Wikipedie

Martin Tešovič

Martin Tešovič nebo česky Martin Těšovič (* 26. října 1974 Bratislava) je bývalý slovenský vzpěrač a bobista, účastník šesti letních i zimních olympijských her.

Martin Tešovič
Martin Těšovič
Osobní informace
Datum narození26. října 1974 (50 let)
Místo narozeníBratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Slovensko
RodinaPeter Tešovič (bratr) Ivan Tešovič (bratr) Juraj Tešovič (bratr) Ivan Tešovič (otec) Adéla Tešovičová (matka)
Sportovní informace
KlubTJ Dunaj Plavba Bratislava (1987-93)
Dukla Trenčín
Dukla Banská Bystrica
RezortASVŠ (VŠC) Dukla
TrenéřiJuraj Pružinec (zač.)
Peter Švec (DP)
Juraj Gubala (Dukla, repr. OH96,04)
Milan Kováč (Dukla, repr.)
Štefan Korpa (Dukla, repr. OH04,12)
Rudolf Lukáč (Dukla, repr. OH08)
Viktor Gumán (Dukla, repr. OH08)
Kategorietěžká váha (–99, –105)
Účast na LOH1996, 2004, 2008, 2010 (zimní), 2012, 2014 (zimní)
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Přehled medailí
Mistrovství světa ve vzpírání
zlato MS 1997 Čiang Mai dvojboj, –99 kg
zlato MS 1997 Čiang Mai trh, –99 kg
zlato MS 1997 Čiang Mai nadhoz, –99 kg
stříbro MS 1998 Lahti nadhoz, –105 kg
bronz MS 2005 Dauhá dvojboj, –105 kg
bronz MS 2005 Dauhá trh, –105 kg
bronz MS 2005 Dauhá nadhoz, –105 kg
bronz MS 2007 Čiang Mai trh, –105 kg
Mistrovství Evropy ve vzpírání
bronz ME 1997 Rijeka dvojboj, –99 kg
stříbro ME 1997 Rijeka nadhoz, –99 kg
bronz ME 1998 A Coruña dvojboj, –105 kg
bronz ME 1998 A Coruña nadhoz, –105 kg
stříbro ME 2004 kyjev trh, –105 kg
zlato ME 2007 Štrasburk dvojboj, –105 kg
zlato ME 2007 Štrasburk trh, –105 kg
zlato ME 2007 Štrasburk nadhoz, –105 kg
bronz ME 2008 Lignano trh, –105 kg

Osobní život

editovat

Ze dvou manželství má dvě děti, dceru Annu Márii (* 1993) a syna Šimona (* 2012).

K jeho neřestem patří slabost pro cigaretu. Rituál kouření mu pomáhal zklidnit se před závodem.[1]

Sportovní kariéra

editovat

Odmala ho rodiče vedli s bratry ke sportu. Má dva starší bratry a stejně starého bratra Petra. Dětství prožil v Banské Bystrici a v Bratislavě. Po přestěhování do rodné Bratislavy v polovině osmdesátých let dvacátého století začal s bratrem navštěvovat sportovní základní školu v bratislavské čtvrti Dúbravka na ulici Pekníkova se zaměřením na těžkou atletiku. Učitel Juraj Pružinec u něho rozpoznal talent a od 13 let začal docházet na tréninky vzpírání do mateřského oddílu Dunajplavba k trenéru Petru Švecovi.

V roce 1992 ještě reprezentoval Československo (Česko-Slovensko) na juniorském mistrovství Evropy v Cardiffu. Od podzimu 1993 byl členem armádního střediska vrcholového sportu Dukla v Trenčíně a později v roce 2006 po přesunu vzpěračského odboru v Banské Bystrici. Vrcholově se připravoval pod vedením Juraje Gubaly. Jeho oblíbeným střediskem pro přípravu bylo Štrbské Pleso (hotel FIS).[1] V roce 1994 poprvé reprezentoval Slovensko na vrcholné sportovní akci mistrovství Evropy v českém Sokolově v kategorii do 91 kg. V roce 1996 startoval na olympijských hrách v Atlantě, kde za výkon 372,5 kg ve dvojboji obsadil celkové 10. místo.

Od roku 1997 startoval ve vyšší váhové kategorii do 99 kg. Na květnovém mistrovství Evropy v chorvatské Rijece získal svojí první velkou medaili ve dvojboji. Později v prosinci na mistrovství světa v thajském Čiang Mai se zapsal mezi vzpěračské legendy, když vybojoval titul mistra světa ve dvojboji, trhu a nadhozu. Stal se teprve druhým Slovákem po Ondreji Hekelovi, který získal titul mistra světa v roce 1972 v trhu. Od roku 1998 se však zrušila jeho váhová kategorie v rámci snižovaní váhových kategorií kvůli zařazení ženského vzpírání do programu olympijských her. V nové váhové kategorii do 105 kg složitě nabíral kilogramy a patřil pravidelně k nejlehčím vzpěračům.

V roce 1999 ho zasáhla těžká rána, když si v přípravě na listopadové mistrovství světa v řeckých Athénách přetrhal vazy v pravém koleni. Zranění bylo natolik vážné, že ho připravilo o tři roky vrcholové sportovní kariéry včetně startu na olympijských hrách v Sydney. První plastika vazu nedopadla podle představ a v srpnu 2001 musel na reoperaci. Druhá operace pod vedením doktora Roland Jakoba ve švýcarském Fribourgu a následná rehabilitace dopadla úspěšně a v roce 2003 se vrátil na mezinárodní vzpěračské pódium. V roce 2004 patřil ke slovenským nadějím na olympijskou medaili na olympijských hrách v Athénách. V trhu však zariskoval základní vahou 187,5 kg (v sezoně zvedal 190 kg) a bez platného pokusu (všechny pokusy šel za sebou) nebyl ve dvojboji klasifikován.

Od roku 2005 ukončil spolupráci s Jurajem Gubalou. Krátce spolupracoval v reprezentaci s Milanem Kováčem.[2] Později se připravoval pod vedením trenéra Rudolfa Lukáče a jeho asistenta Viktora Gumána. V roce 2007 zopakoval deset let starý tripl (zlato v dvojboji, trhu a nadhozu) na mistrovství Evropy ve francouzském Štrasburku. V roce 2008 byl slovenskou medailovou naději na olympijských hrách v Pekingu.[3] V srpnu týden před zahájením soutěže si v při rozcvičení natáhl stehenní sval na levé noze.[4] Přes bolesti se ze soutěže neodhlásil, ale k žádnému pokusu v trhu nenastoupil.[5]

Po letních olympijských hrách v Pekingu využil nabídky pilota bobů Milana Jagnešáka zúročit svoji výbušnost jako člen jeho posádky. V roce 2010 startoval na zimních olympijských hrách ve Vancouver ve čtyřbobu. Při první jízdě se však posádka převrátila a nedojela do cíle. Na jaře se vrátil ke vzpírání, ale jeho výkonnost ve dvojboji výrazně poklesla. V roce 2012 se zúčastnil svých čtvrtých olympijských her v Londýně, kde výkonem ve dvojboji 363 kg obsadil po diskvalifikacích soupeřů 9. místo.[6] Vzápětí se rozloučil s mezinárodním vzpěračským pódiem a ve sportovní kariéře pokračoval jako člen bobistické posádky Milana Jagnešáka.

V roce 2014 se s čtyřbobem kvalifikoval na zimní olympijské hry v Soči. V průběhu her však onemocněl a místo něho nakonec do soutěže nastoupil náhradník Petr Narovec.[7] Po olympijských hrách ukončil sportovní kariéru. Věnuje se trenérské práci v Dukle.

Martin Těšovič patřil mezi charakterní, ale málomluvné, do sebe uzavřené sportovce. Nedostatečné komunikace s veřejností a médii vedla k nedorozuměním, kdy musel například po svém návratu po zranění v roce 2003 novinářům vysvětlovat, že neměl pozastavenou činnost za doping. Naopak je jedním z mála vzpěračů světové úrovně, který nebyl v průběhu celé sportovní kariéry pozitivně testován.

Výsledky ve vzpírání

editovat

pozn. Martin Těšovič vzpíral v období silného boje antidopingových agentur proti užívání dopingu ve sportu. V tomto období docházelo a stále dochází k zpětným diskvalifikacím závodníků na základě retestů vzorků či nesrovnalostí v biologickém pasu, případně navrácení závodníků do výsledkových listin po odvolání. Tyto dodatečné změny ve výsledcích fanouškovské databáze v plné míře nepostihují. Je tedy možné, že některá umístění níže v tabulce převzaté z fanouškovských databází nemusí být přesná. Mezinárodní vzperačská federace pro jistotu oficiální výsledky neuvádí.

Rok Místo Kategorie Trh (kg) Nadhoz (kg) Dvojboj
(kg) 		Pořadí
1 2 3 Pořadí 1 2 3 Pořadí
Olympijské hry
1996   Atlanta, Spojené státy –91 kg 162,5 167,5 167,5 15. 205 210 210 7. 372,5 10.
2004   Athény, Řecko –105 kg 187,5 187,5 187,5 DNF — — — DNS — DNF
2008   Peking, Čína –105 kg — — — DNS — — — DNS — DNS
2012   Londýn, Spojené království –105 kg 162 167 170 10. 190 196 196 10. 363 9.
Mistrovství světa
1995   Kanton, Čína –91 kg 155 160 162,5 19. 195 200 205 6. 365 9.
1997   Čiang Mai, Thajsko –99 kg 172,5 177,5 180   215 220 —   400  
1998   Lahti, Finsko –105 kg 180 185 185 9. 220 227,5 227,5   407,5 5.
2003   Vancouver, Kanada –105 kg 175 180 180 11. 210 215 215 14. 390 13.
2005   Dauhá, Katar –105 kg 183 183 187   220 221 225   412  
2006   Santo Domingo, Dominikánská republika –105 kg 180 185 — 5. 215 222 222 9. 400 6.
2007   Čiang Mai, Thajsko –105 kg 185 190 194   221 221 221 DNF — DNF
2010   Antalya, Turecko –105 kg 175 180 180 14. 205 211 212 8. 387 10.
Mistrovství Evropy
1994   Sokolov, Česko –91 kg 140 12. 180 11. 320 12.
1995   Varšava, Polsko –91 kg 145 24. 185 17. 330 19.
1996   Stavanger, Norsko –91 kg 152,5 157,5 160 9. 195 195 200 5. 360 6.
1997   Rijeka, Chorvatsko –99 kg 167,5 172,5 172,5 8. 210 215 215   377,5  
1999   A Coruña, Španělsko –105 kg 180 185 185 5. 220 225 225   405  
2003   Lutraki, Řecko –105 kg 175 180 180 10. 200 210 210 12. 405 11.
2004   Kyjev, Ukrajina –105 kg 180 185 190   215 220 220 14. 402,5 10.
2005   Sofie, Bulharsko –105 kg 180 180 180 5. 217,5 222,5 222,5 6. 397,5 6.
2007   Štrasburk, Francie –105 kg 182 186 187   220 224 224   411  
2008   Lignano, Itálie –105 kg 180 180 185   215 220 220 5. 395 4.
2011   Kazaň, Rusko –105 kg 165 170 173 12. 200 206 206 13. 365 12.
2012   Antalya, Turecko –105 kg 155 160 165 9. 190 200 200 9. 355 9.
Mistrovství světa juniorů
1993   Cheb, Česko –91 kg 130 17. 165 14. 295 16.
1994   Džakarta, Indonésie –91 kg 140 9. 182,5 5. 322,5 6.
Mistrovství Evropy juniorů
1992   Cardiff, Spojené království –90 kg 130 11. 170 9. 300 9.
1993   Valencia, Španělsko –91 kg 132,5 10. 175 5. 307,5 6.
1994   Řím, Itálie –91 kg DNF 175 10. — DNF

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b https://www.olympic.sk/sites/default/files/field_media_file/2009-08/olympijska-revue-42008-60810_1.pdf
  2. ↑ https://sport.pravda.sk/ostatne-sporty/clanok/99182-tesovic-sa-na-me-zmestil-do-prvej-sestky/
  3. ↑ https://www.olympic.sk/sites/default/files/field_media_file/2009-08/who-is-who-slovakia-peking-67781_1.pdf
  4. ↑ https://sportnet.sme.sk/spravy/tesovic-v-pekingu-nastupi/?page=4
  5. ↑ https://www.sme.sk/c/4015053/tesovic-skoncil-zranil-sa.html
  6. ↑ https://www.olympic.sk/sites/default/files/field_media_file/2012-07/who-is-who-slovakia-londyn-2012-39982_1.pdf
  7. ↑ https://sport.aktuality.sk/c/163404/zoh-2014-choreho-martina-tesovica-nahradil-v-stvorbobe-petr-narovec/

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Tešovič&oldid=23883785“