F. Háj

Marie Wagnerová
Marie Wagnerová
	Marie Wagnerová se synem Vildou
Rodné jméno	Marie Černá
Narození	27. května 1887; Mníšek pod Brdy ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. července 1934 (ve věku 47 let); Mníšek pod Brdy ; Československo
Místo pohřbení	Mníšek pod Brdy
Pseudonym	F.Háj, Felix Háj
Povolání	spisovatelka
Významná díla	Školák Kája Mařík; Řídících Márinka
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

F. Háj, nebo též Felix Háj, byl literární pseudonym spisovatelky Marie Wagnerové, roz. Černé (27. května 1887, Mníšek pod Brdy^[1] – 25. července 1934, tamtéž^[2]), píšící zejména idylické romány a románové cykly pro mládež, z nichž nejznámější jsou Školák Kája Mařík a Řídících Márinka.

Život

Záznam o zkoušce snoubenců Viléma Wagnera a Marie Černé z roku 1906 (SOkA Praha-venkov)

Marie Wagnerová na voličském seznamu z roku 1926 (SOkA Praha-venkov)

Narodila se jako druhá dcera ředitele mníšecké obecné školy Augustina Černého (1853–1938) a jeho manželky Filipíny, rozené Horákové (1852–1926). Základní a měšťanskou školu vychodila v Mníšku, vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích. Současně studovala hudbu a zpěv.^[3]

Po maturitě se vrátila do Mníšku, kde se v 7. listopadu 1906 provdala za místního učitele Viléma Wagnera^[4] a působila jako varhanice a učitelka hudby. Dne 1. srpna 1907 se jí narodil syn Vilém (Vilda). Marie Wagnerová žila se svým manželem na pražském Zlíchově, odkud se v roce 1914 i se synem vrátila do Mníšku. V roce 1920 bylo manželství rozvedeno od stolu i lože a v roce 1922 rozloučeno.^[4] Otec Augustin Černý musel po odchodu do penze roku 1924 opustit služební byt. Marie Wagnerová proto přijala místo farní hospodyně na faře v Mníšku a získala tak bydlení pro sebe, otce i pro syna Vildu. Tehdy také začala publikovat své první literární práce. Po smrti faráře Františka Rause (??—1933)^[5], který ji v jejím literárním úsilí podporoval a pomáhal jí, se odstěhovala do jiného domu v Mníšku.^[6]^[7]

Vedla místní ženský pěvecký sbor, pořádala besídky a hudební akademie. Přestože byla horlivě věřící katoličkou, byla i dlouholetou funkcionářkou Sokola. V roce 1927 se stala členkou spolku vyhraněně katolických spisovatelů Družina literární a umělecká.^[3]

Zemřela ve 47 letech na rakovinu. Pochována je na hřbitově v Mníšku pod Brdy.^[8]

Dílo

Hlavní dílo autorky představuje sedmidílný cyklus o Kájovi Maříkovi (později nastaven o další díly), kterým proslavila své rodné městečko (byť je v knize přejmenovala na Lážov) a pětidílný cyklus o řídících Márince.

Přehled děl

Pozdě, 1924
K. Dariš, 1926
Školák Kája Mařík, 1926–31 (7 dílů). Dostupné jako e-kniha.
Lásky světlo a vášně stín, 1927
Blanka zahradníkova, 1928
Než láska zavolá, 1928
Pohádky, 1928
Přišel život, 1928
Řídících Márinka, 1928–31 (5 dílů)
Maryčka, 1929
Hanička Šeborová, 1930
Kája Mařík v pohádce, 1932
Kájovy děti, 1932
Kájovy nejmilejší pohádky, 1932
Kájovy prázdniny, 1932
Kájova dobrodružství od posvícení do jara, 1934
Kájovo mládí, 1934
Až potom…, 1934
Kájovy radosti a trampoty, 1934
Příhody Káji Maříka, 1939
První a druhá pohádka paní řídící. Vánice, 1944
Za písničkou. Staník má spalničky. Nejkrásnější hromnička, 1944

Posmrtná připomínka

Naučná stezka Mníšek pod Brdy připomíná život a dílo Marie Wagnerové na zastávkách „Kája Mařík“ a „Felix Háj - autor Káji Maříka“^[9]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mníšek pod Brdy
↑ Spisovatelka knížek o Kájovi zemřela. Národní politika. 27. 7. 1934, s. 2. Dostupné online.
↑ ^a ^b FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
↑ ^a ^b Matrika oddaných, Mníšek pod Brdy, 1882-1906, snímek 181
↑ Farnost Mníšek pod Brdy: Historie
↑ KLÍMOVÁ, Magdalena. Příběhová próza ze života dětí. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. s. 9–10. Dostupné online.
↑ RADKOVIČOVÁ, Jitka. A stručně na závěr. In: KOL., Marie. Kája Mařík, Skutečnost nebo legenda?. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1997. ISBN 80-238-2856-8.
↑ Po stopách Káji Maříka: Kája Mařík (mj. foto hrobu)
↑ Stezky.info: Naučná stezka Mníšek pod Brdy

Literatura

FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
ŠLAPETOVÁ, Marie, KRÁSA, Antonín, RADKOVIČOVÁ, Jitka. Kája Mařík – skutečnost, nebo legenda? Olomouc: Matice cyrilometodějská 1997. 141 s. ISBN 80-238-2856-8.
SOCHOVÁ, Michaela: Věčný školák Kája Mařík. Živá historie, 2015, č. 11, s. 63–65.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Háj na Wikimedia Commons
Autor Felix Háj ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je F. Háj
Digitalizovaná díla Felixe Háje v České digitální knihovně
Více než 6 hodin českých pohádek od F. Háje. Namluveno profesionálními herci.
Maříkologové. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Kája Mařík.
TURČÍNKOVÁ, Jana: Galerie ženských osobností – Marie Wagnerová-Černá.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Mníšek pod Brdy

[2] Spisovatelka knížek o Kájovi zemřela. Národní politika. 27. 7. 1934, s. 2. Dostupné online.

[forst-3] FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.

[matrikaO-4] Matrika oddaných, Mníšek pod Brdy, 1882-1906, snímek 181

[5] Farnost Mníšek pod Brdy: Historie

[6] KLÍMOVÁ, Magdalena. Příběhová próza ze života dětí. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. s. 9–10. Dostupné online.

[7] RADKOVIČOVÁ, Jitka. A stručně na závěr. In: KOL., Marie. Kája Mařík, Skutečnost nebo legenda?. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1997. ISBN 80-238-2856-8.

[8] Po stopách Káji Maříka: Kája Mařík (mj. foto hrobu)

[9] Stezky.info: Naučná stezka Mníšek pod Brdy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]