Manáma

Manáma ; المنامة
	Panorama Manámy
Poloha
Souřadnice	26°13′ s. š., 50°35′ v. d.
Stát	Bahrajn
	Manáma
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30 km²
Počet obyvatel	297 502 (2024)
Hustota zalidnění	5 200 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.capital.gov.bh
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manáma (arabsky المنامة‎, al-Manāma) je hlavním městem Bahrajnu a nachází se v Perském zálivu na severovýchodě ostrova Bahrajn. Populace tohoto největšího bahrajnského města dosahuje přibližně 150 000 osob, což tvoří zhruba čtvrtinu celé populace Bahrajnu.

Manáma byla jednou z dvanácti obcí Bahrajnu; po reformě správního členění v roce 2002 nyní patří do Hlavního guvernorátu.

Historie

Nejstarší stopy osídlení sahají do doby bronzové, do 3. tisíciletí před naším letopočtem, tehdejší starověká východosemitská kultura dilmun sahala od území Bahrajnu přes Kuvajt až po východní Saúdskou Arábii. Patřila k zemím dobytým králem Sargonem II. a jeho potomky. Zemědělství pozdější doby je doloženo v severních oblastech země dochovanými akvadukty. V islámských kronikách je první zmínka o Manámě datována rokem 1345.

V roce 1521 Manámu obsadili Portugalci, kteří vybudovali pevnost, kterou v roce 1602 obsadili Peršané. Od roku 1783 dodnes městu s krátkými přestávkami vládne dynastie Al Chalífa. Manáma byla v roce 1958 vyhlášena svobodným přístavem a v roce 1971 se stala hlavním městem nezávislého Bahrajnu.

Hospodářství

Ekonomická základna Manámy je stejná jako u celého Bahrajnu — těžba a zpracování ropy, finančnictví (např. Bahrajn World Trade Center), loďařství (včetně výroby tradičních arabských plachetnic dhau), obchod, rybářství a lov perel. Na významu sv posledních desetiletích nabývají hotely a rezidence. Městu slouží Bahrajnské mezinárodní letiště na ostrově Muhárrak, s nímž je spojeno hrází.

Památky a turistické cíle

Mešita Al-Chamis - nejstarší stavba ve městě, založená v letech 717–720 za chalífy Umara II. z dynastie Umajjádovců
Pevnost portugalských kolonistů ze 16. století
Velká mešita Al-Fatih - areál na ploše 6 500 m² dal roku 1987 postavit šejk Isa Bin Salman Al Chalífa. Kupole je ze sklolaminátu, konstrukce z italského mramoru, lustry z Rakouska, vrata z indického teakového dřeva. Roku 2006 se stal sídlůem Národní knihovny Bahrajnu.

Kultura a školství

Beit Al Qur'an - víceúčelový stavební komplex v místní části Hoora je věnovaný islámské kultuře a umění. Byl založen v roce 1990, je složen z mešity, knihovny, auditoria, medresy a deseti výstavních sálů muzea. Mihráb mešity je obložen modře glazovanými dlaždicemi. Knihovna zde uchovává více než 50 000 knih a rukopisů islámu ve třech jazycích – arabštině, angličtině a francouzštině.
Bahrajnská univerzita byla založena roku 1986.