Mendelovy zákony dědičnosti
Mendelovy zákony dědičnosti shrnují pravidla, která se uplatňují při dědičnosti znaků pohlavím neovlivněných, které kódují geny náležící k různým genovým vazebným skupinám. Tato pravidla přímo vyplývají z prací Gregora Mendela, nicméně on sám je takto explicitně neformuloval.
Mendelovy fenotypové zákony
editovat
1. Zákon o uniformitě hybridů
editovatZákon o uniformitě hybridů F1 generace homozygotů (Také První Mendelův zákon)
- Křížíme-li dominantního homozygota s homozygotem recesivním, jsou jejich potomci F1 generace v sledovaném znaku všichni stejní. Reciproká křížení u jakýchkoliv jedinců F1 generace dávají shodné výsledky.
- To znamená, že při křížení červenokvětých se žlutokvětými rostlinami můžeme dostat všechny červené, všechny žluté, výjimečně též například oranžové, ale nikdy ne část žlutých a část červených.
- Je jedno, zda je dopraven pyl hrachu s kupříkladu červeným květem na hrách kvetoucí žlutě nebo naopak.
2. Zákon o štěpení v potomstvu hybridů
editovat- Při křížení heterozygotů lze genotypy a fenotypy vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel. Vzniká genotypový a fenotypový štěpný poměr.
- např. 1:2:1, 3:1,...
Mendelovy genotypové zákony
editovat- Genotyp je soubor samostatných genů určujících znaky. Každý znak je určen dvojicí samostatných alel.
2. Zákon o segregaci alel
editovat- Dvojice samostatných alel se při zrání rozcházejí a do každé gamety přechází jedna z obou alel.
3. Zákon o nezávislé kombinaci alel
editovatZákon o volné kombinovatelnosti alel s výjimkou genů ve vazbě
- Vzájemným křížením polyhybridů (vícenásobných heterozygotních hybridů) vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo s tolika kombinacemi genů, kolik je možných matematických kombinací mezi dvěma matematickými veličinami.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mendelovy zákony dědičnosti na Wikimedia Commons - Mendelův původní článek z roku 1865 (německy)
