Marie Kyselková

česká herečka

Marie Kyselková (20. srpna 1935 Brno21. ledna 2019 Praha[1]) byla česká manekýnka a herečka, původním povoláním zdravotní sestra, druhá manželka herce Petra Haničince. V české kinematografii se stala známou díky své jediné hlavní roli princezny Lady ve filmu režiséra Martina Friče Princezna se zlatou hvězdou.

Marie Kyselková
Narození20. srpna 1935
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí21. ledna 2019 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně,
sk. 30b, řada 1, hrob 30-31
49.1699012N, 16.5935682E
Aktivní roky1955–1959
ChoťPetr Haničinec
Vladimír Demko
DětiOndřej Haničinec, Alzbeta Perglová, Žofie Demková
RodičeMojmír Kyselka
Marie Kyselková
PříbuzníMojmír Kyselka ml. (bratr)
Zuzana Kyselková (sestra)
Františka Kyselková (babička)
Významné roleprincezna Lada (Princezna se zlatou hvězdou)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Marie Kyselkové na Ústředním hřbitově v Brně

Narodila se jako dcera brněnského architekta Mojmíra Kyselky (1902–1974) a Marie Kyselkové, rozené Čápové (1911 Brno – ?). Babička Františka Kyselková byla etnografka a sběratelka lidových písní. Bratr Mojmír Kyselka ml. (narozen 1933) je rovněž architekt jako jejich otec. Mladší sestra Zuzana Kyselková (narozena 1945) je výtvarná keramička.[2]

Po studiu střední brněnské zdravotní školy se odstěhovala do Prahy, kde se stala manekýnkou. Zde si jí povšiml režisér Jiří Sequens, který jí v roce 1955 svěřil drobnou roli ve svém filmu Větrná hora. Jako herečka vystupovala také v libeňském Divadle S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou). Následovaly další dvě drobné filmové role ve snímcích Bomba a Touha. Svoji jedinou, avšak velmi známou hlavní roli princezny Lady ve filmu Princezna se zlatou hvězdou ztvárnila vlastně čirou náhodou, neboť na poslední chvíli zaskočila za nemocnou kolegyni Miriam Hynkovou.

Během natáčení filmové pohádky již čekala syna Ondřeje se svým prvním manželem, hercem Petrem Haničincem, s kterým ji seznámil v roce 1955 Vladimír Menšík. Její druhý manžel byl o 12 let mladší zubař Vladimír Demek, s nímž měla dvě dcery – Alžbětu a Žofii.[3][4]

Po posledním snímku se věnovala své rodině a výchově tří dětí, k natáčení dalších filmů se již nikdy nevrátila.[4] Pouze v roce 1961 hrála ve třech dílech seriálu Tři chlapi v chalupě,[5][6][7] jinak byla členkou souboru Divadla S. K. Neumanna (do roku 1961), představila se také v plzeňské Alfě a v letech 1961–1964 působila v Uměleckém souboru ministerstva vnitra.[8][9] Následně se již herectví nevěnovala. Roku 2008 se objevila v dokumentu o Petru Haničincovi z cyklu Příběhy slavných.[4] Od konce 90. let 20. století pracovala 15 let jako vrátná na strahovských kolejích v Praze.[3]

Zemřela v 83 letech v lednu 2019.[1] Herečku našel 21. ledna 2019 v jejím bytě herec Ivo Niederle, který bydlel ve stejném domě a přátelil se s ní.[4] Pohřbena je v rodinném hrobě na Ústředním hřbitově v Brně.

Filmografie

editovat

Televize

editovat

Reference

editovat
  1. a b Novinky. Zemřela Marie Kyselková, Lada z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-01-21 [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. 
  2. I z kýblu hlíny se dá uživit, říká keramička a dcera významného architekta Zuzana Kyselková [online]. Česká televize, 2021-08-17 [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  3. a b Zemřela herečka Kyselková, proslula jako Lada v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-21 [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d SPÁČILOVÁ, Mirka (spa). Zemřela Marie Kyselková, představitelka Princezny se zlatou hvězdou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-01-21 [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. 
  5. Československá televize. Československý rozhlas a televize. 1961, čís. 42, s. 10. 
  6. Československá televize. Československý rozhlas a televize. 1961, čís. 47, s. 7. 
  7. Československá televize. Československý rozhlas a televize. 1961, čís. 51, s. 10. 
  8. Marie Kyselková [online]. Filmovyprehled.cz [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. 
  9. PROCHÁZKA, Jan, a kol. Slovník divadelních umělců 1945–1975. Praha: Divadelní ústav, 1979. S. 639. 

Externí odkazy

editovat