Mekor Chajim (hebrejsky מקור חיים‎, doslova „Zdroj Života“) je čtvrť v jihozápadním JeruzaléměIzraeli.[1] Je pojmenována na počest bohatého židovského podnikatele Chajima Kohena, který věnoval velkou sumu peněz na zakoupení pozemků v Jeruzalémě před první světovou válkou.[2]

Ulice ve čtvrti

Historie

editovat

Chajim Kohen daroval finanční prostředky sionistické organizaci Chovevej Cijon, která je následně převedla Židovskému národnímu fondu, jenž za ně zakoupil 120 dunamů půdy (0,12 km2) při jižním okraji Jeruzaléma. V roce 1926 pak díky sionistickému hnutí Mizrachi na tomto území vznikl Mekor Chajim.[2] Ten byl projektován jako vesnice s 20 malými farmami[3] a byl stavěn podél hlavní silnice, která se rozvíjela paralelně k existující železniční trati. Každá rodina získala pozemek o ploše 2 dunamů (2000 m2) na výstavbu domu, zahradu a sad. Ze začátku měly rodiny na svých zahradách kravíny a drůbežárny. Prvním předsedou komise nové čtvrti se stal stavební dodavatel Mar Chajim. Podařilo se mu zařídit zřízení pravidelné autobusové linky společnosti ha-Mekašer mezi centrem města a Mekor Chajim.[2] Zpočátku existoval v jižní části čtvrti jeden centrální přístup k pitné vodě. Komise vodu zakupovala od města a u tohoto přístupu umístila strážce, který sledoval kolik věder si která rodina napustí. Později byly na zahradách každého domu zbudovány vodní nádrže. Během arabských nepokojů v roce 1929 se obyvatelé čtvrti ukryli do synagogy, která byla postavena jako pevnost.

Mekor Chajim se díky své poloze mezi arabskými vesnicemi Malcha a Bajt Safáfá daleko od židovských čtvrti stal cílem arabského ostřelování a od prosince 1947 též obléhání. Konvoje se zásobami, které byly do čtvrti vyslány z Talpijotu byly zastaveny a poslány zpět britskou armádou.[4] Během izraelské války za nezávislost měla ve čtvrti své postavení Hagana a místo se tak stalo dějištěm ostrých bitev.[1]

Vybudování průmyslové zóny v Talpijotu po šestidenní válce ukončilo izolovanost této čtvrti. V polovině 80. let schválil jeruzalémský magistrát tzv. zónovací zákony, které zamezily rozvoji obchodu a zachovaly rezidenční charakter Mekor Chajim.[2]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mekor Chaim na anglické Wikipedii.

  1. a b ORENSTEIN, Shmuel. The Battle For Jerusalem in the War of Independence [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Baka - Mekor Haim [online]. Město Jeruzalém [cit. 2011-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-17. (anglicky) 
  3. Rehavia & Makor Haim [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky) 
  4. STEINBERG, Jessica. Passover in Palestine—memories of seders in an Israel on the cusp of statehood [online]. JewishJournal.com, 2008-04-17 [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat