Marian Dylewski
Marian Dylewski (cca 1811 – 2. května 1873[1][2] Přemyšl[3]) byl rakouský právník a politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
| Dr. Marian Dylewski | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Narození | cca 1811 |
| Úmrtí | 2. května 1873 Přemyšl  Rakousko-Uhersko |
| Příbuzní | Florian Ziemiałkowski (zeť) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatProfesí byl advokátem, ale v závěru života po delší dobu advokacii nevykonával. Žil na svém statku poblíž Drohobyče.[1] Patřily mu statky Rolów a Bojary.[4] Byl tchánem politika Floriana Ziemiałkowského.[1] Ve 30. letech se podílel na polských tajných spolcích a byl účastníkem povstání roku 1846.[4] Roku 1845[5] byl společně se Ziemiałkowským odsouzen k trestu smrti za velezradu. Ale císař Ferdinand je později omilostnil.[1] Roku 1849 se uvádí jako Dr. iur. Dylewsky ve Lvově.[6][7]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Lvov II. Tehdy se uváděl coby doktor práv.[8] Náležel ke sněmovní pravici.[9] Patřil mezi významné postavy polského parlamentního klubu.[1] V roce 1848 mu bylo 37 let. Je popisován jako poslanec vynikajícího ducha, politicky umírněný.[5]
Zastával post okresního maršálka v Drohobyči. V roce 1870 předsedal sjezdu polských politických stran ve Lvově. Zemřel v květnu 1873[1][2] v Přemyšli.[3] Podle jiného zdroje zemřel na svém statku poblíž Drohobyče.[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f Personalnachrichten. Morgen-Post. Květen 1873, čís. 122, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Lemberg. Neue Freie Presse. Květen 1873, čís. 3122, s. 10. Dostupné online.
- ↑ a b Lemberg. Das Vaterland. Květen 1873, čís. 122, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b HOMOLA, Irena. Pamiętniki urzędników galicyjskich. [s.l.]: Wydaw. Literackie, 1978. 450 s. Dostupné online. S. 397. (polsky)
- ↑ a b HELFERT, Josef Alexander. Geschichte der österreichischen revolution im zusammenhange mit der mitteleuropäischen bewegung der jahre 1848-1849: bd. Bis zur österreichischen verfassung vom 25. april 1948. [s.l.]: Herder, 1907. Dostupné online. S. 496. (německy)
- ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 34. (německy)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 84. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Sterbefall. Wiener Zeitung. Květen 1873, čís. 105, s. 7. Dostupné online.