Mariano Hugo Windisch-Graetz
Mariano Hugo, kníže z Windisch-Graetze (německy Mariano Hugo Fürst zu Windisch-Graetz; * 27. července 1955, Terst)[1] je současnou hlavou mladší Weriandovy linie knížecího rodu Windischgrätzů, papežský šlechtic, velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů a člen Rady velmistra Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského.
| Mariano Hugo z Windisch-Grätze | |
|---|---|
 | |
| Kníže z Windisch-Graetz (mladší Weriandova linie) | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1. listopadu 1976 | |
| Předchůdce | Maximilián Antonius Windisch-Graetz |
| Velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovinsku | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 2009 | |
| Velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovensku | |
| Ve funkci: 2003 – 2009 | |
| Narození | 27. července 1955 (69 let) Terst |
| Úmrtí | Terst  Itálie |
| Choť | Sofie Františka Habsbursko-Lotrinská (od 1990) |
| Rodiče | Maxmilián z Windisch-Grätze a Maria Luisa Serra di Carafa di Gerace |
| Děti | Maximilian Hugo Windischgrätz Alexis Ferdinando zu Windisch-Graetz Larissa Marie z Windisch-Grätze |
| Profese | diplomat |
| Ocenění | Rytíř velkého kříže Řádu Božího hrobu (1987) Řád zlatého rouna velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite Řád Zvěstování |
| Commons | Mariano Hugo, Prince of Windisch-Graetz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJe prvorozeným synem knížete Maximiliána Antonia z Windisch-Graetze (1914–1976) a Doni Marie Luisy Serra Caraffa d´Andria (1921–2008), má tři sourozence, sestry Irmu (* 1951) a Maxmiliánu (* 1952) a bratra Manfreda (* 1963).
Po studiích na římské koleji školských bratří studoval na buckinghamské univerzitě, kde v roce 1975 získal univerzitní diplom ve filosofii, ekonomice a politických vědách. 11. února 1990 se v Salzburgu oženil se Sophií Habsbursko-Lotrinskou (* 19. leden 1959), dcerou Ferdinanda z Kyburgu (synovec císaře Karla I.) a Heleny z Törring-Jettenbachu. Páru se narodily tři děti, druhorozený Alexis zemřel tragicky při autonehodě ve věku 19 let. Rodina žije v Itálii, má svůj dům v Římě a palác v Sant'Angelo d'Alife v Kampánii.
V roce 1987 jej papež Jan Pavel II. jmenoval šlechticem Jeho Svatosti. V letech 2003–2009 byl velvyslancem Suverénního řádu Maltézských rytířů na Slovensku, od roku 2009 je řádovým velvyslancem ve Slovinsku. Kardinál Fernando Filoni jej 9. června 2021 jmenoval členem Rady velmistra Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského, jehož členem je v hodnosti komtura s hvězdou od roku 1980.
Potomci
editovat- 1. Maximilian Hugo (* 4. 8. 1990 Salzburg), svobodný a bezdětný
- 2. Alexis Ferdinand (7. 12. 1991 Řím – 9. 2. 2010 Sant'Angelo d'Alife), tragicky zahynul[2][3]
- 3. Larissa Maria (* 11. 11. 1996 Řím)[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 465.
- ↑ KOENIG, Marlene Eilers. Royal Musings: Prince Alexis Ferdinando of Windisch-Graetz in car accident [online]. 2010-02-08 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Grab Windisch-Graetz. Rom-Forum [online]. 2019-03-27 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XIX, "Windisch-Graetz" (Limburg an der Lahn: C.A. Starke, 2011), 431, 434–436.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariano Hugo z Windisch-Grätze na Wikimedia Commons
