Wikipedie

Mesonychia

Mesonychia je vyhynulá skupina malých až velkých masožravých savců příbuzná sudokopytníkům. Poprvé se objevili ve spodním paleocénu, ve svrchním eocénu jejich diverzita prudce poklesla a posledním známým rodem byl raně oligocenní Mongolestes. Fosilní záznam asijských zástupců naznačuje, že se v průběhu evoluce nejprve zvětšovali a živili se dravě, následně se však přeorientovali na mrchožravost a posléze vyhynuli.[1]

Jak číst taxoboxMesonychia
alternativní popis obrázku chybí
Harpagolestes immanis (lebka)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řád† Mesonychia
Van Valen, 1966
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skupina Mesonychia pravděpodobně pochází z území dnešní Číny, kde byl objeven její nejprimitivnější zástupce, Yantanglestes ze spodního paleocénu. V Asii také dosáhli nejvyšší diverzity a objevují se ve všech hlavních faunálních společenstvech paleocénu. Vzhledem k tomu, že jiní predátoři, jako jsou kreodonti a šelmy, v těchto společenstvech byli vzácní, anebo zcela scházeli, skupina Mesonychia v paleocenní východní Asii dominovala ekologické nice velkých predátorů.

Jeden rod, Dissacus, se ve spodním paleocénu úspěšně rozšířil také do Evropy a Severní Ameriky. Šlo o predátora velikosti šakala, jehož nálezy pocházejí z celé severní polokoule.[2] Blízce příbuzný (nebo totožný?) rod Ankalagon ze spodního až středního paleocénu Nového Mexika však dorůstal až do velikosti medvěda.[3] Rod Pachyaena, jenž kolonizoval Severní Ameriku v nejranějším eocénu, se vyvinul v přinejmenším stejně velké druhy. Zástupci skupiny Mesonychia představovali během spodního paleocénu až středního eocénu největší masožravé savce Severní Ameriky.

Charakteristika

editovat
 
Mesonyx (rekonstrukce v Přírodopisném muzeu v Londýně)

Zástupci skupiny Mesonychia byli často ztvárňováni jakožto analogie vlků, ačkoli se jim podobali pouze povrchně. S krátkou a neohebnou zádí se pohybovali spíše jako současní kopytníci nežli šelmy, jimž ohebná páteř umožňuje běh pomocí dlouhých skoků. Odvození zástupci skupiny Mesonychia měli silné končetiny přizpůsobené pro běh,[4] v průběhu evoluce se přeorientovali z plantigrádní na digitigrádní lokomoci. Každá končetina měla pouze čtyři prsty, z nichž každý nesl kopýtko. Chodidlo bylo úzké a jeho osa procházela mezi třetím a čtvrtým prstem.[5]

Velikost těchto savců se různila; zatímco někteří byli malí jako liška, jiní velcí jako kůň. Měli masivní hlavy se silnými čelistními svaly, relativně dlouhý krk a robustně stavěné tělo se silnými končetinami, které umožňovaly efektivní běh, nikoli však rotaci chodidla ani laterální pohyb (do stran). Velká hlava se mohla vyvinout společně s neschopností používat končetiny a drápy k chycení kořisti a zpracování potravy, jak to dělá mnoho moderních šelem. Někteří zástupci skupiny Mesonychia byli zřejmě draví (podobně jako psovité šelmy), jiní představovali mrchožrouty se schopností drtit kosti (srovnatelné s velkými hyenami) a někteří se živili všežravě. Protože jejich zuby nebyly tak účinné při řezání masa jako u moderních skupin masožravých savců (chyběly pravé trháky), zřejmě se mezi nimi neobjevovali hypermasožravci, jakými jsou dnešní kočkovité šelmy. Na některých lokalitách koexistovalo více druhů nebo rodů v různých ekologických nikách. Některé rody byly pohlavně dimorfní.[6]

Skupina Mesonychia pravděpodobně zahrnovala klíčové predátory ekosystémů svrchního paleocénu a eocénu v Evropě (která byla v té době spíše souostrovím), Asii (která byla ostrovním kontinentem) a Severní Americe. Největší druhy bývají interpretovány jako mrchožrouti, u mnoha druhů se pak předpokládala rybožravost, ačkoli některé z těchto interpretací mohly vzejít v souvislosti se starší teorií, podle níž byla skupina Mesonychia předkem kytovců.

Systematika

editovat
 
Kladogram

Skupina Mesonychia se dlouhodobě řadila v rámci kreodontů, tato systematika však byla opuštěna. Skupina zahrnuje tři čeledi (Mesonychidae, Hapalodectidae a Triisodontidae) a vystupuje buď na taxonomické úrovni vlastního řádu, nebo v rámci řádu Condylarthra v kladu Laurasiatheria. Téměř všichni zástupci skupiny Mesonychia byli v průměru větší než většina paleocenních a eocenních masožravých savců (kreodonti, miacidi, viverravidi).

Řád je někdy označován svým starším názvem Acreodi.

Studie z roku 2015 je považuje za bazální pravé kopytníky (Euungulata), nejbližší příbuzné rodů Mimotricentes, Deuterogonodon a Chriacus z čeledi Arctocyonidae. Čeleď Triisodontidae může být parafyletická.[7]

Vztahy s kytovci

editovat

Zástupci skupiny Mesonychia měli neobvyklé trojúhelníkové moláry, jež se podobaly dentici nejranějších kytovců (Archaeoceti), vykazovali zároveň podobnosti v anatomii lebky a dalších morfologických znacích. Z tohoto důvodu byli dlouho pokládáni za přímé předky kytovců, ale objev prakytovců s dobře zachovanými zadními končetinami, stejně jako fylogenetické analýzy od začátku 21. století[8][9][10] naznačují, že kytovci jsou blíže příbuzní hrochům než skupině Mesonychia.[11] Podobnost chrupu a lebky může být výsledkem konvergentní evoluce. Mesonychia však může s pravými kopytníky sdílet společného předka (synapomorfie může představovat nepřítomnost prvního prstu a redukce nártních elementů).[4]

Kytovci tedy nejsou pokládáni za potomky skupiny Mesonychia, jež se odvozuje od bazálních kopytníků, ale jsou potomky odvozených sudokopytníků (Artiodactyla), zřejmě spřízněných i s čeledí Anthracotheriidae.[12] Příbuzenský vztah kytovců s hrochy se však v kladistických analýzách objevuje teprve po vyloučení rodu Andrewsarchus, jenž byl často zahrnut do skupiny Mesonychia. Jedním z možných závěrů je, že tato interpretace rodu Andrewsarchus byla nesprávná.[13][14]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mesonychia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Institute of Vertebrae Paleontology and Paleoanthropology. New Mesonychid mammals found from lower Paleogene of Erlian Basin, Nei Mongol. phys.org [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Paleocene mammals of the world. www.paleocene-mammals.de [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ O'LEARY, Maureen A.; LUCAS, Spencer G.; WILLIAMSON, Thomas E. A new specimen of Ankalagon (Mammalia, Mesonychia) and evidence of sexual dimorphism in mesonychians. Journal of Vertebrate Paleontology. 2000-06-27, roč. 20, čís. 2, s. 387–393. Dostupné online [cit. 2024-07-16]. ISSN 0272-4634. doi:10.1671/0272-4634(2000)020[0387:ANSOAM]2.0.CO;2. (anglicky) 
  4. ↑ a b Mesonyx and the other mesonychid mesonychians (mesonychians part IV) [online]. scienceblogs.com [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ O'LEARY, Maureen A.; ROSE, Kenneth D. Postcranial Skeleton of the Early Eocene Mesonychid Pachyaena (Mammalia: Mesonychia). Journal of Vertebrate Paleontology. 1995-06-13, roč. 15, čís. 2, s. 401–430. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0272-4634. doi:10.1080/02724634.1995.10011238. (anglicky) 
  6. ↑ O'LEARY, Maureen A.; LUCAS, Spencer G.; WILLIAMSON, Thomas E. A new specimen of Ankalagon (Mammalia, Mesonychia) and evidence of sexual dimorphism in mesonychians. Journal of Vertebrate Paleontology. 2000-06-27, roč. 20, čís. 2, s. 387–393. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0272-4634. doi:10.1671/0272-4634(2000)020[0387:ANSOAM]2.0.CO;2. (anglicky) 
  7. ↑ HALLIDAY, Thomas J. D.; UPCHURCH, Paul; GOSWAMI, Anjali. Resolving the relationships of Paleocene placental mammals: Paleocene mammal phylogeny. Biological Reviews. 2017-02, roč. 92, čís. 1, s. 521–550. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. doi:10.1111/brv.12242. PMID 28075073. (anglicky) 
  8. ↑ GEISLER, Jonathan H.; UHEN, Mark D. Morphological support for a close relationship between hippos and whales. Journal of Vertebrate Paleontology. 2003-12-24, roč. 23, čís. 4, s. 991–996. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0272-4634. doi:10.1671/32. (anglicky) 
  9. ↑ GEISLER, Jonathan H.; UHEN, Mark D. Phylogenetic Relationships of Extinct Cetartiodactyls: Results of Simultaneous Analyses of Molecular, Morphological, and Stratigraphic Data. Journal of Mammalian Evolution. 2005-06, roč. 12, čís. 1-2, s. 145–160. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 1064-7554. doi:10.1007/s10914-005-4963-8. (anglicky) 
  10. ↑ BOISSERIE, Jean-Renaud; LIHOREAU, Fabrice; BRUNET, Michel. The position of Hippopotamidae within Cetartiodactyla. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2005-02, roč. 102, čís. 5, s. 1537–1541. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.0409518102. (anglicky) 
  11. ↑ GATESY, J.; HAYASHI, C.; CRONIN, M. A. Evidence from milk casein genes that cetaceans are close relatives of hippopotamid artiodactyls. Molecular Biology and Evolution. 1996-09-01, roč. 13, čís. 7, s. 954–963. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0737-4038. doi:10.1093/oxfordjournals.molbev.a025663. (anglicky) 
  12. ↑ GEISLER, Jonathan H.; THEODOR, Jessica M. Hippopotamus and whale phylogeny. Nature. 2009-03-19, roč. 458, čís. 7236, s. E1–E4. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0028-0836. doi:10.1038/nature07776. (anglicky) 
  13. ↑ THEWISSEN, J. G. M.; COOPER, Lisa Noelle; CLEMENTZ, Mark T. Thewissen et al. reply. Nature. 2009-03, roč. 458, čís. 7236, s. E5–E5. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0028-0836. doi:10.1038/nature07775. (anglicky) 
  14. ↑ O'LEARY, Maureen A.; GATESY, John. Impact of increased character sampling on the phylogeny of Cetartiodactyla (Mammalia): combined analysis including fossils. Cladistics. 2008-08, roč. 24, čís. 4, s. 397–442. Dostupné online [cit. 2024-07-17]. ISSN 0748-3007. doi:10.1111/j.1096-0031.2007.00187.x. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Mesonychia na Wikimedia Commons
  •   Taxon Mesonychia ve Wikidruzích
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mesonychia&oldid=24269338“