Marethská linie

obranná linie opevnění vybudovaná v Tunisku Francií proti italské Libyi

Marethská linie (také Marétská linie nebo "africká Maginotova linie") je francouzský systém opevnění postavený před druhou světovou válkou mezi městy Madenine a Gabès v jižním Tunisku, které v té době bylo součástí francouzské koloniální říše. Opevnění mělo sloužit k obraně proti možnému útoku Italů z italské kolonie Libye. Pojmenována byla podle města Mareth, které se nachází v místě, kde se linie kříží s hlavní silniční komunikací, kterou měla za úkol kontrolovat. Termín "Marethova linie", se kterým je možné se setkat, je tedy zcela chybný.

Vojenské muzeum Marethské linie, před budovou stojí britské protitankové kanony 2 Pdr
Jeden z objektů Marethské linie

Linie dlouhá 35 km se opírala o přirozenou přírodní překážku Vádí Zigzaou a její boky krylo Středozemní moře a pohoří Matmáta. Francouzští stavitelé však nedocenili jednu její podstatnou slabinu. Pohoří Matmáta nebylo zcela neprostupné, dalo se vnitrozemím i obejít a následně tak bylo možné k pobřeží za Marethskou linií proniknout průsmykem Tebaga, což prokázala úspěšná operace Supercharge II. Nicméně i tak se jednalo o nejmohutnější systém opevnění, o který se v severní Africe bojovalo.

Za druhé světové války přešlo opevnění bez boje pod správu Osy poté, co bylo Tunisko v listopadu 1942 rychle okupováno jako reakce na britsko-americké vylodění v Maroku a Alžírsku v rámci operace Torch. Boje se Marethská linie dočkala až v březnu 1943 poté, co k ní dorazily britské jednotky postupující podél severoafrického pobřeží po vítězné bitvě u El Alameinu. Těžiště prvního pokusu o překonání obrany Marethské linie v rámci operace Pugilist spočívalo jednak ve snaze čelně prolomit linii v prostoru města Zarat, kde byl útok odražen, a jednak ve snaze linii obejít skrz pohoří Matmáta, kde však rovněž nebylo průlomu dosaženo a útok byl zastaven v průsmyku Tebaga. Druhý útok operace Supercharge II byl veden obchvatným manévrem z pozic získaných v průběhu předchozích bojů a tentokrát již byla vojska, posílená nyní britskou 1. obrněnou divizí, úspěšná, neboť průnikem do týlu obránců donutila síly Osy k opuštění pevností a ústupu na další obrannou linii.

Externí odkazy

editovat