Markvartové z Hrádku
Markvartové z Hrádku jsou starý český vladycký rod pocházející z Hrádku u Sviňomaz nedaleko Stříbra.
Markvartové z Hrádku | |
---|---|
Země | České království |
Tituly | vladykové |
Zakladatelé | Jan Markvart z Hrádku |
Rok založení | konec 14. století |
Vymření po meči | 1743 |
Poslední vládce | František Václav Markvart z Hrádku |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní předkové rodu se objevují koncem 14. století, jeden z nich se nazýval Markvart a od něj převzali jméno i další příslušníci rodu. Jan Markvart z Hrádku vlastnil Hrádek začátkem 15. století, poté jej prodal a koupi statek Řenč. Jeho sourozenci drželi např. Trpísty, Herštejn, Nekmíř, Strojetice či další statky v jiných částech Čech.
Šebestián se v roce 1538 stal purkrabím Karlštejna, Jiří válčil v Uhrách s Turky. I další příslušníci rodu sloužili v armádě. Diviš Markvart zdědil po otci Bělu a po strýci Nekmíř a Trpísty. Vykonával post plzeňského hejtmana, sepsal dějiny svého rodu. Po stavovském povstání, které podporoval, přišel konfiskací o veškerý majetek a zemřel v cizině.
Václav Arnošt sloužil na zemských úřadech, vypracoval se z postu místopísaře až k nejvyššímu písaři a královskému místodržícímu. Majestátem z roku 1723 obdržel úřad nejvyššího dědičného korouhevníka rytířského stavu.
František Václav vykonával funkci rady komorního soudu a hejtmana Pražského hradu, nikdy se neoženil, zůstal bez dědice a jím v roce 1743 celý rod vyhasl.
Erb
editovatV červeném štítě je zlaté břevno, které je v některých případech mřížované. Nad přilbou stála černá koule se zlatými plameny.
Příbuzentvo
editovatSpojili se s pány z Říčan, ze Šontálu, z Leskovce či z Bukova.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Markvartové z Hrádku na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Markvartové z Hrádku, s. 96–97.
- Encyklopedické heslo Markvart v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích