Mastný Dvůr

zaniklý dvůr v Česku

Mastný Dvůr (původně Vlkanice, německy Schmalzhof) je zaniklý statek v katastrálním území obce Poleradyokrese MostÚsteckém kraji. Jednalo se o samotu vzdálenou necelý 1,5 km jihovýchodně od Polerad.

Mastný Dvůr
Budovy Mastného Dvora na počátku 20. století
Budovy Mastného Dvora na počátku 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá samota
ObecPolerady
OkresMost
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíPolerady
Mastný Dvůr
Mastný Dvůr
Další údaje
Zaniklé obce.cz4199
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tento bývalý poplužní dvůr je jediným zbytkem vsi Vlkanice,[1] která zanikla za třicetileté války. Hospodářský statek vznikl ze zdejší šlechtické tvrze a po válce patřil ke schwarzenberskému panství Postoloprty. Zemědělská usedlost byla zbořena během výstavby Elektrárny Počerady na konci šedesátých let 20. století. Západně od bývalého statku vede železniční vlečka pro elektrárnu.

Název vesnice Vlkanice byl odvozen od jména Vlkan ve významu ves lidí Vlkanových. V cizojazyčných dokumentech bývalo počáteční V považováno za předložku a vynecháváno. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lkanicz (1393, 1404), „in Lkaniczich“ (1455), Vlkanice (1495), „v Velkanicích“ (1524), „k Welkaniczym“ (1544), Wlkanicze (1546) a Schmalzhof (1787, 1846).[1]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vsi Vlkanice (též Lkanice) pochází z roku 1393. Snad už na začátku patnáctého století v ní stála tvrz, jejímž majitelem byl roku 1404 nejspíše Jan Kácovec ze Lkanic. Tvrz je však doložena až v roce 1455, kdy ji Jan z Perče přenechal, i s manstvím mosteckého hradu, Jeníkovi z Divic. Od něj ji v roce 1467 získal Jakoubek z Vřesovic.[2] Podle Augusta SedláčkaRudolfa Anděla měl tvrz zdědit Jakoubkův syn Jindřich,[2][3] ale Jakoubek měl jediného syna Jana († 1478).[4] Jindřich z Vřesovic Vlkanice roku 1495 prodal Jiřímu Oplovi z Fictumu,[2] od kterého je před rokem 1592 koupil Bartoloměj z Velebudic.[3] Bartolomějovi potomci, Křenové z Velebudic, Vlkanice připojili ke Koporeči. V roce 1568 obě vesnice patřily Zikmundu Šmolcovi ze Šmolcu. Samotná vesnice zanikla nejspíše během třicetileté války a v místech bývalé tvrze byl snad postaven hospodářský dvůr.[2]

Reference

editovat
  1. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vlkanice, s. 579. 
  2. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Vlkanice – tvrz, s. 516. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417. 
  4. BOUKAL, Jan. Jakoubek z Vřesovic († 1462). Cesta chudého moravského rytíře k vládě nad severozápadními Čechami. České Budějovice: Veduta, 2016. 212 s. ISBN 978-80-88030-17-1. S. 49. 

Literatura

editovat
  • ROSENKRANZ, Ervín. Polerady. 750 let. Polerady: Obecní úřad Polerady, 2000. 46 s. S. 5. 

Externí odkazy

editovat