Maháráštra

indický svazový stát

Maháráštra (maráthsky महाराष्ट्र, Maháráštra, anglicky Maharashtra), v překladu Velký národ je svazový stát v západní Indii. Na severozápadě sousedí s Gudžarátem, na severu s Madhjapradéšem, na východě s Čhattísgarhem, na jihovýchodě s Ándhrapradéšem a na jihu s Karnátakou a Goou. Na západě ho omývají vody Arabského moře; nedaleko od pobřeží je na severu mezi Maháráštru a Gudžarát vetknuto území Nágar Havélí, součást svazového teritoria Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu.

Maháráštra
महाराष्ट्र
Maháráštra – znak
znak
Geografie
Hlavní městoBombaj
Souřadnice
Rozloha307 713 km²
Nejvyšší bodKalsubai (1646 m n. m.)
Časové pásmo+5:30
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel96 752 247
Hustota zalidnění314,4 obyv./km²
Jazykmaráthština
Národnostní složeníMaráthové
Náboženstvíhinduismus (80 %), islám (11 %), buddhismus (6 %), džinismus (1 %), křesťanství (1 %), zoroastrismus
Správa regionu
StátIndieIndie Indie
Nadřazený celekIndie
Druh celkusvazový stát
Podřízené celky35 okresů (जिल्हे, districts)
Vznik1. května 1960
GuvernérRameš Bais (od 2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IN-MH
Oficiální webwww.maharashtra.gov.in/1125/Home
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Její obyvatelé Maráthové hovoří indoárijským jazykem maráthštinou, příbuznou hindštině. Maháráštra byla vytvořena v roce 1956 rozšířením státu Bombaj (za britské vlády tzv. Bombajské prezidentství) o maráthsky mluvící regiony Maráthváda (do té doby součást státu Hajdarábád) a Vidarbha (součást Centrálních provincií, pozdějšího Madhjapradéše).

V Maháráštře žije přes 96 milionů obyvatel. Po Uttarpradéši a čínské provincii Che-nan je třetí nejlidnatější nižší územní jednotkou na světě.[1] Kdyby byla suvernéním státem, v počtu lidí by zaujímala 12. místo na světě.

Správní členění

editovat

Maháráštra se dělí na 35 okresů (maráthsky जिल्हा džilhá, pl. जिल्हे džilhé, anglicky district, pl. districts).

  • AK अकोला / Akolá / Akola
  • AM अमरावती / Amrávatí (Amarávatí) / Amravati
  • AH अहमदनगर / Ahmadnagar (Ahamadanagara) / Ahmednagar
  • OS उस्मानाबाद / Usmánábád (Usmánábáda) / Osmanabad
  • AU औरंगाबाद / Aurangábád (Aurangábáda) / Aurangabad
  • KO कोल्हापूर / Kólhápúr (Kólhápúra) / Kolhapur
  • GA गडचिरोली / Gadčirólí (Gadačirólí) / Gadchiroli
  • GO गोंदिया / Góndijá / Gondiya
  • CH चंद्रपूर / Čandrapúr (Čandrapúra) / Chandrapur
  • JG जळगाव / Džalgáv (Džallagáva) / Jalgaon
  • JN जालना / Džálná (Džálaná) / Jalna
  • DH धुळे / Dhulé / Dhule
  • NB नंदुरबार / Nandurbár (Nandurabára) / Nandurbar
  • NG नागपूर / Nágpúr (Nágapúra) / Nagpur
  • NS नाशिक / Násik (Nášika) / Nashik
  • ND नांदेड / Nándéd (Nándéda) / Nanded
  • TH ठाणे / Tháné / Thane
  • PA परभणी / Parbhaní (Parabhaní) / Parbhani
  • PU पुणे / Puné / Pune
  • BI बीड / Bíd (Bída) / Beed
  • BU बुलढाणा / Buldháná (Buladháná) / Buldhana
  • BH भंडारा / Bhandára / Bhandara
  • MC मुंबई जिल्हा / Bombaj (Mumbaí) / Mumbai City
  • MU मुंबई उपनगर जिल्हा / Mumbaí upanagar džilhá / Mumbai Suburban District
  • YA यवतमाळ / Javatmál (Javatamálla) / Yavatmal
  • RT रत्नागिरी / Ratnágirí / Ratnagiri
  • RG रायगड / Rájgad (Rájagada) / Raigad
  • LA लातूर / Látúr (Látúra) / Latur
  • WR वर्धा / Vardhá / Wardha
  • WS वाशिम / Vášim (Vášima) / Washim
  • ST सातारा / Sátárá / Satara
  • SN सांगली / Sánglí (Sángalí) / Sangli
  • SI सिंधुदुर्ग / Sindhudurg (Sindhudurga) / Sindhudurg
  • SO सोलापूर / Sólápúr (Sólápúra) / Solapur
  • HI हिंगोली / Hingólí / Hingoli

Geografie

editovat
 
Západní Ghát
 
Ženy z Maháráštry v tradičním sárí

Maháráštra leží v tropickém pásmu v podobných zeměpisných šířkách jako např. jižní okraj Sahary nebo mexický poloostrov Yucatán. Rozlohou 307 713 km² je srovnatelná s Itálií a Polskem. Ze západu na východ měří asi 800 km. V severojižním směru je nejširší západní část státu (téměř 700 km), zatímco směrem k východu se Maháráštra zužuje (na úrovni Nágpúru jen asi 200 km).

Pohoří Západní Ghát (Sahjádrí), které se táhne severojižním směrem souběžně s pobřežím, dělí Maháráštru na dvě nestejně velké části. Úzký pobřežní pás je v severní části vyplněn rozsáhlou bombajskou aglomerací, od ní na jih pak začíná řidčeji osídlené a hůře dostupné Konkánské pobřeží.

Vlastní hory se zvedají do výšek překračujících 1000 m nad mořem, nejvyšší bod Maháráštry Kalsúbáí měří 1646 m. Reliéf je na mnoha místech silně poznamenán erozí do tvaru stolových hor, strmých stěn a kaňonů. Západní svahy zachytávají vlhkost od Arabského moře a jsou porostlé hustou tropickou džunglí; vnitrozemská část je porostlá suchými opadavými lesy, keři a místy má až polopouštní charakter.

Na východě hory klesají pozvolněji a ve výšce kolem 500 m n. m. přecházejí v Dekánskou plošinu, která představuje největší část Maháráštry.

Důležité řeky pramení v Západním Ghátu a tečou východním směrem přes Dekánskou plošinu, kde opouštějí Maháráštru a sousedními státy směřují do Bengálského zálivu. Na severu je to posvátná řeka Gódávarí (pramení u Trjambaku nedaleko Násiku), na jihu pak především řeka Krišna.

Mezi nejdůležitější města Maháráštry patří Bombaj na břehu Arabského moře (i s aglomerací má asi 16 mil. obyvatel), dále Puné (Púna, asi 4 mil. obyvatel) a Násik (1 mil.) na východních svazích Ghátu; zhruba uprostřed státu Aurangábád (870 tis.) a na východě pak Nágpúr (2 mil.)[2]

Reference

editovat
  1. http://www.statoids.com/factoids.html
  2. Sarina Singh, Stuart Butler, Virginia Jealous, Amy Karafin, Simon Richmond, Rafael Wlodarski: South India. 548 pp. Lonely Planet Publications Pty Ltd, Victoria, Oakland, London, 2007. ISBN 978-1-74104-704-2

Externí odkazy

editovat