Matyáš z Arrasu
Matyáš z Arrasu (francouzsky Mathieu d’Arras, 1290?, Arras – 1352, Praha) byl francouzský architekt, stavitel a kameník. Byl prvním stavitelem katedrály sv. Víta v Praze a položil základy katedrální architektury v Čechách.
| Matyáš z Arrasu | |
|---|---|
 Busta Matyáše z Arrasu v triforiu pražské katedrály | |
| Narození | 1290 Arras,  Francie |
| Úmrtí | 1352 (ve věku 61–62 let) Praha,  Čechy |
| Místo pohřbení | katedrála svatého Víta |
| Národnost | Francouz |
| Povolání | architekt, stavitel, kameník |
| Hnutí | gotika |
| Významná díla | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Své dílo na stavbě katedrály sv. Víta nedokončil. Po jeho smrti v roce 1352 převzal roku 1356 stavební huť i rozestavěné stavby mladý stavitel Petr Parléř, který původní návrhy upravil. V katedrále upomínají na Matyáše z Arrasu jeho busta v triforiu vysokého chóru a fragment náhrobní desky, nalezený roku 1928 v severním rameni chórového ochozu.
Matyáš z Arrasu se mimo jiné podílel i na projekčních pracích nového Kamenného mostu, Nového Města pražského a kostela Matky Boží před Týnem.
Život
editovatMatyáš z Arrasu se narodil v roce 1290 v severovýchodní Francii ve městě Arras. O jeho narození, dětství a mládí není příliš známo. Ve zralém věku na začátku čtyřicátých let 14. století, pracoval u papežského dvora v Avignonu, patrně jako člen huti severofrancouzského mistra Jeana de Louvres.[1][2] Působil zde jako kameník a stavitel. Tehdy byl Matyáš již slavný a při stavbách uplatňoval své velké vzory, kterými byly díla Jeana Dechampse a jeho syna – gotické katedrály ve městech jižní Francie, v Rodez, Narbonne a v Toulouse.
Právě v Avignonu se s ním během svého pobytu seznámil mladý moravský markrabě Karel IV. Velmi obdivoval jeho stavby a vyzval jej k vybudování nového reprezentativního chrámu pro pražské arcibiskupství na pražském Hradě. Bylo to v roce 1342 a Matyášovi tehdy bylo přes padesát dva let. Nabídku přesto přijal.
Katedrála svatého Víta
editovat
Matyáš z Arrasu plánoval stavbu katedrály dva roky. Navrhl ji ve stylu jihofrancouzských gotických katedrál v Rodezu a Narbonne. Karel IV. ustanovil Matyáše mistrem stavební huti a stavitelem katedrály. Matyáš tak na Hradčanech založil vlastní stavební huť. Stavba katedrály začala v roce 1344 po jeho příjezdu do Prahy spolu s královskou družinou Karla IV.
Dne 21. listopadu 1344 Jan Lucemburský položil základní kámen katedrály sv. Víta v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Přítomni byli dva z králových synů Karel IV. a Jan Jindřich, také pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Matyáš z Arrasu stavbu zahájil východním kněžištěm, aby se co nejdřív mohly sloužit mše. V chóru ve tvaru podkovy zbudoval osm kaplí se shodným půdorysem a závěr chóru s arkádami až po triforium. Celek je střízlivý a prostý. Na jihu započal stavbu kaple svatého Kříže, která byla zprvu umístěna samostatně mimo rozestavěnou část katedrály.
Matyáš z Arrasu pracoval na katedrále osm let. V roce 1352 ve svých dvaašedesáti letech zemřel. Je pohřben v katedrále sv. Víta, kde má i pískovcovou náhrobní desku.
Pro nedokončenou katedrálu hledal Karel IV. nástupce a podařilo se mu to až po čtyřech letech. Byl jím mladý teprve třiadvacetiletý Petr Parléř, který se narodil ve Švábském Gmündu a pocházel z významného stavitelského rodu. Od roku 1356 převzal vedení stavby.
Další stavby
editovatKarel IV. se s Matyášem z Arrasu radil i nad plány Nového Města pražského a Týnského chrámu.[3] Plány byly promyšlené, protože si Karel IV. vzal za vzor hlavní město Svaté říše římské a Jeruzalém. Byly navrženy rovné ulice, náměstí, kostely, hradby a brány, které dosud tvoří základ pražského města.
Při stavbě města šlo Karlu IV. o křesťanskou mystiku a symboliku. Při pohledu z výšky je dobře vidět pět kostelů tvořících pravidelný kříž, který je orientován ke starému královskému sídlu na Vyšehradě. Těchto pět kostelů vytvářejících kříž mělo přinést městu velké požehnání. Jde o kostel Panny Marie a Emauzský klášter (založený 1347), kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého s klášterem na Karlově (1350), kostel sv. Kateřiny (1355), kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (1360) a kostel sv. Apolináře (1362).
Významná díla
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Encyklopedie českého výtvarného umění. Příprava vydání dr. Emanuel Poche. Praha: Academia, 1975. S. 301.
- ↑ FLEYBERK, Jiří. Přemožitelé času sv. 15. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Matyáš z Arrasu, s. 111–115.
- ↑ Matyáš z Arrasu. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2020-03-22 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 450.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 126.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matyáš z Arrasu na Wikimedia Commons - Radiožuznál:Matyáš z Arrasu
- Textilie z hrobu Matyáše z Arrasu a Petra Parléře
z Arrasu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
