Medzibodrocké pláňavy
Medzibodrocké pláňavy jsou geomorfologický podcelek Východoslovenské roviny. Tvoří ji území mezi řekou Latorica a hranicí s Maďarskem. Nejvyšší vrch území je Tarbucka, dosahující nadmořské výšky 277,5 m n. m.
| Medzibodrocké pláňavy | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°25′32″ s. š., 22°1′55″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vymezení
editovatPodcelek zabírá území v jižní části Východoslovenské roviny. Východní okraj vymezuje státní hranice s Ukrajinou, jižní hranice s Maďarskem. Severním směrem leží Latorická rovina, západním směrem navazuje Bodrocká rovina, oba podcelky Východoslovenské roviny. [1]
Dělení
editovatNa území Medzibodrockých Pláňava se nacházejí dvě části :
Chráněná území
editovatSeverní a západní část území zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Latorica, z maloplošných chráněných území se zde nacházejí:
- Tarbucka - přírodní rezervace
- Dlouhé Tice - přírodní rezervace
- Krátké Tice - přírodní rezervace
- Velké jezero - přírodní rezervace
- Horešské lúky - přírodní rezervace
- Poniklecová lúčka - přírodní rezervace
- Bolské rašeliniště - přírodní rezervace
- Biele jazero - přírodní rezervace
- Tajba - národní přírodní rezervace
- Velký kopec - chráněný areál [2]
Osídlení
editovatNerovnoměrné rozložení sídel v této části Východoslovenské roviny způsobuje střídání středně hustě osídlených a poměrně pustých oblastí. Ve východní části leží města Kráľovský Chlmec a Čierna nad Tisou.
Doprava
editovatCentrální částí přechází ze Slovenského Nového Mesta k Čierné nad Tisou silnice I/79, na kterou se v Královském Chlmci připojuje silnice II/555 z Velkých Kapušian. Jižní částí vede důležitá železniční trať Košice–Čop .
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Medzibodrocké pláňavy na slovenské Wikipedii.
- ↑ Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.