Marie Magdalena Habsburská

Marie Magdalena Habsburská (Maria Magdalena; 7. října 1589 – 1. listopadu 1631) byla v letech 1609 až 1621 toskánskou velkovévodkyní jako manželka Cosima II. Medicejského. Měla s ním osm dětí, včetně parmské vévodkyně, toskánského velkovévody a tyrolské hraběnky. Narodila se ve Štýrském Hradci jako nejmladší dcera Karla II. Štýrského a Marie Anny Bavorské. Během nezletilosti svého syna, velkovévody Ferdinanda, vládla spolu se svou tchyní jako regentka. Zemřela 1. listopadu 1631 v Pasově.

Marie Magdalena Habsburská
Toskánská velkovévodkyně
Marie Magdalena (1603/1604)
Doba vlády	17. února 1609 – 28. února 1621
Úplné jméno	Maria Magdalena
Narození	7. října 1589 Štýrský Hradec, Rakouské arcivévodství
Úmrtí	1. listopadu 1631 (ve věku 42 let) Pasov
Pohřbena	bazilika San Lorenzo
Předchůdce	Kristina Lotrinská
Nástupce	Viktorie della Rovere
Manžel	Cosimo II. Medicejský
Potomci	Marie Kristýna Medicejská Ferdinand II. Medicejský Giancarlo Medicejský Markéta Medicejská Matyáš Medicejský František Medicejský Anna Medicejská Leopold Medicejský
Dynastie	Habsburkové
Otec	Karel II. Štýrský
Matka	Marie Anna Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manželství

V roce 1608 se Marie Magdalena provdala za Cosima Medicejského. Jeho otec, Ferdinand I. Medicejský, domluvil tento sňatek, aby zmírnil nenávist Španělska (kde byla královnou sestra Marie Magdaleny Markéta Habsburská (1584–1611)) k Toskánsku, kterou vyvolala řada francouzsko-toskánských sňatků. Vítězství katolíků v bitvě na Bílé Hoře, (jíž se účastnil také toskánský pluk) přivítala Marie Magdaléna tím, že na fasádu Vily Medici v Poggio Imperiale u Florencie dala namalovat habsburského orla a v interiéru cyklus fresek „Pietas Austria“ s apoteózou svého manžela a alegorií vítězství Rakouska nad heretiky a rebely. Jejich autorem byl malíř Matteo Rosselli.

Regentství

Portrét Marie Magdaleny ve 26letech, Wolfgang Kilian, (1615)

Marie Magdalena a Cosimo prožili spokojené manželství. Dali život osmi dětem. Cosimo II. zemřel v roce 1621, zanechal po sobě desetiletého následníka a ve svém testamentu manželku pověřil jeho výchovou a zastupováním až do plnoletosti. Christofano Bronzini k této příležitosti sepsal a roku 1622 vydal tiskem traktát Della dignitá e nobilitá delle donne, v němž označuje ženu za Bohem vyvolenou vládnout muži; spis byl papežskou konzistoří brzy zařazen na index zakázaných knih. Marie Magdalena a její tchyně, Kristina Lotrinská, vládly za chlapce jako regentky. Jejich společné regentství je známé jako Turtici. Marie Magdalena se povahou podobala Kristině. Srovnaly vztahy Toskánska s Papežským státem, zdvojnásobily počty toskánského duchovenstva a povolily soudní proces s Galileem Galileim. Po smrti posledního vévody z Urbina prohlašovaly, že má na vévodství nárok Ferdinand, který se oženil s vévodovou vnučkou Viktorií della Rovere. V roce 1626 zakázaly toskánským občanům vzdělávat se mimo velkovévodství, zákon později obnovil vnuk Marie Magdaleny, Cosimo III. Medicejský. Harold Acton připisuje úpadek Toskánska jejich regentství. Velkovévodkyně vdova v roce 1627 poslala Ferdinanda na cestu po Evropě.

Velkovévodkyně zemřela ve 42 letech po návštěvě svého bratra Leopolda v Innsbrucku při cestě zpět do Toskánska, v německém Pasově.

Potomci

• 1. Maria Kristýna (24. 8. 1609 Florencie – 9. 8.1632 tamtéž), svobodná a bezdětná
• 2. Ferdinand II. (14. 7. 1610 Florencie – 23. 5. 1670 tamtéž), velkovévoda toskánský od roku 1621 až do své smrti

  ⚭ 1637 Viktorie della Rovere (7. 2. 1622 Pesaro – 5. 3. 1694 Pisa)

• 3. Gian Carlo (24. 7. 1611 Florencie – 23. 1. 1663 tamtéž), kardinál
• 4. Markéta (31. 5. 1612 Florencie – 6. 2. 1679 Parma)

  ⚭ 1628 Odoardo I. Farnese (28. 4. 1612 Parma – 11. 9. 1646 tamtéž), vévoda z Parmy, Piacenzy a Castra od roku 1622 až do své smrti

• 5. Mattias (9. 5. 1613 Florencie – 11. 10. 1667 Siena), guvernér Sieny, svobodný a bezdětný
• 6. Francesco (16. 10. 1614 Florencie – 25. 7. 1634 Řezno), svobodný a bezdětný
• 7. Anna (21. 7. 1616 Florencie – 11. 9. 1676 Vídeň)

  ⚭ 1646 Ferdinand Karel Tyrolský (17. 5. 1628 Innsbruck – 30. 12. 1662 Kaltern), rakouský arcivévoda a tyrolský hrabě od roku 1446 až do své smrti

• 8. Leopold (6. 11. 1617 Florencie – 10. 11. 1675 tamtéž), kardinál

Vývod z předků

Maximilián I. Habsburský

Filip I. Sličný

Marie Burgundská

Ferdinand I. Habsburský

Ferdinand II. Aragonský

Jana I. Kastilská

Isabela Kastilská

Karel II. Štýrský

Kazimír IV. Jagellonský

Vladislav Jagellonský

Alžběta Habsburská

Anna Jagellonská

Gaston II. de Foix-Candale

Anna z Foix

Kateřina z Foix

Marie Magdalena Habsburská

Albrecht IV. Bavorský

Vilém IV. Bavorský

Kunhuta Habsburská

Albrecht V. Bavorský

Filip I. Bádenský

Jakobea z Badenu

Alžběta Falcká

Marie Anna Bavorská

Filip I. Sličný

Ferdinand I. Habsburský

Jana I. Kastilská

Anna Habsburská

Vladislav Jagellonský

Anna Jagellonská

Anna z Foix a Candale

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archduchess Maria Maddalena of Austria na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Magdalena Habsburská na Wikimedia Commons

Toskánská velkovévodkyně
Předchůdce: Kristina Lotrinská	1609–1621 Marie Magdalena Habsburská	Nástupce: Viktorie della Rovere

Autoritní data	BNE: XX5381737 BNF: cb16504274x (data) GND: 136431070 ICCU: MUSV031613 ISNI: 0000 0000 5486 4243 LCCN: n86023532 NLP: a0000003830456 NTA: 073947334 PLWABN: 9810705157305606 SELIBR: 209153 SNAC: w6v98mqk SUDOC: 147545285 ULAN: 500353758 VIAF: 7364007 WorldCat Entities: E39PBJrwTp9yCG6ctGcH9rKTpP