Messa per Rossini

Messa per Rossini je rekviem iniciované Giuseppe Verdim komponované na připomenutí prvního výročí smrti Gioachina Rossiniho. Podílelo se na něm 13 předních italských skladatelů. Rekviem mělo být provedeno 13. listopadu 1869 v bazilice sv. Petronia v Bologni, kde Rossini vyrůstal a strávil větší část svého života.

Historie skladby

Verdi navrhl tuto spolupráci v dopise svému nakladateli Tito Ricordimu napsaném dne 17. listopadu 1868, čtyři dny po Rossiniho smrti. Rukopis měl být po provedení uložen v archivu konzervatoře v Pesaru, kterou Rossini založil.

Městská rada Bologne a Filharmonická akademie Bologne tuto myšlenku schválila. Byl vytvořen tříčlenný výbor složený z členů milánské konzervatoře (Lauro Rossi, Alberto Mazzucato, Stefano Ronchetti-Monteviti). Výbor vybral skladatele a rozdělil úkoly. Angelo Mariani souhlasil, že bude dílo dirigovat.

Mariani také současně organizoval Rossiniho oslavy v Pesaru, skladatelově rodišti, které byly plánovány na srpen 1869. Pozval rovněž Verdiho, který však odmítl s tím, že srpnové oslavy by oslabily chystané provedení zádušní mše. Mezitím výbor požádal impresária Teatro Comunale di Bologna, Luigi Scalaberniho (1823–1876), o zapůjčení sólistů, orchestru a sboru pro provedení v Bologni dne 13. listopadu. Scalaberni dne 6. října odmítl, protože podle jeho názoru by provedení mše ohrozilo úspěch jeho operní sezóny. Obecní úřad pak navrhl odložit vzpomínkové akce až na prosinec, po operní sezóně. Verdi měl námitky proti takovému zpoždění i k návrhu přemístit provedení do Milána. V dopise Ricordimu ze dne 27. října 1869 si Verdi stěžuje na zpoždění i na přemístění a za vzniklou situaci viní Marianiho. Všichni oslovení skladatelé svůj díl práce vykonali, Rekviem bylo dokončeno, ale k jeho provedení v roce 1869 nedošlo. Rukopis upadl v zapomnění. Giuseppe Verdi pak svůj příspěvek Libera me použil ve svém vlastním Rekviem.

Úplný rukopis Messa per Rossini byl objeven teprve v roce 1986 americkým muzikologem Davidem Rosenem a poprvé byla skladba uvedena na European Music Festival ve Stuttgartu v roce 1988. Ve Spojených státech byla Messa per Rossini provedena v říjnu roku 1989 v New Yorku. Sopránový part zpívala Gabriela Beňačková.

Obsazení

sólisté: soprán, alt, tenor, baryton, bas
smíšený sbor (4 až 6 hlasů)
orchestr: smyčcová sekce, 2 flétny, pikola, 2 hoboje, anglický roh, 2 klarinety, basklarinet, 4 fagoty, 4 lesní rohy, 4 trubky, 3 pozouny, ofiklejda, 4 tympány, basový buben, činely, gong, varhany

Jednotlivé části díla a jejich autoři

Skladatel	část	věta	obsazení
Antonio Buzzolla (1815–1871)	I. Introitus	Requiem e Kyrie	sbor
Antonio Bazzini (1818–1897)	II. Sequentia	1. Dies Irae	sbor
Carlo Pedrotti (1817–1893)		2. Tuba mirum	sólo (baryton) a sbor
Antonio Cagnoni (1828–1896)		3. Quid sum miser	duet: soprán, alt
Federico Ricci (1809–1877)		4. Recordare Jesu	kvartet: soprán, alt, baryton, bas
Alessandro Nini (1805–1880)		5. Ingemisco	sólo (tenor) a sbor
Raimondo Boucheron (1800–1876)		6. Confutatis 6. Oro supplex	sólo (bas) a sbor
Carlo Coccia (1782–1873)		7. Lacrimosa 7. Amen	sbor
Gaetano Gaspari (1808–1881)	III. Offertorium	Domine Jesu Quam olim Abrahae Hostias Quam olim Abrahae	kvartet (soprán, alt, tenor, bas) a sbor
Pietro Platania (1828–1907)	IV. Sanctus	Sanctus Hosanna Benedictus Hosanna	sólo (soprán) a sbor
Lauro Rossi (1810–1885)	V. Agnus Dei	Agnus Dei	sólo (alt)
Teodulo Mabellini (1817–1897)	VI. Communio	Lux aeterna	trio: tenor, baryton, bas
Giuseppe Verdi (1813–1901)	VII. Responsorium	Libera me Dies Irae Requiem aeternam Libera me	sólo (soprán) a sbor

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Messa per Rossini na anglické Wikipedii.

Literatura

Eduardo Rescigno: Vivaverdi: dalla A alla Z Giuseppe Verdi e la sua opera. Libri S. P. A. Milano. 2012. ISBN 978-88-58-63902-3
Ulrich Prinz:: Messa per Rossini: Geschichte, Quellen, Musik. Schriftenreihe der Internationalen Bachakademie Stuttgart, Bd. 1. Stuttgart 1988, ISSN 1012-8034
Ulrich Prinz:: A Commentary on Messa per Rossini. Neuhausen-Stuttgart: Hänssler. 1989