Maximilian Fretter-Pico

Maximilian Fretter-Pico
Maximilian Fretter-Pico
Narození	6. únor 1892; Karlsruhe, Německé císařství
Úmrtí	4. duben 1984 (92 let); Kreuth u Bad Wiessee, Západní Německo
Místo pohřbení	Friedhof IV der Gemeinde Jerusalems- und Neue Kirche
Vojenská kariéra
Hodnost	General der Artillerie (generál dělostřelectva)
Doba služby	1911–1945
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918); Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1933); Wehrmacht (do roku 1945)
Velel	náčelník štábu XXIV. armádní sbor (1939–1941); 97. lehká divize (1941); XXX. armádní sbor (1941–1944); 6. armáda (1944); Armádní skupina Fretter-Pico (1944); IX. armádní sbor (1945)
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Francii (1939-1940); Operace Barbarossa (1941); Bitva o Krym (1941-1942); Bitva o Sevastopol (1942); Operace Saturn (1942-1943)
Vyznamenání	Rytířský kříž s dubovými ratolestmi; Německý kříž ve zlatě
	multimediální obsah na Commons

Maximilian Fretter-Pico (6. února 1892 Karlsruhe – 4. dubna 1984 Kreuth u Bad Wiessee v jižním Německu) byl generál dělostřelectva německého Wehrmachtu.

Život

První světová válka

Do německé císařské armády vstoupil v lednu 1911. V první světové válce sloužil jako nižší důstojník u pěchoty.

Období mezi válkami

Po válce zůstal v Reichswehru, kde zastával nižší velitelské funkce. V třicátých letech působil ve vyšších štábech a v ústředních vojenských institucích, v roce 1938 byl na krátký čas jako poradce u turecké armády.

Druhá světová válka

V listopadu 1938 se stal náčelníkem štábu Sárského pohraničního velitelství, které se v polovině září přeměnilo na XXIV. armádní sbor, zde zůstal ve stejné funkci až do dubna 1941, kdy přešel do zálohy OKH, ale ještě ten měsíc dostal na starost velení 97. lehké divizi. S touto divizí se účastnil Operace Barbarossa.

27. prosince 1941 převzal velení nad XXX. armádním sborem pod velením Mansteinovy 11. armády na Krymu, kde se účastnil opakovaného dobytí Kerče a později i Sevastopolu.

Od konce roku 1942, spadal jeho sbor pod Hollidtovu armádní skupinu, později přejmenovanou na novou 6. armádu. Zde se účastnil zimních ústupových bojů roku 1942 a od poloviny roku 1943 obranných bojů u Dněpru a následně bojů na západní Ukrajině. Sám se pak stal v červenci 1944 velitelem 6. armády a od srpna téhož roku velel zároveň Armádní skupině Fretter-Pico (6. armáda, 2. maďarská armáda a později i 3. maďarská armáda) při obraně Maďarska. Koncem roku 1944 byl odvolán do velitelské zálohy hlavního stanu. Ve druhé polovině března 1945 byl jako soudní poradce při říšském válečném soudu u případu Waltera Friese ve městě Torgau. Ještě 30. března 1945 se stal na 23 dnů velitelem IX. armádního sboru, 22. dubna byl zajat Američany. V roce 1947 byl propuštěn ze zajetí a uchýlil se do ústraní v Bavorsku.

Rodina

Jeho bratr byl o rok mladší Otto Fretter-Pico. Jeho manželka byla Gertrude Soltmann (1901–1993).

Povýšení a vyznamenání

Data povýšení

Fahnenjunker-Unteroffizier - 27. leden 1911
Fähnrich - 23. květen 1911
Poručík - 27. leden 1912
Nadporučík - 18. září 1915
Kapitán - 18. říjen 1918
Major - 1. duben 1932
Podplukovník - 1. březen 1935
Plukovník - 1. duben 1937
Generálmajor - 1. březen 1941
Generálporučík - 15. leden 1942
Generál dělostřelectva - 1. červen 1942

Vyznamenání

Rytířský kříž (761. držitel) - 26. prosinec, 1941
Dubové ratolesti k rytířskému kříži (368. držitel) - 16. leden, 1944
Německý kříž ve zlatě - 19. září, 1942
Železný kříž I. třídy - 23. prosinec, 1916
Železný kříž II. třídy - 12. říjen, 1914
Spona k železnému kříži II. třídy - 31. říjen, 1939
Spona k železnému kříži I. třídy - 16. červen, 1940
Odznak za zranění v černém (první světová válka)
Hamburský Hanzovní kříž (první světová válka)
Rytířšký kříž II. třídy velkovévodského bádenského řádu Zähringerského lva s meči
Medaile za východní frontu - 1942
Krymský štít^[1] - 1942
Kříž cti - 10. listopad, 1934
Královský rumunský řád Michaela Vítěze III. třídy - 6. říjen, 1942
| | | Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy
Zmíněn ve Wehrmachtbericht - 30. říjen, 1944

Odkazy

Reference

↑ Valka.cz, Krymský štít

Literatura

Ztracená vítězství - Erich von Manstein

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Maximilian Fretter-Pico na Wikimedia Commons
(anglicky) General der Artillerie Maximilian Fretter-Pico
(anglicky) World War II Database
Fotografie

[1] Valka.cz, Krymský štít

[1]

Maximilian Fretter-Pico
Narození	6. únor 1892 Karlsruhe, Německé císařství
Úmrtí	4. duben 1984 (92 let) Kreuth u Bad Wiessee, Západní Německo
Místo pohřbení	Friedhof IV der Gemeinde Jerusalems- und Neue Kirche
Vojenská kariéra
Hodnost	General der Artillerie (generál dělostřelectva)
Doba služby	1911–1945
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht (do roku 1945)
Velel	náčelník štábu XXIV. armádní sbor (1939–1941) 97. lehká divize (1941) XXX. armádní sbor (1941–1944) 6. armáda (1944) Armádní skupina Fretter-Pico (1944) IX. armádní sbor (1945)
Války	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Francii (1939-1940) Operace Barbarossa (1941) Bitva o Krym (1941-1942) Bitva o Sevastopol (1942) Operace Saturn (1942-1943)
Vyznamenání	Rytířský kříž s dubovými ratolestmi Německý kříž ve zlatě
multimediální obsah na Commons