Malarich
Malarich (latinsky Malaricho) (6. století? – po roce 586?) byl posledním svébským králem v Gallaecii v roce 586.[1]
| Malarich | |
|---|---|
| Narození | Gallaecia |
| Úmrtí | Gallaecia |
| Povolání | vládce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Poté, co Audeka v roce 584 sesadil svébského krále Eboricha z trůnu, využil této situace vizigótský král Leovigild jako záminku k napadení Svébského království. Podle španělského historika Rafaela Altamiry, Leovigild okamžitě napadl území Svébů, přičemž si v bitvách u Portucaly a Bragy území Svébů podrobil. Poražený a zajatý Audeka byl v roce 585 sesazen, donucen podstoupit tonzuru a uvězněn do kláštera v Pax Julia. Svébské království bylo následně začleněno do království Vizigótů.[2] Podle Diccionario biográfico español, Real Academia de la Historia, se o dalším životě Audeky nedochovaly žádné další informace.[3] Tyto události také popisují kronikáři Isidor ze Sevilly a Jan z Biclara.[4]
Poté, co bylo Svébské království podrobeno a stalo se vizigótskou provincií, vzbouřila se svébská opozice v čele s jistým Malarichem, patrně potomkem krále Mira, přičemž se tato opozice znovu usilovala o nezávislost na Svébů Vizigótech a rovněž se chtěla vymanit z moci arijců, kteří dominovali v Braze. Vůdce vzbouřenců Malarich se následně prohlásil králem Svébů a je zmíněn v seznamu svébských králů v El reino suevo (411-585)[5] jako sedmý král po temném období v království Galicie.[pozn. 1]
Dlouho Svébům nevládl. V díle Identity and Interaction: The Suevi and the Hispano-Romans se uvádí, že byl poražen králem Leovigildem, poté zajat a ve stejném roce nebo v roce 586 byl předveden před vizigótského krále v řetězech.[6] Rovněž Jan z Biclara se zmiňuje o Malarichovi, který se roku 585 prohlásil králem, ale byl zajat[6] a patrně uvězněn v klášteře.[7] Podle Diccionario biográfico español, Real Academia de la Historia se o dalším osudu Malaricha nedochovaly žádné další informace.[8]
Po tomto posledním pokusu o samostatnost Svébové přijali nadvládu vizigótského krále, přičemž si zachovávali zákony, zvyky a další charakteristiky svého království.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Období temna v historii Svébů bývá označováno období mezi rokem 469, kdy zemřel král Remismund a rokem 550, kdy se vlády ujal Chararich. Z tohoto období se nedochovaly žádné primární informace z království Svébů, přičemž důvodem jsou ukončené záznamy biskupa Hydatia v roce 469, které byly jediným zdrojem informací v království Svébů.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Malarico na italské Wikipedii.
- ↑ Gallaecie bylo území, které zhruba odpovídalo španělským autonomním společenstvím Galicie, Asturie, Kantábrie, Kastilie a León, a také části severního Portugalska.
- ↑ ALTAMIRA, Rafael. La Spagna sotto i Visigoti in Storia del mondo medievale vol. I.. [s.l.]: [s.n.], 1999. S. 754.
- ↑ Audeca - Real Academia de la Historia [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Historia Gothorum, Vandalorum, Sueborum [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-04-29. (latinsky)
- ↑ MARTÍNEZ, Pablo C. Díaz. El reino suevo (411-585). [s.l.]: Ediciones AKAL Dostupné online. ISBN 978-84-460-3648-7. S. 293. (španělsky)
- ↑ a b ARIAS, Jorge C. Identity and Interaction: The Suevi and the Hispano-Romans [online]. S.32: [cit. 2023-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ MGH Auct. ant. 11 [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ Malarico - Real Academia de la Historia [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. (španělsky)