Marek Kopelent
Marek Kopelent (28. dubna 1932 Praha – 12. března 2023 Praha[1]) byl český hudební skladatel, klavírista, publicista a organizátor.
Marek Kopelent | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 28. dubna 1932 Praha Československo |
Úmrtí | 12. března 2023 (ve věku 90 let) Praha Česko |
Žánry | dodekafonie a avantgardní hudba |
Povolání | hudební skladatel, akademický hudebník, klavírista a hudební pedagog |
Nástroje | klavír |
Ocenění | Stříbrná pamětní medaile Senátu (2012) medaile Za zásluhy 1. stupeň (2012) Herderova cena Řád umění a literatury rytíř |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatJiž jako student gymnázia se zajímal o komponování a chodil na soukromé hodiny k varhaníkovi dr. Josefu Kubáňovi. V první polovině 50. let 20. století vystudoval skladbu na HAMU u prof. Jaroslava Řídkého. V roce 1965 spoluzaložil Pražskou skupinu Nové hudby. V 60. letech uváděl své skladby na zahraničních festivalech (Varšava, Witten, Donaueschingen).[2] V letech 1965–1973 vedl spolu se Zbyňkem Vostřákem soubor Musica viva Pragensis. V roce 1969 obdržel německé stipendium na roční tvůrčí pobyt v Západním Berlíně. Od poloviny 70. let 20. století jej komunistický režim kvůli jeho názorům ignoroval, Kopelent dále tvořil a jeho skladby se hrály především v zahraničí. Přesto byl Kopelent jedním z českých skladatelů, kteří podepsali tzv. Antichartu.[3] Od roku 1990 vyučoval na katedře skladby HAMU. V letech 1991–1992 zastával funkci hudebního experta Kanceláře prezidenta republiky.[4] V roce 2012 převzal od prezidenta republiky Václava Klause medaili Za zásluhy v oblasti umění I. třídy.[5] Spoluzaložil umělecké sdružení Ateliér 90.[6]
Citát
editovat„ | Mým velkým hudebním vzorem v dětství a dospívání byl Rafael Kubelík, jehož jsem obdivoval, když jsem s tatínkem navštěvoval jeho abonentní koncerty. | “ |
— Marek Kopelent[7] |
Skladby
editovat- 1963 Canto intimo (pro flétnu a vibrafon)
- 1967 Hallelujah (pro varhany)
- 1967 Snehah
- 1967 Modlitba kamene
- 1968 Sváry (skladba pro 12 sólových nástrojů a orchestr)
- 1969 Žaloby (pro smíšený sbor, trubku a tympány) – vytvořeno během ročního pobytu v Západním Berlíně
- 1969 Bludný hlas (multimediální hudba) – vytvořeno během ročního pobytu v Západním Berlíně
- 1979 Furiant (pro klavírní trio)
- 1979 Musica (singspiel)
- 1980 Nářek ženy (melodram)
- 1981 Legenda de passione St. Adalberti Martyris
- 1982 Symfonie
- 1983 Zjitřený hlas
- 1984 Concertino (skladba pro anglický roh a komorní soubor)
- 1985 Regina lucis pro 36hlasý smíšený sbor
- 1994–1995 Requiem der Versöhnung (mezinárodní kolektivní dílo 14 komponistů, napsal IV. Judex ergo)
- 5 smyčcových kvartetů
- Laudatio pacis (oratorium, společně s Sofii Gubajdulinovou a P. H. Dittrichem)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ZVĚŘINA, Martin. Zemřel hudební skladatel Marek Kopelent, průkopník Nové hudby. Bylo mu 90 let. Lidovky.cz [online]. 2023-03-12 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
- ↑ HORVÁTH, Jakub. Soudobá vážná hudba je téměř undergroud. Magazín Autor in, Magazín OSA. Praha: OSA, 2017, čís. 04, s. 36–37.
- ↑ PÁLENÍČEK, Jean-Gaspard. Do králičí nory Supraphonlinu (I.). Bubínek revolveru [online]. 27. 8. 2020 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Jakub Horváth: Soudobá vážná hudba je téměř undergroud, In: Magazín Autor in, Magazín OSA, č. 04/2017, vyd. OSA, Praha, 2017, str. 38
- ↑ https://www.operaplus.cz [online]. 2012-10-29 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Kopelent Marek, s. 204.
- ↑ Jakub Horváth: Soudobá vážná hudba je téměř undergroud, In: Magazín Autor in, Magazín OSA, č. 04/2017, vyd. OSA, Praha, 2017, str. 36
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marek Kopelent
- Marek Kopelent v Českém hudebním slovníku osob a institucí