Mešita Bájezída II.

Mešita Bájezída II. (turecky: Beyazıt Camii, Bayezid Camii) je osmanská mešita z počátku 16. století vybudovaná na Bájezídově náměstí v Istanbulu. Stojí nedaleko pozůstatků po fóru Theodosis z dob Byzantské říše.

Mešita Bayezida II.
Účel stavby
náboženská stavba modlitebna pro vyznavače Sunnitského islámu
Základní informace
Sloh	osmanská architektura
Architekt	Hayreddin
Výstavba	počátek 16. století
Materiály	mramor řezaný kámen
Stavebník	sultán Bájezíd II.
Současný majitel	Turecká republika
Pojmenováno po	Bájezíd II.
Poloha
Adresa	Bayezidovo náměstí, Istanbul, Turecko Turecko
Souřadnice	41°0′37″ s. š., 28°57′55″ v. d.
Location map Fatih.jpg
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Mešita byla postavena osmanským sultánem Bájezídem II. a byla druhým největším imperiálním mešitovým komplexem, který byl vystavěn po dobytí města. Dřívější mešita Fatih byla zničena při zemětřesení a poté byla nově vybudována v jiném stylu. Bayezidova mešita je významným historickým a architektonickým komplexem. Architektem této nové mešity byl synovec řeckého architekta, který stavěl mešitu původní (Atik Sinan nebo Christodoulos) a byl zvolen hlavním architektem přímo sultánem Bájezídem. Tímto měla být uctěna památka sultána Mehmeda II., který přislíbil, že jeden kostel v Istanbulu zůstane navždy kostelem a nebude přebudován na mešitu. Architekt Bájezídovy mešity také údajně budoval karavansaraj v Burse. Styl mešity ale připomíná spíše zkušenosti dřívějších Osmanů a západní architektonické techniky. Přilehlý komplex külliye (madrasy, základní škola, veřejná kuchyně a hamám) se datují do let 1501 až 1506.

Mešita byla částečně přebudována po zemětřesení v roce 1509 a architekt Mimar Sinan zde provedl v letech 1573–74 několik oprav. Minarety vyhořely v roce 1683 a poté v roce 1764. Některé záznamy uvádějí, že opravy a dostavby probíhaly ještě v roce 1767.

Architektura

Exteriér

Mešita je orientována podél severozápadní a jihovýchodní osy s nádvořím na severozápadě. Kolem ní se rozkládá území o zhruba stejné velikosti, jako samotná mešita. Na každé straně má nádvoří monumentální vstupní brány. Na nádvoří se nachází kolonáda se sloupořadím (20 starověkých sloupů), antickými starožitnostmi z kostelů a starověkých ruin, je kryté dvaceti čtyřmi malými dómy a dlážděné polychromovaným mramorem.

Mešita samotná je přibližně čtyřicetimetrový čtverec se sedmnáctimetrovým dómem. Kolem hlavní kupole se nachází na všech čtyřech stranách menší dómy. Mešita je celá postavena z řezaného kamene různých barevných variant a z mramoru ze starých byzantských ruin.

Kupole Bájezídovy mešity

Interiér

Pro interiér mešity posloužila jako vzor Hagia Sofia v menším měřítku. Kromě obrovské hlavní kupole, menší dómy na východě a západě tvoří hlavní loď chrámu, zatímco na severní a jižní části jsou rozšířenější chodby. Délku mešity prodlužují čtyři další kupole, ale nejsou rozděleny na části. Klenba je podporována obrovskými obdélníkovými můstky s hladkými pendentivemi a klenutými dekoracemi. Prostor je osvětlený dvěma okny v základu dómu a sedmi okny na každém výklenku, kromě dvou vrstev oken na stěnách.

Nádvoří mešity

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bayezid II Mosque na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mešita Bájezída II. na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Balkán | Islám