Mary E. Holland
Mary E. Holland, rozená Troxel (25. února 1868 Galena – 27. března 1915 Chicago) byla americká soukromá vyšetřovatelka, která mezi prvními propagovala identifikaci podle otisků prstů při vyšetřování kriminálních činů. Byla jedním ze soudních znalců v prvním případě, kdy byl ve Spojených státech usvědčen zločinec na základě otisků prstů. Zasloužila se o urychlené přijetí identifikace podle otisků první do právního systému.
| Mary E. Holland | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1868 Galena, Illinois  USA |
| Úmrtí | 27. března 1915 (ve věku 46–47 let) Chicago USA |
| Povolání | vědkyně a soukromá detektivka |
| Choť | Philip Cosmore Holland |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatMary E. Troxel se narodila 25. února 1868 v Galena ve státě Illinois jako dcera Eliase Daniela Troxela a Sarah Troxel rozené Miller. Její otec, metodistický duchovní, se v armádě setkal s Allanem Pinkertonem a stal se obdivovatelem jeho práce. Sbíral detektivky, které Mary četla, a které podnítily její zájem o detektivní práci.[1]
V roce 1888 se provdala za Philipa Cosmore Hollanda. Počátkem 80. let 19. století v Cedar Rapids publikovala časopis The Detective, určený pro pracovníky orgánů činných ve vymáhání práva. Časopis přinášel fotografie hledaných zločinců a katalog potřeb pro kriminalisty.[2] Mary pracovala jako spoluredaktorka. Když časopis získal na popularitě, přestěhoval své zázemí do Chicaga.[3]
Mary vedla také detektivní agenturu Holland Detective Agency,[4][5] jejíž kanceláře se nacházely v budově Schiller Building v Chicagu. Jako soukromá vyšetřovatelka občas konzultovala své případy s chicagskou policií.[6] V jednom případě byla najata, aby pomohla při řešení sporu o nájemní smlouvu, což skončilo jejím zapojením do přestřelky o vlastnictví saloonu.[7]
V roce 1904 se seržant John K. Ferrier ze Scotland Yardu, zúčastnil Světové výstavy v St. Louis jako součást ostrahy výstavy šperků královny Viktorie. Měl také prezentaci a vedl kurzy týkající se tehdy nového Henryho klasifikačního systému pro otisky prstů. Mary Holland se tam s Ferrierem seznámila a sedm a půl měsíce u něj navštěvovala kurzy. Na další školení odcestovala také do Londýna, kde složila zkoušky odborné způsobilosti, které vedl Scotland Yard.[8] Stala se zastánkyní forenzní identifikace otisků prstů a začala v užívání této metody školit policejní oddělení po celých Spojených státech. V roce 1906 Mary vyškolila v oblasti snímání otisků prstů personál amerického námořnictva.[4]
| „ | Neexistuje práce vykonávaná mužem, kterou by žena nemohla vykonávat stejně dobře. Moje víra ve své pohlaví, jeho mozek a schopnosti je silná a hluboce zakořeněná. | “ |
| — Mary E. Holland, Detroit Free Press, 1908 | ||
V procesu s Thomasem Jenningsem v Chicagu v roce 1910, byla Mary Holland jednou z několika znalců, kteří byli předvoláni k ověření otisků prstů použitých k usvědčení obviněného. Odsouzení, které bylo potvrzeno v odvolacím řízení, bylo prvním případem, kdy byly otisky prstů použity k usvědčení podezřelého ve Spojených státech. Jennings byl popraven 16. února 1912.[9]
Mary také studovala u Alphonse Bertillona,[10] který vytvořil systém identifikace podezřelých pomocí měření a klasifikace otisků prstů. Mary se stala americkým zástupcem Bertillonovy metody, podle které školila další a prodávala ji místním policejním oddělením.[3]
Mary Holland zemřela 27. března 1915 ve věku 47 let.[4] Zemřela po operaci na zápal plic.[11] Byla pohřbena na hřbitově Mount Hope v Chicagu.[12]
V kultuře
editovatMary Holland byla inspirací pro „dívčí vyšetřovatelku” Miss Madelyn Mack v sérii příběhů Hugha C. Weira.[13][14]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Rose Mackenberg na anglické Wikipedii.
- ↑ Stephen, Isabel. Women Who Have Won Out in Business. Buffalo Courier. March 2, 1913, s. 36. Dostupné online [cit. August 11, 2020].
- ↑ JANIK, Erika. Pistols and Petticoats: 175 Years of Lady Detectives in Fact and Fiction. Boston: Beacon Press, 2016. Dostupné online. ISBN 978-0807039380. OCLC 920817633 S. 82.
- ↑ a b newspapers.com. Scientific Identification. The Gazette. Cedar Rapids, Iowa: October 9, 1909, s. 10. Dostupné online [cit. June 28, 2020].
- ↑ a b c Bradford, Russell R. Mary E. Holland - America's First Fingerprint Instructor. The Print. Southern California Association of Fingerprint Officers, May 1993, s. 1, 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 22, 2017.
- ↑ HAWTHORNE, Mark. Google Books. Fingerprints: Analysis and Understanding.. [s.l.]: CRC Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-6864-1. OCLC 7349965510 S. 8, 10, 13.
- ↑ MULLENBACH, Cheryl. Google Books. Women in Blue : 16 Brave Officers, Forensics Experts, Police Chiefs, and More. Chicago: Chicago Review Press, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1613734223. OCLC 920683298 S. 66.
- ↑ newspapers.com. Armed Women Hold A Chicago Saloon. The Evening Herald. Ottawa, Kansas: May 3, 1912, s. 8. Dostupné online [cit. June 29, 2020].
- ↑ Cole, Simon A. Witnessing Identification: Latent Fingerprinting Evidence and Expert Knowledge.. Social Studies of Science. 1998, s. 687–712. DOI 10.1177/030631298028005002. JSTOR 285514. S2CID 144396685.
- ↑ Uenuma, Francine. The First Criminal Trial That Used Fingerprints as Evidence. Smithsonian. December 5, 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 2, 2020.
- ↑ newspapers.com. Criminals Have Little Love For This Remarkable Woman. Detroit Free Press. Detroit, Michigan: June 3, 1908, s. 7. Dostupné online [cit. June 28, 2020].
- ↑ newspapers.com. Noted Woman Detective, Mrs. Holland, Dies. Daily Review. Pomona, California: April 13, 1915, s. 3. Dostupné online [cit. August 11, 2020].
- ↑ newspaperarchive.com. Mrs. Mary Holland, Noted Detective, Dies. Chicago Examiner. March 31, 1915, s. 17. Dostupné online [cit. August 11, 2020].
- ↑ Who was the inspiration behind Miss Madelyn Mack, Detective? [online]. University of North Carolina at Greensboro, August 19, 2015 [cit. 2020-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 29, 2020.
- ↑ WEIR, Hugh C. Internet Archive. Miss Madelyn Mack, Detective. Boston: The Page Company, 1914. Dostupné online. OCLC 1130265292