Malus Intercursus
Malus Intercursus byla obchodní smlouva podepsaná v dubnu 1506 králem Jindřichem VII. Anglickým a vévodou Filipem IV. Burgundským. Smlouva byla podepsána, když byl Filip po přežití ztroskotání lodi uvězněn v Anglii.
| Malus Intercursus | |
|---|---|
| Typ | obchodní smlouva |
| Data | |
| Podepsáno | 30. dubna 1506 |
| Místo podepsání | Weymouth, Anglie |
| V platnosti od | Nikdy neratifikována; zavržena Markétou Rakouskou |
| Strany | |
| Signatáři |  Jindřich VII. Anglický Filip IV. Burgundský |
Smlouva odstranila veškerá cla na anglický vývoz textilu. Dalším ustanovením bylo dohodnuté manželství ovdovělého Jindřicha VII. s taktéž ovdovělou Markétou Rakouskou, Filipovou sestrou. Toto manželství se však nikdy neuskutečnilo, protože Markéta proti smlouvě a jejím podmínkám protestovala. Další podmínkou smlouvy bylo, že Filip musel předat Jindřichovi do opatrovnictví Edmunda de la Pole, 3. vévodu ze Suffolku. V té době byl Suffolk, který žil v exilu, hlavním dědicem rodu Yorků. Na oplátku Jindřich VII. uznal Filipa a jeho manželku Janu Kastilskou za legitimní vládce Kastilského království a umožnil jim bezpečně opustit Anglii.
Pozadí a detaily
editovatPokračující třenice se Společností obchodníků dobrodruhů z Londýna, spolu s Jindřichovou touhou zajistit si Edmunda de la Pole, 3. vévodu ze Suffolku, hlavního yorkistického dědice, který se skrýval v Burgundsku, vedly Jindřicha k pokusu o další jednání, a to i po ratifikaci Intercursus Magnus v roce 1496.[1] Ztroskotání lodi v roce 1506 nechalo Filipa, který byl na cestě k získání kastilského dědictví své manželky, Jany Šílené, uvězněného v Anglii.[2][3] To umožnilo Jindřichovi vyjednat Intercursus Malus („zlá smlouva“,[4] takto pojmenovaná z nizozemského pohledu, protože byla příliš výhodná pro anglické zájmy), která měla nahradit Intercursus Magnus.[5]
Tato náhrada odstranila veškerá cla na anglický vývoz textilu bez reciprocity a s minimální kompenzací pro Burgunďany.[6][7] Devětačtyřicetiletý Jindřich, který ovdověl před třemi lety, si také zajistil sňatek s Filipovou sestrou, šestadvacetiletou, dvakrát ovdovělou Markétou.[2] Nakonec byl Filip Burgundský donucen vydat Edmunda de la Pole. Jindřich také uznal Filipa a Janu za vládce Kastilie (protože královna Isabela I. Kastilská zemřela v roce 1504). Po předání de la Polea bylo Filipovi a Janě umožněno opustit Anglii po nuceném šestitýdenním pobytu.[8]
Markétin nesouhlas—jak s manželstvím, tak se smlouvou obecně—znamenal, že po Filipově smrti v září téhož roku a Markétině jmenování místodržitelkou habsburského Nizozemí (a faktickou vládkyní), smlouva nebyla ratifikována[9] a byla místo toho nahrazena třetí smlouvou v roce 1507, která opakovala podmínky té první.[7]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Malus Intercursus na anglické Wikipedii.
- ↑ WAGNER, John A.; WALTERS SCHMID, Susan. Intercursus Malus. [s.l.]: ABC-CLIO, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1598-84299-9. S. 640.
- ↑ a b EDMUNDSON, George. History of Holland. [s.l.]: The University press, 1922. Dostupné online. Kapitola II: Habsburg Rule in the Netherlands, s. 16–17.
- ↑ Treaty 'Malus intercursus' between England and the Netherlands. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online.
- ↑ GUY, John. Tudor England. [s.l.]: Oxford Publishing Press, 1988. Dostupné online. ISBN 0-1928-5213-2.
- ↑ Intercursus Malus (Spain 1506). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Magnus Intercursus. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online.
- ↑ a b Intercursus magnus and intercursus malus [online]. Oxford Dictionary of British History [cit. 2012-07-03]. Dostupné online.
- ↑ PENN, Thomas. Winter King: The Dawn of Tudor England. [s.l.]: Penguin Books, 2012. 448 s. ISBN 978-0141040530. S. 213–226. (anglicky)
- ↑ SOMMERVILLE, J. P. Domestic and Foreign Policy of Henry VII [online]. Katedra historie Wisconsinské univerzity v Madisonu, 2012-09-01 [cit. 2012-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-27.