Max Wolf
Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf (21. června 1863, Heidelberg – 3. října 1932) byl německý astronom a průkopník na poli astrofotografie. Vyučoval astronomii na Univerzitě v Heidelbergu a byl ředitelem observatoře Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl mezi lety 1902 až 1932.
| Max Wolf | |
|---|---|
 Max Wolf | |
| Narození | 21. června 1863 Heidelberg, .svg){kind=small} Bádenské velkovévodství |
| Úmrtí | 3. října 1932 Heidelberg,  Německo |
| Národnost | německá |
| Alma mater | Univerzita Heidelberg |
| Pracoviště | Univerzita Heidelberg |
| Obor | astronomie |
| Známý díky | astrofotografie |
| Manžel(ka) | Gisela Wolf |
| Děti | Franz Wolf |
| Rodiče | Franz Wolf a Elise Wolf |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí
editovatMax Wolf se narodil v Heidelbergu jako syn populárního lékaře Dr. Franze Wolfa. Jeho otec podporoval Maxův zájem o vědu a na zahradě svého domu pro něho postavil malou observatoř, kde mladý Wolf objevil v roce 1884 svoji první kometu nazvanou na počest objevitele 14P/Wolf.[1]
Život na univerzitě
editovatWolf navštěvoval světově známou univerzitu ve svém rodném městě, kde v roce 1888 ve věku 25 let získal titul Ph.D. Následně strávil jeden rok na postgraduálním studiu ve švédském Stockholmu, jediný významnější čas, který strávil mimo Heidelberg. V roce 1890 se vrátil zpět do Heidelbergu, kde přijal na univerzitě pozici privátního docenta, kde vedl populární přednášky o astronomii. Během této doby odmítl několik nabídek z jiných institucí. V roce 1902 se stal předsedou a ředitelem nově vzniklé observatoře Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl, v této funkci setrval až do své smrti v roce 1932.[2]
V roce 1910 nabídl Karlu Zeissovi a jeho firmě návrh na nový výrobek, planetárium. Začátek I. světové války výrobu zastavil, ale po válce se Karl Zeiss k nápadu opět vrátil a 21. října 1923 se konala první veřejná projekce v Německém muzeu v Mnichově.[3]
Během své návštěvy USA se začal zajímat o tehdy nový obor v podobě astrofotografie, což ho přivedlo k setkání s E. E. Barnardem. Jejich setkání vyústilo v dlouholetou korespondenci, spolupráci a přátelství. Smrt jeho přítele v roce 1923 Wolfa silně zasáhla a vedla k sepsání dlouhého nekrologu.[4]
Sklonek života a smrt
editovatUniverzita pod Wolfovým vedením se stala známým a významným centrem astronomie. Sám Wolf i nadále pokračoval ve výzkumu a publikování vědeckých prací z mnoha oblastí astronomie až do konce svého života. Zemřel v Heidelbergu 3. října 1932 ve věku 69 let, zanechal po sobě vdovu a tři syny.[1]
Objevy
editovat
Komety a novy
editovatWolf začal svoji kariéru jako lovec komet a tímto oborem se zaobíral po celý svůj život. Objevil či se podílel na objevení několika komet včetně komet 14P/Wolf a 43P/Wolf-Harrington. Vyhrál sázku se svým přítelem Barnardem o to, kdo bude pozorovat první návrat Halleyovy komety v dubnu roku 1910.[5]
Objevil či se podílel na objevení čtyř supernov, a to SN 1895A (neboli VW Vir), 1909A (neboli SS UMa), 1920A, a 1926A (společně s Reinmuthem).
Temná mlhovina
editovatDalším z jeho přínosů bylo na poli pozorování temných mlhovin, které byly již od dob Williama Herschela pro astronomy záhadou. V některých částech oblohy se nachází jen černé pozadí, ve kterém zcela chybí hvězdy. Pečlivým pozorováním a fotografováním oblastí společně s Barnardem dokázali, že se jedná o oblasti neprůhledných prachových mračen.[5]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Wolf na anglické Wikipedii.
- ↑ a b MacPherson, H. Obituary: Max Wolf. The Observatory. 1932, roč. 55, s. 355–359. Bibcode 1932Obs....55..355M.
- ↑ Obituary Notices: Associates:- Wolf, Max. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. February 1933, roč. 93, s. 236. Bibcode 1933MNRAS..93..236..
- ↑ CHARTRAND, Mark. A Fifty Year Anniversary of a Two Thousand Year Dream (The History of the Planetarium). The Planetarian. International Planetarium Society, September 1973, roč. 2, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-20. ISSN 0090-3213.
- ↑ Wolf, M. Anzeige des Todes von Edward Emerson Barnard. Astronomische Nachrichten. April 1923, roč. 218, s. 241. Dostupné online. Bibcode 1923AN....218..241W. (German)
- ↑ a b Tenn, Joseph S.,. Max Wolf: The Twenty-Fifth Bruce Medalist. Mercury. 1994, roč. 23, s. 27–28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-04. Archivováno 4. 3. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Wolf na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Wolf v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
