Mario Botta

švýcarský architekt

Mario Botta (* 1. dubna 1943 Mendrisio, Švýcarsko) je švýcarský architekt a profesor architektury.

Mario Botta
Mario Botta (2. června 2016)
Mario Botta (2. června 2016)
Narození1. dubna 1943 (81 let)
Mendrisio
Alma materIstituto Universitario di Architettura di Venezia (IUAV)
Povoláníarchitekt, restaurátor, vysokoškolský učitel, učitel a designér
ZaměstnavatelŠvýcarský federální technologický institut v Lausanne
OceněníŘád čestné legie (1999)
čestný doktor Neuchâtelské univerzity (2007)
Ratzingerova cena (2018)
Webwww.botta.ch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v roce 1943 v Mendrisiu, ve švýcarském kantonu Ticino, jehož úředním jazykem je italština. Po ukončení základní školy se v letech 1958 – 1961 vyučil jako kreslič v architektonickém studiu Carloni a Camenish v Luganu. Další studium zahájil v roce 1961 na Liceo Artistico v Miláně a po jeho ukončení v roce 1964 začal studovat architekturu na Istituto Universitario di Architettura (IUAV) v Benátkách, kde získal diplom v roce 1969. Četné zkušenosti získal spoluprací s předními světovými architekty. V Paříži pracoval ve studiu Le Corbusiera, kde se podílel na projektu nové nemocnice v Benátkách. S Louisem Kahnem se setkal v roce 1969 v Benátkách a spolupracoval s ním na výstavě jeho projektu nového Kongresového paláce (Palazzo dei Congressi). Svoji kariéru zahájil otevřením vlastního studia v Luganu. Od roku 1976 je profesorem na Ecole Polytechnique v Lausanne.[1] Jako hostující profesor Yaleovy univerzity, univerzity v Buenos Aires a jinde, přednáší a pořádá workshopy po celém světě, v roce 2005 navštívil Prahu.[2]

Tvorba Maria Botty zahrnuje četné rodinné domy ve Švýcarsku, muzea, sportovní a společenské stavby v různých částech světa a též sérii sakrálních staveb, z nichž nejznamější je Synagoga Cymbalista a Centrum židovského dědictví v izraelském Tel Avivu nebo Katedrála v Évry ve Francii. Jeho postmoderní architektura je charakteristická racionálními geometrickými tvary. Pracuje s přírodními materiály, nejčastěji používá přiznaný, neupravovaný beton, cihly a kámen, které někdy kombinuje i v rámci jedné stavby. Jako dekorativní prvek u cihelných fasád používá pruhy a plochy tvořené na koso nebo příčně kladenými cihlami. U sakrálních staveb přivádí světlo do interiéru shora, vrcholovými světlíky.

Kromě architektury se věnuje navrhování nábytku a bytových doplňků ze dřeva, kovu a skla.

Realizované stavby a projekty (výběr)

editovat

Členství v organizacích

editovat
  • 1982: Commission Federale Svizzera delle Belle Arti
  • 1983: čestný člen Bund Deutscher Architeckten (BDA)
  • 1984: čestný člen American Institute of Architects (AIA)
  • 1997: čestný člen Royal Institut of British Architects (RIBA)
  • 2013: čestný člen Pontificia Insigne Accademia di Belle Arti e Letteratura dei Virtuosi al Pantheon, jmenovaný papežem Benediktem XVI.[5]

Ocenění (výběr)

editovat

Čestný doktorát mu udělily univerzity dalších světových měst, například Soluň (1996), Buenos Aires (1997), Bukurešť (1997), Sofie (1998) a další.

Galerie

editovat

Výstavy

editovat
  • 2010/2011: Mario Botta. Architetture 1960-2010, Museo di arte moderna e contemporanea di Trento e Rovereto (MART), Rovereto[8]

Reference

editovat
  1. Botta, Mario v Enciclopedia Italiana (italsky)
  2. V Praze vystoupil švýcarský architekt Mario Botta
  3. Leeum - umělecké muzeum Samsung
  4. Redakce. Rekonstrukce divadla La Scala v Miláně. Beton. 2006, roč. 6, čís. 1/2006, s. 54 – 56. ISSN 1213-3116. 
  5. Tagesmeldungen vom 24.2.2013 (německy)
  6. Docteurs Honoris Causa (francouzsky)
  7. World-famous architect at the SACROEXPO (anglicky). www.targikielce.pl [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-17. 
  8. Mario Botta Architetture 1960 - 2010

Literatura

editovat
  • JAKOBCOVÁ, Kateřina; MARGOLDOVÁ, Jana. Mario Botta. Beton. 2006, roč. 6, čís. 5/2006, s. 58 – 60. ISSN 1213-3116. 
  • BREITSCHMID, Markus. The Architecture and the Ambient by Mario Botta. [s.l.]: Virginia Tech Architecture Publications, 2014. 84 s. ISBN 9780989393652. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat