Marina Porošenková

Marina Porošenková (* 1. února 1962 Kyjev, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Sovětský svaz) je ukrajinská kardioložka, která byla v letech 2014–2019 jako manželka Petra Porošenka první dámou Ukrajiny. Poté kandidovala v komunálních volbách v Kyjevě.[1]

Maryna Anatolijivna Porošenková
Narození1. února 1962 (62 let)
Semej
Alma materBogomolcova národní lékařská univerzita
Národní akademie manažerů kultury a umění
Povolánílékařka, kardioložka, televizní moderátorka, politička a historička umění
ZaměstnavatelUkrajinský kulturní fond (2018–2019)
Nábož. vyznánípravoslaví
ChoťPetro Olexijovyč Porošenko (od 1984)
DětiOleksij Petrovič Porošenko
RodičeAnatolij Mychajlovyč Perevedencev a Ljudmyla Mykolajivna Perevedencevová
PříbuzníAlla Anatolijivna Zernecká (sourozenec)
Funkceprvní dáma Ukrajiny (2014–2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Marina Porošenková se narodila jako Marina Perevedencevová 1. února 1962 v KyjevěUkrajinské sovětské socialistické republiceSovětském svazu.[2] Její otec Anatoly byl náměstkem ministra zdravotnictví Ukrajinské sovětské socialistické republiky.[2] Matka Lyudmyla pracovala v kyjevské zbrojovce Arsenal.[2]

Během studia na Bogomolcově národní lékařské univerzitě se na diskotéce seznámila s Petrem Porošenkem. Vzali se v roce 1984.[3] Poté pracovala jako kardioložka v nemocnici Zhovtneva. Po narození prvního syna tuto práci opustila, aby se mohla věnovat rodině.[2][3] Zapojila se do aktivit Charitativní nadace Petra Porošenka.[3]

V roce 2007 absolvovala studium krásných umění na Národní akademii vládních manažerů kultury a umění.[4]

V roce 2014 se v televizním rozhovoru vyjádřila, že se plánuje věnovat sociálním a kulturním problémům, kterým Ukrajina v současné době čelí. Na konci června 2014 se setkala s Irynou Heraščenko, vyslankyní Mírového plánu pro východní Ukrajinu a mediátorkou během proruských nepokojů na Ukrajině. Diskutovaly možnosti pomoci lidem na východní Ukrajině.[5]

V letech 2018–2019 byla předsedkyní Ukrajinské kulturní nadace.[6][7]

Při komunálních volbách v Kyjevě v roce 2020 byla na prvním místě kandidátní listiny Evropské solidarity. Při souběžně probíhajících volbách starosty Kyjeva ale Evropská solidarita podpořila současného starostu Vitalije Klička (který byl nominován Ukrajinskou demokratickou aliancí za reformy).[8] V těchto komunálních volbách Evropská solidarita získala celkem 31 křesel. Kličko byl znovuzvolen kyjevským starostou.[9]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maryna Poroshenko na anglické Wikipedii.

  1. КІЗІЛОВ, Євген. Марина Порошенко очолила список “Євросолідарності” на виборах Київради. Ukrajinska pravda [online]. 2020-03-16 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. a b c d МАТЕРИАЛЫ, Справочные. Марина Порошенко, первая леди Украины с 7 июня 2014 года. Биография. tass.ru [online]. 2014-06-06 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b c WIERZBOWSKA-MIAZGA, Agata; OLSZAŃSKI, Tadeusz A. Poroshenko, President of Ukraine [online]. osw.waw.pl, 2014-05-28 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Марина Порошенко продемонструвала свій диплом мистецтвознавця. ukrinform.ua [online]. 2018-02-07 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. RUDENKO, Olga. Maryna Poroshenko: 'I read Kyiv Post'. kyivpost.com [online]. 2014-06-23 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Maryna Poroshenko calls on authorities to provide proper funding for cultural projects. interfax.com.ua [online]. 2021-01-09 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ЗУБКОВА, Даша. Poroshenko’s Spouse Maryna Files Letter Of Resignation From Post Of Ukrainian Cultural Fund Chair. ukranews.com [online]. 2019-12-16 [cit. 2022-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29. (anglicky) 
  8. Кличко відреагував на підтримку від партії Порошенка: Ми не торгуємось. Ukrajinska pravda [online]. 2020-09-16 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. Vitali Klitschko wins in first round of Kyiv mayor election. ukrinform.net [online]. 2020-11-06 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat