Urza
Urza, vlastním jménem Martin Urza[pozn. 1] (* 4. června 1987 Plzeň) je český anarchokapitalista, youtuber, publicista, učitel, programátor a bývalý podnikatel.[2] Patří k nejznámějším představitelům české libertariánské a anarchokapitalistické scény.[3][4][5] Své myšlenky prezentuje prostřednictvím veřejných přednášek, videí, podcastů, článků či účastí v televizních či online rozhovorech a debatách. Napsal první českou knihu o anarchokapitalismu, jejíž vydání bylo financováno jednou z nejúspěšnějších českých crowdfundingových kampaní.[6][7][8][9] Je spoluzakladatelem českého a slovenského Ludwig von Mises Institutu a je také členem předsednictva spolku SvobodaUčení. S manželkou Terezou Urzovou založil spolek Svobodný přístav, který slouží k popularizaci anarchokapitalistických a libertariánských myšlenek.[10][11][12]
| Martin Urza | |
|---|---|
| Člen výboru Nevolte Urza.cz. | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 20. července 2021 | |
| Předchůdce | subjekt vznikl |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Nevolte Urza.cz. (od 2021) |
| Rodné jméno | Martin Brejcha |
| Narození | 4. června 1987 (37 let) Plzeň  Československo |
| Partner(ka) | Gabriela Ježková |
| Sídlo | Praha 5 |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Profese | počítačový vědec, programátor, youtuber a učitel |
| Webová stránka | www.urza.cz |
| Commons | Martin Urza |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se a vyrůstal v Plzni, kde vystudoval Gymnázium na Mikulášském náměstí. O politiku a dění ve společnosti se začal zajímat ve věku 11 let, názorově zastával pravicově-konzervativní politické postoje. Prostřednictvím bývalých spolužáků z gymnázia, kteří na vysoké škole studovali ekonomii, se dostal k rakouské ekonomické škole a anarchokapitalismu. Přivedlo ho k tomu též absolvování ekonomických předmětů během studia informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity. Než dosáhl 20 let, zastával libertariánské resp. minarchistické názory. Anarchokapitalistou se stal po tom, co půlrok pracoval na článku, ve kterém chtěl vyvrátit argumenty anarchokapitalistů. V průběhu práce však změnil názor.[13][14]
Během vysokoškolského studia se začal věnovat podnikání v oblasti vývoje softwaru, poté pracoval jako programátor a zároveň působil jako učitel informatiky na soukromém gymnáziu.[2][10]
Urza spoluzaložil a přispíval svými články na webové stránky Mises.cz, které jsou součástí aktivit spolku Ludwig von Mises Institut.[15]
Za nejdůležitější krok směrem k anarchokapitalistické společnosti považuje odluku školství od státu a možnost svobodného vzdělávání, proto působí od roku 2016 v iniciativě Svoboda učení, která svobodné vzdělávání propaguje.[16]
V roce 2017 spolu se svou manželkou Terezou Sladkovskou založil spolek Svobodný přístav, který má za cíl šířit myšlenky anarchokapitalismu.[17] Na YouTube provozují Kanál Svobodného přístavu[18] a jsou aktivní i na dalších platformách.
Pořádá veřejné přednášky o anarchokapitalismu. Například v období od listopadu 2016 do března 2018 uvedl cyklus 19 přednášek o anarchokapitalismu v Paralelní polis.[19] Tento cyklus pokračoval do konce roku 2023 v klubu Centrála.[20] Od roku 2024 se přesunul do podniku Bar Behind the Curtain.[21]
V roce 2022 začal působit jako učitel na soukromé svobodné škole Ježek bez klece.[22] Spolu se svou partnerkou a zakladatelkou školy Gabrielou Ježkovou pořádají besedy o sebeřízeném vzdělávání v ČR i na Slovensku.[23]
Názory
editovatÚstředními tématy, na která se Urza zaměřuje, je princip neagrese a s ním související konzistentní systém negativních práv (založených na vlastnickém právu) a posuzování fungování státu z etického pohledu.[24] Jeho ústředním tématem je svobodné sebeřízené vzdělávání (ať už v rámci domácího vzdělávání nebo ve svobodných školách). Tradiční státní vzdělávací systém vnímá jako prostředek indoktrinace dětí státní propagandou.[25][26]
Své názory zakládá na učení rakouské ekonomické školy. Vychází z axiomaticko-deduktivní metody, která pokládá za validní závěry odvozené dedukcí.[27] Za základní etický princip anarchokapitalismu pokládá princip neagrese a z něj vyplývající sebevlastnictví (vlastnictví svého těla), od kterého odvozuje právo na soukromé vlastnictví.[28]
Soukromý majetek podle něj vzniká spojením lidské práce a přírodních zdrojů, které byly původně prvotně přivlastněné (tzv. homestead principle). Princip neagrese pokládá za přirozené právo. Stát definuje jako monopol na (útočné) násilí.[29]
Na základě toho je možno Urzu zařadit k deontologickému anarchokapitalismu (opakem je konsekvencialistický anarchokapitalismus, který prosazuje své myšlenky na základě utilitarianistických argumentů, např. David D. Friedman).[28] Jeho názory ovlivnili například Ludwig von Mises, Murray Rothbard, Hans-Hermann Hoppe a Friedrich August von Hayek.[30]
Odmítá nastolení anarchokapitalismu náhlými reformami nebo revolucí.[31] Za přechodný způsob dopracování se ke svobodné společnosti pokládá postupnou, několik generací trvající deregulaci a privatizaci jednotlivých funkcí státu až po jeho úplný zánik.[32]
Kontroverze
editovatNěkteré z názorů, které Urza zastává, jsou kontroverzní i pro velkou část libertariánů, například dobrovolné vstoupení do otroctví.[33]
Kritika
editovatUrzovy radikální postoje bývají kritizovány jak z pravého, tak z levého politického spektra.[34]
Knihu Anarchokapitalismus: Stát je špatný sluha, ale zlý pán (2018) ve své recenzi kritizuje novinář Michal Kašpárek. Urzu kritizuje za naivitu a anarchokapitalismus by podle něj přinesl nové problémy, kterým se kniha dostatečně nevěnuje. Jednou ze zmíněných otázek, kterou se Urza podle Michala Kašpárka ve své knize dostatečně nezabývá, je pomoc těm, kteří o ni nemohou požádat, nebo zabránění tyranii bohatých nad nemajetnými. Dále poukazuje na to, že Urzův anarchokapitalismus by přinesl i mnoho byrokratických problémů. Například tím, že by i ulice byly v individuálním vlastnictví, chůze po chodnících by se stala byrokraticky náročnou záležitostí, protože ulice by byly chodcům přístupné pouze na základě smlouvy.[34] Urza na jeho recenzi zareagoval, navrhl tržní řešení zmiňovaných problémů a vyzval Michala Kašpárka k veřejné diskusi na záznam, což dotyčný odmítl.[35]
Kritici také poukazují na ignorování ekonomické moci a jejích donucovacích prostředků, stejně jako ničivých dopadů na člověka, společnost a přírodu.[36]
Politika
editovatV roce 2021 Urza založil s Terezou Urzovou politickou stranu se zkratkou Nevolte Urza.cz. a s plným názvem: „Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou — najdete ji na webu www.urza.cz.“ Strana odmítá veškeré politické funkce, což odůvodňuje tím, že by podle ní nikdo neměl nikomu vládnout silou. Strana i po volbách odmítá přijmout jakoukoliv funkci a zavazuje se, že v případě zvolení složí každý takto získaný mandát (odmítnou-li mandát postupně všichni náhradníci strany, zůstane tento mandát uprázdněný až do konce volebního období).[37]
Dílo
editovat- URZA, Martin. Anarchokapitalismus: Stát je špatný sluha, ale zlý pán. 1. vyd. Praha: Tereza Sladkovská, 2018. 242 s. Dostupné online. ISBN 978-80-270-1648-8.
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ KOCIÁNOVÁ, Martina. Urza 1. díl: Stát se chová jako lupič. Bere nám 60 až 70 procent z toho, co vyděláme a pokud nezaplatíme, bude na nás uvalena exekuce, případně fyzické násilí [online]. Kupředu do minulosti, 2018-10-26 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b URZA, Martin. Kdo je Urza? [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
- ↑ MIKA, Jindřich. Reprezentace anarchokapitalismu v českých médiích. dspace.cuni.cz. 2021-06-24. Dostupné online [cit. 2022-11-30].
- ↑ MIKOLÁŠ, Chromík. Pojetí svobody v anarchokapitalismu. 2021 [cit. 2022-12-04]. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Dostupné online.
- ↑ ĎUĎÁK, Michal. Fungovanie trhu v anarchokapitalizme (bakalářská práce) [online]. Dostupné online.
- ↑ Startovač. FeedIT [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Minion Interactive. 1001% pro Anarchokapitalismus - Blog. Startovač [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Rekordní částku vybrala kniha o společnosti bez státu. roklen24.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Vnucovat někomu násilím svobodu nelze, říká anarchokapitalista Urza. Studenta.cz [online]. 2018-04-23 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b FEREBAUER, Václav. Stát je legalizovaná mafie, tvrdí anarchokapitalista Urza [online]. iDnes.cz, 2018-04-02 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Vybral 2,7 milionu korun: Stát je, jako když mafie vybírá výpalné, všechny zákony bych zrušil. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-22 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ SAMŠUKOVÁ, Eva; CHARVÁT, Jan. Vnucovat někomu násilím svobodu nelze, říká anarchokapitalista Urza [online]. Studenta, 2018-04-23 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Urza [online]. Svoboda učení [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ ONDŘEJ, Igor. Urza 1. díl: Stát se chová jako lupič. Bere nám 60 až 70 procent z toho, co vyděláme a pokud nezaplatíme, bude na nás uvalena exekuce, případně fyzické násilí [online]. 2018-10-26 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Mises.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Kdo je kdo ve Svobodě učení. www.svobodauceni.cz [online]. 2016-12-22 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ O Svobodném přístavu. O Svobodném přístavu [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Kanál Svobodného přístavu - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.paralelnipolis.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22.
- ↑ Anarchokapitalismus: Obecné základy pro každého. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Anarchokapitalismus: Svoboda, (nejen) děti a technologie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Gabriela a Urza s láskou ke svobodě a učení se. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Gabriela a Urza s láskou ke svobodě a učení (se) v Rychnově nad Kněžnou (horší zvuk a dětský ruch). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ URZA, Martin. Anarchokapitalismus, díl třetí: Přirozené právo [online]. Urza.cz [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ URZA, Martin. Anarchokapitalismus, díl osmý: Školství [online]. Urza.cz [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ URZA, Martin. Anarchokapitalismus, díl osmý a 1/2: Školství a svoboda [online]. Urza.cz [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ URZA. Otevřený dopis ČT: Bankovkovi, díl Daně – nezaujatost. Mises.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b URZA. Princip neagrese – Anarchokapitalismus (Urza.cz). Urza.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ URZA. Definice – Definice pojmů. Urza.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ URZA. Anarchokapitalismus, 11. Veřejná prostranství a svoboda slova. Mises.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Anarchokapitalismus. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-270-1648-8. S. 217.
- ↑ Stát je legalizovaná mafie, tvrdí anarchokapitalista Urza. iDNES.cz [online]. 2018-04-02 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ URZA, Martin. Svobodné otroctví [online]. Stoky svobodného přístavu, 2019-11-13 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Urzův Anarchokapitalismus je lhostejný k člověku i faktům. Finmag.cz [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Anarchokapitalismus: Urza reaguje na Kašpárkovy recenze. Finmag.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Proč je anarchokapitalismus nebezpečná blbost [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ 247/1995 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online.
