Masakr v Andižanu je největší vládou nařízený masakr 21. století, který se odehrál 13. května 2005 v Uzbekistánu ve městě Andižan jako reakce na povstání ze dne 12. května.

Příčiny

editovat

Andižan je město ve Ferganské kotlině. Ferganská kotlina je dlouhodobě nestabilní oblastí.

Průběh

editovat

Uzbecká vláda hovoří o 182 obětech, kteří podle ní byli převážně ozbrojení islamističtí radikálové. Mezinárodní organizace a přeživší hovoří o stovkách až 3 000 obětech. Nereprezentativní počet svědků popírá i tato čísla s tím, že šlo řádově o tisíce.

Spojené státy americké a Uzbekistán byly dlouhou dobu klíčoví spojenci v boji proti islámskému extremismu. Poté, co Spojené státy opakovaně požádaly Uzbekistán a povolení/nařízení mezinárodního prošetření incidentu, a do jeho provedení pozastavily rozvojou pomoc, Uzbekistán zakázal přelety vojenských letounů přes své území a nechal uzavřít americkou leteckou základnu v Chanabádu, což se stalo pro USA logistickým problémem vzhledem k válce v Afghánistánu. Během několika let se vztahy USA s Uzbekistánem dramaticky zlepšily, existují dokonce názory, že ochladnutí vztahů bylo pouze nahrané.

Evropská unie

editovat

Evropská unie okamžitě uvalila na Uzbekistán sankce.

Uzbekistán

editovat

Uzbekistán reagoval na incident s tím, že se jednalo o legitimní potlačení ozbrojeného povstání islamistů a odmítá jeho nezávislé mezinárodní prošetření, dále trestá osoby informující o masakru mnoha lety žaláře a přes Interpol požaduje jejich vydání z různých částí světa k soudu.

Zadržení svědků v České republice

editovat

Svědci masakru Zokhidjon Mirzaev (žijící v Nizozemsku) a Omonullo Maksudov (žijící v Německu) byli zadrženi v České republice na základě zatykače Interpolu, když se pokusili navštívit svého přítele, který v České republice bydlí. Mirzaev byl z vazby propuštěn po 20 dnech, Maksudov o 26 dní později.