Magyarosaurus

rod plazů (vymřelých)

Magyarosaurus ("Maďarský ještěr") byl relativně malý sauropodní dinosaurus, který dosahoval v dospělosti délky jen kolem 5 až 6 metrů (a patří tak mezi vůbec nejmenší sauropodní dinosaury).[1] Žil v období pozdní křídy na území dnešního západního Rumunska (oblast Hunedoara). Původně byl popsán již roku 1915 baronem Nopcsou jako Titanosaurus dacus, jeho jméno bylo změněno von Huenem až v roce 1932. Jméno vyplývá z geografického rozložení lokality, které se rozkládá na území Maďarska i Rumunska, jehož dávní obyvatelé se nazývali Dákové.[2]

Jak číst taxoboxMagyarosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Jedna z možných podob magyarosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
ČeleďTitanosauridae
RodMagyarosaurus
Binomické jméno
Magyarosaurus dacus
von Huene, 1932
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růst a velikost

editovat

Někteří paleontologové nedávno přicházeli s tvrzením, že v případě magyarosaura nejde o sauropodního trpaslíka, nýbrž o mláďata normálně vzrostlého sauropoda. Histologický výzkum z roku 2010 však znovu potvrdil, že se skutečně jedná o případ ostrovního nanismu a magyarosaurus tedy skutečně byl dinosauřím "trpaslíkem"[3]. Patřil tak k unikátní fauně "trpasličích dinosaurů" z ostrova Haţeg. Při délce 6 metrů vážil tento sauropod asi 750[4][5] nebo 1000[6] kilogramů. Ačkoliv tedy byli "trpasličími" sauropody, v dnešním světě by patřili naopak k největším suchozemským živočichům.[7]

Podle vědecké studie, publikované v září roku 2020, činila hmotnost tohoto dinosaura asi 717 až 746 kilogramů.[8]

V populární kultuře

editovat

Magyarosaurus se krátce objevuje také v jednom díle pseudo-dokumentu Dinosaur Planet z roku 2003 (v orig. Pod's Travels).

Reference

editovat
  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Článek na webu Equatorial Minnesota (anglicky)
  3. http://www.pnas.org/content/early/2010/04/29/1000781107
  4. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  5. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 213 (anglicky)
  7. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 54.
  8. Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638

Literatura

editovat

Česká literatura

editovat

Externí odkazy

editovat