Menia
Menia (5. století? - 510?) byla durynská královna, pocházející z germánského kmene Langobardů. Po své smrti se stala legendární postavou, spojovanou se zlatem a bohatstvím.
| Menia | |
|---|---|
.JPG) | |
| Narození | 5. století |
| Choť | Bisinus[1] Authari (?)[1] |
| Děti | Herminafried[2] Bertachar[2] Baderich[2] Radegunda[2] Audoin[2] |
| Příbuzní | Amalafrid[2] a Rodelinda (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Její život je popsán v kronice Historia Langobardorum codicis Gothani. Podle tohoto zdroje byla manželkou krále Bisina, krále Durynků.[3][4] Tato kronika i další langobardské kroniky popisují krále Bisina jako otce Radegundy, první manželky Wachona, krále Langobardů,[5] její matkou byla patrně Menie. Franský biskup Venantius Fortunatus popisuje Bisina také jako otce Herminafrieda, Bertachara a Badericha a za jejich matku označuje Menii.[6] Oproti tomu Řehoř z Tours bratry popisuje jako syny Basiny, která podle Řehoře z Tours byla manželkou Bisina, předtím než se provdala za franského krále Childericha I.[7] Mnoho historiků však tuto informaci odmítá a manželství Bisina s Basinou považují za ahistorické a za jedinou známou manželkou Bisina uvádějí Menii.[8]
Podle Paula Diacona a jeho kroniky Historia Langobardorum byla Menia matkou Audoina, krále Langobardů, který byl otcem Alboina.[3] Podle Paula Diacona měla i dceru, jejíž potomci byli pozdější vévodové z Furlanska.[9]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Menia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b BRANDES, Wolfram. Das Gold der Menia: Ein Beispiel transkulturellen Wissenstransfers. [s.l.]: Millennium 2, 2002. S. 175–226, esp. 181ff.. (německy)
- ↑ BÓNA, István. The Dawn of the Dark Ages: The Gepids and the Lombards in the Carpathian Basin. [s.l.]: Corvina Press Dostupné online. ISBN 978-963-13-4493-6. (anglicky)
- ↑ WOODACRE, Elena; DEAN, Lucinda H. S.; JONES, Chris; ROHR, Zita; MARTIN, Russell. The Routledge History of Monarchy. [s.l.]: Routledge, 2019. 760 s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-78730-7. S. 560–576. (anglicky)
- ↑ KOCH, Christophe. History of the Revolutions in Europe: From the Subversion of the Roman Empire in the West, Till the Congress of Vienna. [s.l.]: E. Hunt Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MLADJOV, Ian. The Wars of Justinian. [s.l.]: Hackett Publishing Company, Incorporated Dostupné online. ISBN 978-1-62466-170-9. S. 560–566. (anglicky)
- ↑ HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. [s.l.]: W. Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-018473-2. S. 13. (německy)
- ↑ SETTIPANI, Christian. Les ancêtres de Charlemagne. [s.l.]: Occasional Publications UPR Dostupné online. ISBN 978-1-900934-15-2. S. 234–35. (francouzsky)