Matějská pouť
Matějská pouť, zkráceně jen Matějská, je jarní zábavní akce s pouťovými atrakcemi provozovaná v zábavním parku na Výstavišti v Praze-Bubenči u hranice Holešovic. Začíná v době původního svátku sv. Matěje (24. únor) a navazuje na tradici výročních poutních slavností ke kostelu svatého Matěje v Dejvicích.
Historie
editovatPrvní záznam o konání poutí ke kostelu sv. Matěje je z roku 1595, kdy papež Klement VIII. vyhlásil na žádost tehdejšího pražského probošta Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela.
Od té doby se – s výjimkou krátkého období po bitvě na Bílé hoře – rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. K proslulosti této pouti významně přispěla skutečnost, že se jedná o první jarní pouť v Praze. Poutní křížová cesta ke kostelu začínala poblíž nynější stanice metra Hradčanská a byla lemována dvanácti raně barokními kapličkami, z nichž se zachovala v pozměněné podobě pouze kaple sv. Jana Nepomuckého.
Vzhledem k posunu charakteru pouti od náboženského k zábavnímu a zvýšení počtu účastníků, jimž už zdaleka nepostačovalo prostranství před budovou fary, se stánky a pouťové atrakce postupně přesunuly do nižších úseků poutní cesty, zejména pak (od r. 1926) na volné prostranství při nově budovaném Vítězném náměstí.
V období první republiky se této pouti účastnilo přibližně čtvrt miliónu lidí. V roce 1928 natočil režisér Josef Kokeisl film U svatého Matěje, když se slunko zasměje s dodnes známou písničkou Karla Hašlera U svatého Matěje.
Kvůli výstavbě dalších budov ČVUT v Dejvicích byla zábavní část matějské pouti přesunuta. Roku 1960 se konala na Letné, později i v Modřanech a na Břevnově. Od roku 1963 či 1964 byla přesunuta do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Bubenči (nynější Výstaviště) a nabyla masových rozměrů. V 90. letech 20. století se počet účastníků přiblížil jednomu miliónu, poté poněkud klesl a v dalších letech se ustálil na přibližně 700 tisíc návštěvníků.
Svatomatějská pouť v kostele svatého Matěje se nyní slaví – vzhledem k přesunu svátku svatého Matěje podle českého liturgického kalendáře z 24. února na 14. května – v odlišném termínu než matějská pouť na Výstavišti.
V roce 2021 nebyla matějská pouť z důvodu šíření nemoci covid-19 zahájena.
Organizátoři
editovatOd druhé poloviny šedesátých let 20. století je vůdčí postavou organizování Matějské pouti Václav Kočka starší. Nyní je asistentem ředitele společnosti Incheba Praha, která má od města Prahy pronajatý areál Výstaviště v Bubenči. Do jeho působnosti patří gastronomie, sportovní aktivity, kultura, stánkový prodej a občerstvení.
Pouť provozuje firma KOČKA s. r. o., zapsaná 31. května 1993, jejímž jediným společníkem i jednatelem byl Václav Kočka mladší.
Atrakce
editovatHistoricky nejznámější zdejší atrakcí byla zřejmě horská dráha Cyklon (1974-2018, výška 13 metrů a délka dráhy 440 metrů), byla to jediná stálá ocelová horská dráha v Česku. Ruské kolo z roku 1981 měřilo 33 metrů. V roce 2018 však byly horská dráha i ruské kolo a další stálé atrakce z areálu odstraněny. Původní kolo bývá později nahrazeno holandským 55m vysokým ruským kolem s uzavíratelnými kabinkami, přítomny jsou také horské dráhy, které jsou menší než původní Cyklon.
Matějská pouť hostí okolo stovky dalších atrakcí, pro vyznavače adrenalinových atrakcí např. centrifuga Booster (největší v Evropě), Katapult Bungee, vodní atrakce, „myší“ horská dráha Super Mouse, strašidelné zámky, domy smíchu, motion simulátory, střelnice, kolotoče, řetízkové kolotoče, houpačky, skákací hrady, houpací lodě, autodromy, zvonkové dráhy, lochnesky a samozřejmě stánky s laskominami a občerstvením.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Petr Švec: Novinka na Matějské: sleva pro rodiny. MF Dnes, příloha Praha, 23. 2. 2007, strana C3.
- POKORNÝ, Vojtěch. Dějiny kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích. Praha: Foibos, 2022. 160 s.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Matějská pouť na Wikimedia Commons
- Matějská pouť
- Matějská pouť, tradice a historie, Prague City Line – Poznej Prahu sám