Mark A. Sammut

maltský spisovatel

Mark A. Sammut (* 1973 Malta) je maltský spisovatel. Je starším synem maltského spisovatele Franse Sammuta a Catherine roz. Cachiové

Mark A. Sammut
Mark A. Sammut (13. února 2021)
Mark A. Sammut (13. února 2021)
Narození2. října 1973 (50 let)
Malta
Povoláníspisovatel
RodičeFrans Sammut
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání

editovat

Studoval na St Monica School, Stella Maris College, lyceu Vassalli, a na lyceu GF Abela. Dále pokračoval ve studiu na Maltské univerzitě, kde dosáhl titulů LL.D., M.Jur. (summa cum laude) a M.A., na University of London (University College London a na London School of Economics and Political Science), kde obdržel titul LL.M.

Zapojení do politiky a dalších aktivit

editovat

Sammut byl místním zastupitelem (1993–96),[1] členem správní rady Co-Operative Societies Board Archivováno 16. 11. 2015 na Wayback Machine. (1997–98), tajemníkem maltské notářské rady (2000–03),[2] honorárním konzulem Lotyšska (2001–06) a předsedou asociace pro maltský jazyk Maltese Language Association - University Ghaqda tal-Malti Università (2007–09). Sammut byl několik let politicky aktivní (1993-2003) a od roku 1996 byl členem maltské labouristické strany. Je členem Královské historické společnosti – Royal Historical Society, European Society for Comparative Legal History a Maltské historické společnosti.

Od roku 2014 do roku 2016 Sammut přednášel na Maltské univerzitě dějiny maltského trestního práva.

Od roku 2017 Sammut psal pravidelné stanovisko k nedělnímu vydání The Malta Independent.

Publikace

editovat
  • Stručné dějiny Lotyšska/L-Istorja tal-Latvja fil-Qosor (Malta, 2004))[3]
  • Il-Liġi, il-Morali, u r-Raġuni (Právo, morálka a rozum) s profesorem Giuseppem Mifsudem Bonnicim, bývalým soudcem Evropského soudu pro lidská práva a bývalým předsedou maltského ústavního soudu, (Malta, 2008))[4]
  • (Příspěvek) Oblast Středomoří: různé pohledy, společné cíle (Ministerstvo obrany Itálie, 2010)
  • Právo konzulárních vztahů' (XPL, Velká Británie, 2010),[5] používaná univerzitou Vytautas Magnus University, Kaunas, Litva jako doporučená literatura[6]
  • (Editor a spoluautor) Malta u Evropského soudu pro lidská práva v letech 1987-2012, s Patrickem Cuignetem and Davidem A. Borgem, s příspěvky Prof. Kevina Aquiliny (děkana Právnické fakulty Maltské univerzity University of Malta), soudce Giovanni Bonello, a poslankyně Evropského parlamentu Dr. Therese Comodini Cachia.[7][8] (Malta, 2012)
  • The Law in All Its Majesty: Essays in Maltese Legal History and Comparative Law[9] (Russell Square Publishing, London, 2016)

Další publikace

editovat

Sammutův překlad knihy Guze' Bonniciho La Pazza byl pochvalně zmíněn profesorem Charlesem Briffou v jeho knize o maltské literatuře (Il-Letteratura Maltija: L-Istorja tan-Narrattiva, Malta University Press, 2008).).[10]

Sammut napsal různá pojednání o Codice Municipale di Malta a dalších tématech týkajících se dějin a teorie práva.[11]

Reference

editovat
  1. Local Govt [online]. Culturedomain.com [cit. 2012-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-28. 
  2. Archivovaná kopie. www.notariesofmalta.com [online]. [cit. 09-01-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-11-2011. 
  3. A Short History of Latvia - Mark Anthony Sammut - Google Books. [s.l.]: Books.google.com, 2004-10-27. Dostupné online. 
  4. Il-liġi, il-morali, u r-raġuni - Giuseppe Mifsud Bonnici, Mark A. Sammut, Peter Serracino Inglott - Google Books. [s.l.]: Books.google.com Dostupné online. 
  5. The Law of Consular Relations: Amazon.co.uk: Mark Sammut: Books [online]. Amazon.co.uk, 2010-08-15 [cit. 2012-11-01]. Dostupné online. 
  6. http://www.vdu.lt/wp-content/uploads/2014/04/POD-6003_DIPLOMATIC-AND-CONSULAR-LAW.pdf
  7. Archivovaná kopie. www.um.edu.mt [online]. [cit. 23-03-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-11-2015. 
  8. [1]
  9. https://www.amazon.co.uk/Law-All-its-Majesty/dp/1911301004/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1463431088&sr=8-1&keywords=mark+a.+sammut
  10. http://www.worldcat.org/title/letteratura-maltija-l-istorja-tan-narrattiva/oclc/467776053?referer=di&ht=edition
  11. Archivovaná kopie. www.ghsl.org [online]. [cit. 19-07-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-07-2011. 

Externí odkazy

editovat