Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská

dcera římskoněmeckého císaře Františka II. a jeho druhé manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské

Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská (22. ledna 1797 Vídeň11. prosince 1826 Rio de Janeiro) byla portugalská královna a brazilská císařovna.

Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
Brazilská císařovna a portugalská královna
Portrét
Marie Leopoldina
Doba vlády12. říjen 182211. prosinec 1826 (Brazílie)
10. březen 18262. květen 1826
Úplné jménoLeopoldina Karolina Josefa
Narození22. leden 1797
Schönbrunn, Vídeň, Rakouské arcivévodství, Svatá říše římská
Úmrtí11. prosince 1826 ( 29 let )
Paço de São Cristóvão, Rio de Janeiro, Brazilské císařství
PohřbenaSao Paulo
PředchůdceŠarlota Španělská (Portugalsko)
NástupceAmélie de Beauharnais (Brazílie)
ManželPetr I. Brazilský
PotomciMarie II. Portugalská
Miguel
Jan Karel
Januárie Marie Brazilská
Paula
Františka Brazilská
Petr II. Brazilský
DynastieHabsbursko-Lotrinští
OtecFrantišek I. Rakouský
MatkaMarie Tereza Neapolsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházela z rodu Habsburků, byla dcerou římskoněmeckého císaře Františka II. (jako císař rakouský vládl pod jménem František I.) a jeho druhé manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Od roku 1817 byla Marie Leopoldina manželkou portugalského korunního prince, který byl v roce 1822 korunován jako brazilský císař pod jménem Pedro I. Na brazilský trůn usedl později i syn Pedra I. a Leopoldiny pod jménem Pedro II. a na portugalský trůn dcera Marie pod jménem Marie II.

Dětství a dospívání

editovat

Leopoldina byla páté dítě z dvanácti dětí císaře Františka I. Ze svých sourozenců nejvíce ctila a milovala svou starší sestru Marii Louisu, která se později stala druhou manželkou Napoleona Bonaparta. Na rozdíl od některých svých sourozenců byla Leopoldina mimořádně nadané a inteligentní dítě. Zabývala se fyzikou, astronomií, velmi intenzívně botanikouzoologií, a řadou dalších věd. Měla rovněž hudební talent a výborně kreslila a malovala. Dětství Leopoldiny bylo poměrně těžké. V císařské rodině vládla pevná disciplína, absolutní poslušnost a tvrdá výchova. Tato doba byla navíc poznamenána také válečnými událostmi a v roce 1805 musela císařská rodina uprchnout před Napoleonem z Vídně. Většina rodiny odešla do Uher, ale Leopoldina se svou matkou se kupodivu vydaly na místa nejtěžších bojů na Moravu. V roce 1807 se rodina vrátila do Vídně, téhož roku zemřela Leopoldina matka. Již v lednu 1808 se ale císař potřetí oženil, jeho vyvolenou se stala arcivévodkyně Marie Ludovika Beatrix z Modeny. Se svou nevlastní dcerou Leopoldinou vycházela velmi dobře a podporovala ji v jejích zálibách a rozvíjení vědeckých zájmů. Přišla ovšem další rána – Leopoldina byla velmi otřesena z toho, že se její milovaná sestra Marie Louisa musela provdat za člověka, kterého dosud považovala za největšího nepřítele Habsburků, za císaře Napoleona Bonaparta. Když však po pozdější Napoleonově porážce dorazil do Vídně jeho malý syn Napoleon II., ujala se ho nejvřeleji právě Leopoldina, která ho chránila před zlomyslnostmi dvora a jeho zaměstnanců.

 
Marie Leopoldina jako brazilská císařovna

Nevěsta

editovat

V roce 1816 se Leopolda dozvěděla, jaké dynastické plány s ní mají její otec a všemocný státní kancléř kníže Metternich. Jako budoucí ženich jí byl vybrán portugalský korunní princ Dom Pedro, který poté, co celá královská rodina a dvůr museli odejít kvůli Napoleonovi z vlasti, žil v daleké Brazílii. Leopoldina nijak neprotestovala a začala se na svou budoucí úlohu pečlivě připravovat. Učila se portugalsky a studovala mapy a cestopisy popisující její budoucí vzdálenou vlast. O její ruku byl císař oficiálně požádán 18. února 1817, Dom Pedro ovšem nebyl ve Vídni přítomen a byl zastupován vyslancem markýzem Marialvou. Nevěsta obdržela portrét svého budoucího manžela a údajně jím byla nadšena. Svatba proběhla 13. května 1817augustiniánském kostele ve Vídni a ženicha tentokrát zastupoval Leopoldin strýc arcivévoda Karel. Na cestu do Brazílie se Leopoldina vydala 2. června 1817 i se svým početným doprovodem. V srpnu se v italském přístavu Livorno nalodili a opustili Evropu. Do hlavního města Brazílie Rio de Janeiro dorazili po těžké a strastiplné cestě 5. listopadu 1817.

Manželství

editovat

Leopoldina a princ Pedro si byli hned při prvním osobním setkání navzájem velmi sympatičtí a příznivý dojem udělala nevěsta i na ostatní členy portugalské královské rodiny. Uvítání novomanželského páru v Rio de Janeiro bylo velkolepé. Mírné zklamání ovšem zažila Leopolda již nedlouho po příjezdu, když se s manželem nastěhovala do zámku Boa Vista. Toto sídlo bylo velmi skromné a poskytovalo jen málo pohodlí. Životní podmínky portugalské korunní princezny tak nebyly o mnoho lepší, než u ženy běžného koloniálního pána. I přes tyto drobné problémy vypadalo manželství jinak spokojeně. Leopoldina byla do svého muže zamilovaná a on jí rovněž projevoval svou náklonnost. Ale již po prvním měsíci se začala situace horšit. Tehdy překvapil nic netušící novomanželku Pedrův epileptický záchvat. O tom, že princ trpí touto chorobou, do té chvíle Leopoldina nic netušila. Postupem času přišla i na to, že její manžel nemá zrovna jednoduchou povahu – byl náladový, nedůvěřivý, často měl záchvaty zuřivosti a pak se choval ke svému okolí velmi bezohledně. Své ženě byl také často nevěrný. Navíc dvorní dámy a komorné, které přijely s Leopoldinou z Vídně, se musely vrátit do Evropy a byly nahrazeny Portugalkami což princezna těžce nesla, velmi rozladěná byla také z toho, že portugalská dvorská společnost byla nevzdělaná a dosti hrubá. Leopoldina začala propadat těžkomyslnosti. Trochu radosti jí přineslo v roce 1819 narození dcery, která dostala jméno Maria da Glória. V následujících letech Leopoldina porodila další tři dcery a dva syny.

Císařovna

editovat

Na popud své manželky Leopoldiny přijal Pedro nabídku postavit se do čela brazilského hnutí za nezávislost, které vyvrcholilo 12. října 1822 jeho korunovací na císaře brazilského. Leopoldina korunována nebyla, ale jako manželka císaře používala titul císařovna. S vývojem situace byla do té doby spokojena. Po dlouhém úsilí dosáhla svých politických cílů, když se největší země Jižní Ameriky stala samostatnou monarchií a trůn byl přisouzen jejím potomkům. Po počátečních sporech se svým otcem a tchánem dosáhla totiž Leopoldina toho, že Brazílii jako suverénní stát uznali nejprve Habsburkové a následně i Portugalsko. Čím úspěšnější byla Leopoldina v politice, tím tragičtěji se vyvíjel její osobní život. Její manžel, císař Pedro I. se vrhal do nových milostných dobrodružství a císařovna tím velmi trpěla. Situace došla tak daleko, že Leopoldina nechala vystěhovat věci svého manžela ze společného domu. Při několika následujících manželských hádkách ji Pedro opakovaně fyzicky napadl. Její psychický stav se začal zhoršovat. V prosinci 1826 prodělala Leopoldina potrat a na jeho následky, umocněné fyzickým i psychickým vyčerpáním, v Rio de Janeiro 11. prosince 1826 zemřela, daleko od své vlasti, sama a opuštěná. Pohřbena byla v klášteře Ajuda. Dnes je její tělo pohřbeno v národním památníku poblíž Sao Paula.

 
Císařovna Marie Leopoldina s dětmi

Potomci

editovat

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Isabela Farnese
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 

Reference

editovat
  1. Maria II of Portugal (1819-1853) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Miguel de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  3. João Carlos de Bragança, príncipe da Beira. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  4. Januária Maria de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  5. Januária Maria of Braganza (1822-1901) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Luigi Carlo, Principe di Borbone delle Due Sicilie. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  7. Paula Mariana Joana Carlota de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  8. Francisca Carolina de Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  9. Person Page. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  10. Pedro II de Bragança e Bourbon, Imperador do Brasil. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  11. Teresa Cristina of Bourbon-Two Sicilies.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Brazilská císařovna
Předchůdce:
-
18221826
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
Nástupce:
Amélie de Beauharnais
Portugalská královna
Předchůdce:
Carlota Španělská
18261826
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
Nástupce:
Marie II. Portugalská