovat

V lednu 1970 odešel z NASA jako generálmajor a o rok později byl ředitelem Národního leteckého a kosmického muzea, které bylo součástí Smithsonova institutu ve Washingtonu. Svůj příběh popsal v knize Carrying the Fire: An Astronaut's Journeys, kterou vydal v roce 1974. V dubnu roku 1978 se stal náměstkem ředitele Smithsonova institutu.[4]

O svém působení u NASA napsal knihu. V roce 1985 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy). V roce 1993 byl jmenován generálem v záloze a stal se podnikatelem.

Zemřel 28. dubna 2021 ve floridském Naples na rakovinu ve věku 90 let.[6] Je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.[7]

Reference

editovat
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 357. 
  2. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Arago, s. 96/35. 
  3. Crater Collins on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  4. a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 427. 
  5. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Michael Collins, s. 288. 
  6. Zemřel ‚zapomenutý‘ člen výpravy Apollo 11, který zůstal na oběžné dráze. Michael Collins se dožil 90 let. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-28 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  7. Michael Collins (1930-2021) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat