Wikipedie

Margit Kaffka

maďarská spisovatelka, básnířka, feministka a novinářka

Margit Kaffka (10. června 1880 Nagykároly, Rakousko-Uhersko – 1. prosince 1918 Budapešť) byla maďarská učitelka, spisovatelka, básnířka, feministka a novinářka.[1]

Margit Kaffka
Rodné jménoMargit Emilia Johanna Kaffka
Narození10. června 1880
Carei
Úmrtí1. prosince 1918 (ve věku 38 let)
Budapešť
Příčina úmrtíšpanělská chřipka
Místo pohřbeníHřbitov Farkasréti
Povoláníbásnířka, spisovatelka, aktivistka za práva žen a romanopiskyně
Národnostmaďarská
Tématapoezie
Manžel(ka)Brúnó Fröhlich (1905–1908)
Ervin Bauer (1914–1918)
RodičeGyula Kaffka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Margit se narodila v rodině prokurátora Gyuly Kaffky (1851–1886) a Margit Urayové (1860–1934). Měla sestru Georginu (1883–1935).

Studovala v Miškolci v klášteře Milosrdných sester ze Szatmáru a poté pokračovala ve studiu v Budapešti, kde r. 1902 získala diplom pro učitelství. Vrátila se do Miškolce a vyučovala literaturu a ekonomii na dívčí škole. Zde publikovala své první spisy, básně a povídky, a stala se pravidelnou přispěvatelkou časopisu Nyugat. Přátelila se mj. s Deszö Kosztolányim, Mihály Babitsem, Dezső Szabóem (s nímž později prožila milostný románek) a Bélou Balázsem.

R. 1905 se Margit provdala za lesního inženýra Brúnó Fröhlicha (1879–1939). Následujícího roku se jim narodil syn László. V roce 1907 byl manžel přeložen na ministerstvo zemědělství. Manželství ztroskotalo a r. 1908 se rozvedli. V letech 1910–1915 působila jako učitelka v Budapešti a 18. srpna 1914 se v Szegedu provdala za Ervina Bauera (1890–1938), biologa a bratra Bély Balázse. Po vypuknutí první světové války opustila pedagogickou činnost a věnovala se výhradně psaní.

Těsně po válce se i s dvanáctiletým synem stali obětí epidemie španělské chřipky. K poslednímu odpočinku byli uloženi na hřbitově Farkasréti v Budapešti 4. prosince 1918.[2]

Tvorba

editovat

Endre Ady ji označil za jednu z nejvýznamnějších spisovatelek maďarské literatury. Její začátky ovlivnili nejen József Kiss z časopisu A Hét, ale podle jejího vlastního přiznání také Mihály Szabolcska.

V roce 1912 vydala svůj první (a zřejmě nejvýznamnější) román Színek és évek, který pojednává o šlechtické společnosti, jež ztratila své hodnoty, a o osudu žen na přelomu století. Její další významný román byl Hangyabolyt, v němž vzpomíná na léta strávená v klášteře.

Dílo

editovat

Básně

editovat
  • Versek, 1903
  • Kaffka Margit könyve, 1906
  • Tallózó évek, 1911
  • Utolszor a lyrán, 1912
  • Az élet útján, 1918

Próza

editovat
  • Levelek a zárdából (povídky), 1904
  • A gondolkodók és egyéb elbeszélések (povídky), 1906
  • Csendes válságok (povídky), 1910
  • Csonka regény és novellák (povídky), 1910
  • Süppedő talajon (povídky), 1912
  • Szent Ildefonso bálja (povídky), 1914
  • Színek és évek (román), 1912
  • Mária évei (román), 1913
  • Állomások (román), 1914
  • Lírai jegyzetek egy évről (povídky), 1915
  • Két nyár (povídky), 1916
  • Hangyaboly (román), 1917
  • A révnél (povídky), 1918

V češtině

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Margit Kaffka na německé Wikipedii a Kaffka Margit na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ Albert Tezla, Hungarian Authors; a Bibliographical Handbooks, Harvard University Press, 1970, s. 278
  2. ↑ Margit Kaffková – iLiteratura.cz. iLiteratura [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Život a dílo Margit Kaffky [rukopis] – Iveta Bachmanová. 1996

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Margit_Kaffka&oldid=24450086“