Mehmed V.

osmanský sultán

Mehmed V. (Osmansky: محمد خامس = Meḥmed-i ẖâmis, Mehmed V Reşad nebo Reşat Mehmet) (2. listopadu 1844, Palác Topkapi, Konstantinopol3. července 1918, Palác Yıldız, Konstantinopol) byl mezi lety 1909 až 1918 35. a předposledním osmanským sultánem, syn sultána Abdulmecida. V mládí studoval poezii podle starého perského stylu a později byl i uznávaným básníkem. Během první světové války byl společně s Enverem Pašou hlavní postavou Ústředních mocností. Byl také obviněn pro svou úlohu v arménské, řecké a asyrské genocidě.[1]

Mehmed V.
Osmanský sultán a Chalífa etc.
Portrét
Německá pohlednice z roku 1917 s Mehmedem V.
Doba vlády27. dubna 19093. července 1918
Korunovace10. května 1909
Narození2. listopadu 1844
Palác Topkapi, Konstantinopol
Úmrtí3. července 1918
(ve věku 73 let)
Palác Yıldız, Konstantinopol
PohřbenTomb of Mehmed V
PředchůdceAbdulhamid II.
NástupceMehmed VI.
ManželkyI. Kam-res
II. Durr-i And
III. Mihr-engiz
IV. Naz-perver
V. Dil-firib
PotomciPrinc Mehmed Ziyaeddin, Princ Mehmed Necmeddin, Princ Omer Hilmi, Princezna Refia Sultana
RodOsmanská dynastie
DynastieOsmanská dynastie
OtecAbdulmecid
MatkaGülcemal Kadın Efendi
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohlednice s portréty vládci Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharska

Po jeho smrti pár měsíců před koncem první světové války nastal pád Osmanské říše. Je pohřben v historické čtvrti Eyüp v Istanbulu. Založil vyznamenání Železný půlměsíc.

Manželky, konkubíny a potomstvo

editovat

Sultán Mehmed měl pět manželek (konkubín):

S konkubínou Kamures měl syna:

S konkubínou Mihrengiz měl syna:

S konkubínou Dürrüaden měl syna:

  • Şehzade Mehmed Necmeddin (18781913)

S konkubínou Nazperver měl dceru:

  • Refia Sultan, zemřela krátce po narození.

S konkubínou Dilfirib děti neměl, sama pak měla syna v druhém manželství.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mehmed V na anglické Wikipedii.

  1. KIRAKOSSIAN, John S. The Armenian Genocide: The Young Turks Before the Judgment of History. [s.l.]: Sphinx Press, 1992. 323 s. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat