Mels
Mels je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přibližně 9 200[1] obyvatel.
| Mels | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°2′48″ s. š., 9°25′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 497 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
  Mels Mels, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 139,11 km² |
| Počet obyvatel | 9 242 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 66,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7325 Schwendi im Weisstannental 7326 Weisstannen 8879 Pizolpark (Mels) 8886 Mädris-Vermol 8887 Mels 8888 Heiligkreuz (Mels) 8889 Plons |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatMels se nachází mezi horou Gonzen, Rýnem a Seezem. Na území obce leží hora Pizol. Až do počátku 18. století byla oblast osídlení z velké části bažinatou krajinou. Nejnižším bodem je Seezebene (457 m n. m.) a nejvyšším Grosse Scheibe (2936 m n. m.).
K obci patří osady Heiligkreuz bei Mels, Plons, Ragnatsch, dále vesnice Butz, St. Martin, Mädris, Tils, podhorská osada Vermol a walserské vesnice Schwendi a Weisstannen im Weisstannental.
S rozlohou katastru téměř 140 km² je Mels plošně největší obcí kantonu St. Gallen.
Historie
editovat
Kopec Castels byl osídlen v neolitu, bronzové, železné a římské době. Zřícenina hradu Nidberg pochází z raného středověku. Z těchto období pocházejí také nálezy v Gaselle, Alp Kohlschlagchläui, Rossheldu, Plons, Alp Wallabütz-Matt, Ragnatsch, Heiligkreuz, Alp Palfries, Balnenwand a v okolí obce Mels.[2]
V raném a vrcholném středověku vlastnily pozemky v Melsu kláštery Disentis, Pfäfers, Einsiedeln a Schänis. Předchůdce farního kostela svatého Petra a Pavla byl postaven kolem roku 550. Na místě kostela se nacházel kostel sv. V 9. století zde stály čtyři kostely. V roce 1376 byl farní kostel s filiálkami Wangs a Vilters připojen ke klášteru Pfäfers. V roce 1529 byl Mels reformován; v roce 1531 působil jako reformátor protestantský farář Fridolin Brunner z Glarusu, který byl v roce 1532 vyhnán. Mels se vrátil ke katolické víře. V roce 1654 byl založen kapucínský klášter.
Panství s pokrevní jurisdikcí vykonávalo hrabství Sargans, nižší jurisdikci měl Meier von Windegg na hradě Nidberg (1265-1437, poddanství kláštera Pfäfers). V roce 1371 přešlo panství Nidberg koupí na rakouské vévody.
V 15./16. století přešel Mels z rétorománského jazyka na němčinu. Od roku 1483 do roku 1798 patřilo ke společnému panství Staré konfederace jako součást hejtmanství Sargans. Od 17. století měl Mels městskou organizaci a v období helvétského soustátí byl hlavním městem stejnojmenného okresu v kantonu Linth. V roce 1814 se Mels zúčastnil povstání venkovských demokratů v Sarganserlandu za větší politická práva.
Během druhé světové války byl skalnatý vrch Castels upraven na jedno z nejdůležitějších dělostřeleckých opevnění pevnosti Sargans.[2]
Obyvatelstvo
editovat| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1800 | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| Počet obyvatel | 2433 | 3305 | 4035 | 5837 | 6235 | 7837 | 8019 | 8026 | 8080 | 8358 | 8481 | 8537 | 8580 | 8617 | 8620 | 8605 | 8610 | 8623 | |
Hospodářství
editovat
Dlouhou dobu převládalo v obci zejména zemědělství. Na více než 20 melských alpách se provozoval chov dobytka a obchod, orná půda byla méně důležitá. Od poloviny 18. století byli chováni koně pro tranzitní dopravu a rozšířilo se vinařství. Od 14. do 18. století byly v Melsu a okolí hutě a kovárny na železnou rudu z Gonzenu. Až do roku 1915 se v Castelsu těžily mlýnské kameny na vývoz do Německa. Sklárna existovala od roku 1803 do roku 1863. V 19. století zahájilo provoz několik textilních továren (tkalcovna bavlny, přádelna, tkalcovna, barvírna). Bývalá textilní továrna Stoffel stojí výrazně na kopci nad obcí. Byla otevřena v roce 1878 a kdysi zaměstnávala až 600 dělníků na 450 tkalcovských stavech a 43 000 vřeten. V roce 1960 byla továrna prodána do Ameriky a později tímto majitelem do Itálie. Rok 1997 znamenal konec továrny.
V roce 2012 se zde natáčely scény z filmu Akte Grüninger, protože ve staré továrně se nacházel i uprchlický tábor Diepoldsau v roce 1938. Krátce poté areál koupila skupina investorů, kteří chtěli kvalitní stavební materiál přestavět na byty a ateliéry.[3]
Doprava
editovat.jpg)
Mels leží na železniční trati Sargans–Ziegelbrücke a v obou směrech sem každou hodinu jezdí regionální vlaky Ziegelbrücke – Sargans – Chur.
Z hlediska silniční dopravy se zde nachází křižovatka dálnic A3 a A13, ze které se lze dostat do Churu, Curychu a St. Gallenu.
Mels má rozvinutý autobusový systém se spoji do Sargansu a údolí Rýna.
Osobnosti
editovat- Susi Goodová (* 1966), švýcarská sportovní lezkyně
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mels na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2023-01-24].
- ↑ a b c STEINHAUSER-ZIMMERMANN, Regula Anna; GÖLDI, Wolfgang. Mels [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-03-08 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRUMMENACHER, Jörg. Industriebrache wird Wohnquartier [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2016-07-27 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mels na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
