Medvědář

povolání

Medvědář (anglicky bear-leader nebo bear tamer, francouzsky montreur d'ours, v Bulharsku a Srbsku meckari, v Albánii a Kosovu arushgjike, v romské komunitě v Rumunsku ursari, v Řecku arkoudhiares) je člověk, který vlastní a předvádí cvičeného medvěda. V evropských zemích – od Pyrenejí až po Rusko – tato tradice pouličních a jarmarečních představení existovala od středověku. Navzdory snaze o záchranu těchto živočichů[1] (v Evropě se jedná o medvěda hnědéhoUrsus arctos) se tradice udržovala i v 21. století v některých místech na Balkáně a také v Indii, kde byl do roku 2009[2] k těmto vystoupením používán menší medvěd pyskatý (Melursus ursinus).

Romský chlapec ze skupiny ursari , předvádějících své vystoupení o Vánocích roku 2005 v Budapešti

Historie

editovat

Na všech kontinentech, kde se vyskytovali medvědi, figurovali v mýtech a obřadech místních národů prakticky již od doby kamenné. Jako cvičená zvířata při veřejných vystoupeních se v různých vyobrazeních objevují od 15.–16. století, avšak o podobných vystoupeních existují již mnohem starší zmínky.

 
Dámy s dětmi na vycházce ve francouzském Luchonu sledují představení s medvědem (rok 1900)

Medvědáři bývali součástí skupiny potulných herců a kejklířů – např. v Rusku existovaly skupiny tzv. skomorochů již od 11. století. V 16.–17. století putovali po německých městech a šlechtických dvorech zejména polští medvědáři. Již od 15. století bylo provozování veřejných vystoupení s cvičenými medvědy rozšířeno mezi balkánskými Romy. Romové v Saúdské Arábii si zpravidla obstarávali mláďata medvěda syrského (Ursus arctos syriacus) v horských oblastech Turecka, Sýrie, Íránu, Iráku a Afghánistánu.

Praxe veřejných pouličních vystoupení s "tančícími" medvědy byla rozšířena do 19. století, postupně se vystoupení s těmito zvířaty přesunula převážně do prostředí cirkusů.

Ve 20. století sílila kritika tohoto způsobu týrání zvířat a provozování medvědářských produkcí bylo postupně zakazováno. Například v Bulharsku byla činnost medvědářů oficiálně zakázána v roce 1998. V tomto směru se angažovaly i některé veřejně známé osobnosti, jako například francouzská herečka Brigitte Bardotová, která stála za zřízením útulku pro bývalé medvědí "herce" – jakési speciální medvědí rezervace – u bulharského města Belica v pohoří Pirin.[3][1] Přírodní park v Belici byl uveden do provozu v roce 2000 a o čtyři roky později, kdy byl dále rozšířen, zde žilo již 28 medvědů[4].

V některých evropských zemích mimo EU, zejména na Balkáně, se však medvědáři objevovali ještě po roce 2010. Kritika pokračuje nadále i vůči vystoupením cvičených zvířat v cirkusech, která nepodléhají zákonným omezením[5].

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Montreur d'ours na francouzské Wikipedii, Медвежья комедия na ruské Wikipedii a Tanzbär na německé Wikipedii.

  1. a b Sofia's Dancing Bears Park sanctuary [online]. 2008-04-15 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Last Indian dancing bear set free [online]. BBC News, 2009-12-18 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. Brigitte Bardotová, urputná bojovnice za práva zvířat [online]. 2015-08-25 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  4. Tanzbärenpark Belitsa [online]. Hamburg: Vier Pfoten - Stiftung für Tierschutz [cit. 2017-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-23. (německy) 
  5. NEALE, Adam. Dancing bears in Spain cause public outcry [online]. 2014-04-23 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat