Mathias Neumayer
Mathias Neumayer, též Matthias Neumayr[1] (16. listopadu 1832 Maishofen[1][2] – 17. června 1902 Maishofen[1][2]), byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Mathias Neumayer | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1891 | |
Poslanec Salcburského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1878 – 1890 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Hohenwartův klub (Strana práva) Liechtensteinův klub Lienbacherova skupina Liechtensteinův klub |
Narození | 16. listopadu 1832 Maishofen Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. června 1902 Maishofen Rakousko-Uhersko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
editovatNarodil se na zámku Kammer u Maishofenu. Působil jako statkář v Maishofenu.[1] Tento statek mu patřil v období let 1862–1902.[2]
Byl veřejně a politicky činný. V období let 1864–1873 a 1876–1882 byl starostou v Maishofenu. V roce 1878 se stal poslancem Salcburského zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii. Na sněmu zasedal do roku 1890. Patřil ke konzervativcům.[2]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Salcbursku, obvod St. Johann, Tamsweg, Zell am See atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885. Slib složil 28. září 1885.[3] V roce 1873 se uvádí jako Mathias Neumayer, majitel nemovitostí, bytem Maishofen.[4]
V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[5] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[6] Jako konzervativec se uvádí i po volbách v roce 1879.[7] V listopadu 1881 přešel do nově utvořeného Liechtensteinova klubu (oficiálně Klub středu), který byl více katolicky, sociálně reformně a centristicky orientovaný.[8][9] Po volbách roku 1885 je řazen mezi poslance z tzv. Lienbacherovy skupiny.[10] Roku 1887 se opět uvádí jako člen Liechtensteinova klubu.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 138. (německy)
- ↑ a b c d VOITHOFER, Richard. "... dem Kaiser Treue und Gehorsam ...": Ein biografisches Handbuch der politischen Eliten in Salzburg 1861 bis 1918. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2011. 200 s. Dostupné online. ISBN 978-3205786375. S. 90. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=283&size=45
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
- ↑ Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
- ↑ Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 16. 4. 1887, s. 3.