Wikipedie

Martin Oliva

český archeolog

Martin Oliva (* 23. srpna 1951 Brno) je český archeolog, specializuje se na paleolit a mezolit v českých zemích a těžbu kamenných surovin v pravěku. Přes 20 let vedl Ústav Anthropos v Brně[1], byl správcem Věstonické venuše. Pracuje v Moravském zemském muzeu v Brně.

doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D., DSc.
Narození23. srpna 1951 (73 let)
Brno
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníarcheolog se specializací na paleolit a mezolit
ZaměstnavatelMoravské zemské muzeum
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Byl členem rady Préhistoire Européenne v Lutychu (1987-2001), je místopředsedou České archeologické společnosti, šéfredaktorem časopisu Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales[2], členem ediční rady časopisu Anthropologie[3] a Archeologických rozhledů[4].

Je autorem mnoha vědeckých děl v oblasti archeologie paleolitu, mezolitu a různých aspektů pravěkého hornictví. Provádí rozsáhlé systematické odkryvy v exploatační oblasti rohovců v Krumlovském lese s prokazovanou těžbou od mezolitu po dobu halštatskou.

Život

editovat

Po absolvování Strojní průmyslové školy v Brně studoval v letech 1975-1980 archeologii a historii na dnešní Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně (bývalé Univerzity Jana Evangelisty Purkyně - UJEP), studium ukončil roku 1980 diplomovou prací Aurignacien na Moravě. V roce 2001 se habilitoval prací Pravěká těžba silicitů ve střední Evropě a výzkum v Krumlovském lese.[5] Svoji disertaci s názvem Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě[6] obhájil v roce 2010 a získal titul doktor historických věd.

Na konci studia nastoupil do oddělení pravěku Moravského zemského muzea.V roce 1981 absolvoval půlroční stáž na Institutu du Quaternaire na Univerzitě Bordeaux I, což bylo jedno z hlavních center výzkumu paleolitu v klasické “akvitánské” oblasti, vedené profesorem François Bordesem. Po návratu pracoval ve stejném oddělení MZM, roku 1982 přešel do Muzea Vysočiny Třebíč (tehdy Západomoravské muzeum) a působil zde do roku 1986. Na tomto pracovišti vytvořil u nás první formalizovaný slovník archeologického materiálu pro počítačovou evidenci, která se právě tam začala rozvíjet. Do MZM se vrátil v roce 1986, a to jako archeolog ústavu Anthropos po doc. PhDr. Karlu Valochovi, DrSc. V muzeu byl téhož roku pověřen vedením rozsáhlého zachraňovacího výzkumu v Milovicích na jižní Moravě, který prováděl do roku 1991. Hlavním výsledkem výzkumu byl objev chýše z mamutích kostí, dosud jediné mimo východní Evropu, a odkryv rozsáhlých akumulací mamutích kostí. Lokalita byla vybrána za jednu z exkurzních zastávek XII. kongresu UISPP v Bratislavě.

Roku 1996 absolvoval dvouměsíční stáž na univerzitě v Lutychu a kratší pobyt na Katolické univerzitě v Lovani. Zúčastnil se aktivně světových kongresů UISPP 1991 v Bratislavě, 1996 ve Forli, 2001 v Lutychu, 2006 v Lisabonu a 2015 v Burgosu, mezinárodních silexových konferencí ve Varšavě 1995, v Bochumi 2001, v Madridu 2009, ve Vídni 2010, v Krzemionkách 2019, ročních mítinků Evropské asociace archeologů v Lyonu 2004, Corku 2005 a na Maltě 2008, nebo kongresu Americké antropologické asociace v San Juanu roce 2006.

V roce 1990 byl na konferenci v Belgii zvolen zástupcem České republiky v osmé (mladopaleolitické) komisi UISPP (Union Internationale des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques – Mezinárodní unie prehistorických a protohistorických věd[7]). V roce 1992 působil jako hostující profesor na  Université Paris IV Panthéon-Sorbonne.V letech 2000-2003 byl členem mezinárodní pracovní skupiny při Institut de Paléontologie Humaine v Paříži.[8]

Pedagogickou činnost zahájil roku 1986 na katedře archeologie FF UJEP, dnes na FF MU[9] v Brně, kde vedl a dosud vede základní kurzy paleolitu, stabilně středoevropského a střídavě i evropského, působí zde i jako oponent, školitel doktorandů a člen zkušebních komisí. Paleolit střední Evropy přednáší od roku 2003 rovněž na Západočeské univerzitě v Plzni a od roku 2010 také na Univerzitě Karlově v Praze, dříve působil též na univerzitách v Opavě a Bratislavě.

Dílo

editovat

Ve své diplomové práci na téma moravského aurignacienu vycházel především z vlastních sběrů štípané industrie, aktualizovaná diplomová práce vyšla roku 1987 jakožto samostatný svazek Studií muzea Kroměřížska.[10] Výzkumem v Milovicích zahájil celkové zpracování moravského gravettienu, které završil v roce 1999 obhájením doktorské disertační práce (Ph.D.) Gravettien na Moravě. V monografii o milovickém gravettienu z roku 2009 se pak zabýval především významem akumulací mamutích kostí.

Od roku 1992 provádí plánovitý soustavný odkryv v exploatační oblasti rohovce u Krumlovského lesa.V roce 1994 začal spolu s touto lokalitou zkoumat těžní jámy na rohovec v Krumlovském lese, jedná se o lokalitu s nejdelší těžební činností v Evropě, trvající nejméně od počátku mezolitu do starší doby železné. Těžba z mezolitu byla identifikovaná roku 2016.

V rámci terénní výzkumné činnosti vedl jako řešitel šest grantových projektů, u dalších tří byl spoluřešitelem. Projekty se týkaly pospaleolitických štípaných industrií, těžby v Krumlovském lese a stanice lovců mamutů u Milovic, kompendia českého paleolitu a digitalizace fotoarchivu Karla Absolona. V oblasti teoretické měla značný ohlas jeho reinterpretace tzv. hromadného hrobu z Předmostí jakožto druhotné depozice vybraných kostí a rozpoznání atributů šamanismu v hrobě Brno 2.

Některé práce jsou zaměřeny etnograficko-etnologicky a slouží jako podklady tvorby modelů životních situací evropských paleolitců. V oblasti muzeologie je autorem několika krátkodobých výstav v třebíčském muzeu (archeologie) a stálých expozic v pavilonu Anthropos MZM.

Bibliografie

editovat

Knižní publikace

  • Aurignacien na Moravě – L‘Aurignacien en Moravie. Studie  Muzea Kroměřížska 87, Kroměříž 1987.
  • Pohřebiště kromaňonců v Mladečských jeskyních, Olomouc 2003.
  • Civilizace moravského paleolitu a mezolitu, MZM Brno 2005.
  • Gravettien na Moravě. Disertationes archaeologicae brunenses/pragensesque 1, Brno – Praha 2007.
  • Sídliště mamutího lidu u Milovic pod Pálavou. Otázka struktur s mamutími kostmi. Site of a Mammoth People below the Pavlov Hills. The question of Mammoth bone structures. Anthropos-Studies N.S. 19, MZM Brno 2009.
  • Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě. Prehistoric mining in the « Krumlovský les » (Southern Moravia). Origin and development of an industrial-sacred landscape. Anthropos Studies 32 /N.S. 24/, Brno 2010.
  • Dolní Věstonice (1922-1942). Hans Freising – Karel Absolon – Assien Bohmers. Anthropos Studies 37 /N.S. 29/, MZM Brno 2014.
  • Umění moravského paleolitu. Atlas sbírky Ústavu Anthropos MZM. Palaeolithic art of Moravia. The Anthropos Collection of the Moravian Museum. Anthropos Studies 38 /N.S. 30, MZM Brno 2015.
  • Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích, 2015. Anthropos Studies 39 /N.S. 31/, MZM Brno 2015.(Spoluautor)
  • Encyklopedie paleolitu mezolitu v českých zemích, MZM Brno 2016.
  • Palaeolithic and Mesolithic of the Czech Lands (Moravia and Bohemia) in the European context, MZM Brno 2017.
  • Těžba a rituál, paměť a transformace. Uzavírky šachet a obětiny z doby bronzové v Krumlovském lese Anthropos Studies 40 /N.S. 32/, MZM Brno 2019.

Články - výběr

  • Variabilita paleolitických industrií a lidské chování. Archeologické rozhledy 34, 1982
  • Discovery of a Gravettian Mammoth bone Hut at Milovice (Moravia, Czechoslovakia). Journal of Human Evolution 17, 1988, 787-790. Academic Press, Orlando etc.
  • Mladopaleolitické nálezy z Mladečských jeskyň - The Upper Paleolithic Finds from the Mladeč Cave. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales - Časopis Moravského muzea, vědy společenské 74, 1989, 35-54.
  • La cabane des chasseurs de mammouth de Milovice (Moravie du  Sud). L‘Anthropologie 93, 1989, 887-892. Paris.
  • The Szeletian in Czechoslovakia. Antiquity 65, 1991, 318-325
  • Mladopaleolitický hrob Brno II jako příspěvek k počátkům šamanismu. Archeologické rozhledy 48, 1996, 353-383, 537-542.
  • O lidech a mamutech. K paletnologii moravského gravettienu. Archeologické rozhledy 49, 1997, 407-438.
  • Pavlovienská sídliště u Předmostí. K otázce lovu mamutů  v mladém paleolitu. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales - Časopis Moravského muzea, vědy společenské 82,1997, 3-64.
  • Geografie moravského gravettienu. Památky archeologické 89, 1998, 39-63.
  • Pravěká těžba silicitů ve střední Evropě. Pravěk NŘ 8, 1998, 3-84.
  • Využívání krajiny a zdrojů kamenných surovin v mladém paleolitu českých zemí. Archeologické rozhledy 54, 2002,555-581.
  • Les pratiques funéraires dans le Pavlovien morave: révision critique. Préhistoire européenne, 16-17, 2002, 2000-2001, 191-214. Liège 2002.
  • K významu akumulací mamutích kostí aneb “věda” s rozumem v koncích. Archeologické rozhledy 55, 2003, 227-271.
  • Flint mining, Rondels, Hillforts... Symbolic works or too much free time? Archeologické rozhledy 56,2004, 499-531.
  • K otázkám radiolaritových industrií moravské strany Bílých Karpat. Archeologické rozhledy 64, , 2012, 3-25.
  • The variability of (Palaeo-)lithics. Some facts, some ideas. Anthropologie 50/3, 2012, 265-273.
  • Industrie staropaleolitického typu z Brna-Líšně. K otázkám reprezentativnosti souborů starého paleolitu. Archeologické rozhledy 65, 2013, 163-174.
  • Mezolitická těžba rohovce v Krumlovském lese v kontextu neolitizace střední Evropy. Mesolithic chert mining in Krumlov Forest (Krumlovský les) in the context of the Neolithisation of central Europe. Památky archeologické 106, 2015, 5-42.
  • K otázce redistribučních center štípané industrie kultury s lineární keramikou. Litický inventář stupně IIb z Pustějova v Oderské bráně. Archeologické rozhledy 67, 2015, 23-44.
  • Těžba rohovce z doby kultury nálevkovitých pohárů v Krumlovském lese (jižní Morava). Archeologické rozhledy 69, 2017, 3-22.
  • Příběh neandertálské čelisti z jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu Acta Musei Moraviae, scientiae sociales - Časopis Moravského muzea, vědy společenské 102/1, 2017, 3-16.
  • Mezolit na Moravě ve světle nových výzkumů a poznatků.. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales - Časopis Moravského muzea, vědy společenské 103/1, 2018, 3-33.
  • Oliva, M. – Kostrhun, P.: Česká archeologie pod jhem nacismu ve světle interetnických vztahů. Archeologické rozhledy 71, 2019, 105-137.

Reference

editovat
  1. ↑ MZM - Ústav Anthropos. www.mzm.cz [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ MZM - Scientiae sociales. www.mzm.cz [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-18. 
  3. ↑ MZM - Anthropologie-mzm. www.mzm.cz [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-18. 
  4. ↑ Archeologické rozhledy | [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-26. 
  5. ↑ UNIVERZITA, Masarykova. doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D., DSc.. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ MATEICIUCOVÁ, Inna. Martin Oliva, 2010: Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě. www.muni.cz. 2012. Dostupné online [cit. 2019-10-11]. (anglicky) 
  7. ↑ Welcome | UISPP. www.uispp.org [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-12. 
  8. ↑ Institut de Paléontologie Humaine. www.fondationiph.org [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ UNIVERZITA, Masarykova. doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D., DSc.. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Oliva&oldid=23381732“